Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mohl zhoršit vztahy s Ruskem z čistě osobních důvodů , píše vedoucí oddělení mezinárodních vztahů Bilkent University v Ankaře, britský historik Norman Stone pro noviny Financial Times.
Turecký prezident Erdogan šel do sporu s Ruskem pouze kvůli urážce, tvrdí deník Financial Times
V zákulisí tureckého hlavního města se dlouhou dobu mluvilo o případu, k němuž došlo v době, kdy se Turecko a Sýrie mohly ještě chlubit dobrými sousedskými vztahy. Tehdy se manželská dvojice Erdoganových rozhodla strávit víkend ve společnosti Asadových – syrského prezidenta Bašára a jeho manželkou Asmou.
„Říká se, že poté Asma Asadová poslala svému manželovi e-mail, v němž ho prosila, aby ji už o to (setkání s Erdoganovými – pozn.) znovu nikdy nežádal,“ uvedl historik.Podle tohoto příběhu, si paní Asadová stěžovala, že Erdogan nemá dostatečné vzdělání a vkus: manžel je gangster, který četl v životě jen jednu knihu, jeho žena je posedlá nákupy, přičemž je staromódní a nevkusně oblečená.
Co se stalo potom – historie mlčí, ale dopis Asmy Asadové přitáhl pozornost turecké tajné služby. V Ankaře se hovoří o tom, že právě tehdy začalo Erdoganovo nepřátelství, které se vyvinulo do vášnivé touhy svrhnout syrského prezidenta, dodává Norman Stone.
Jenže Bašaru Asadovi se podařilo z pasti uniknout, a mohl to udělat právě díky Rusku, pokračuje expert. Později Turci sestřelili ruské letadlo, když vyhlásili, že došlo k porušení vzdušného prostoru na sedmnáct sekund.
„Prezident Vladimir Putin je také muž, který nezapomíná urážky, četl více než jednu knihu a mluví více než jedním jazykem: Vidí skrze věci,” píše Stone. Moskva zarazila turecký vývoz, ale také zařídila, že více než čtyři sta hotelů v jedné z nejoblíbenějších destinaci ruských turistů Antalyi je nyní nabízeno k prodeji.
Norman Stone se odkazuje na historii rusko-tureckých vztahů, popisuje je, že v 19, a v 20.století dvakrát ruská armáda zachránila Osmanskou říři či Turecko před rozpadem. Vztahy mezi Moskvou a Ankarou se zhoršily až po druhé světové válce, ale spolupráce byla udržována – alespoň si nesestřelovaly letadla.
„Vůbec stojí za zvážení, jestli by Turecko mohlo existovat bez pomoci, kterou tehdy Moskva poskytla Ankaře,” poznamenal historik.
Podle názoru Stonea, takové drastické kroky Ankary v situaci s ruským letadlem, které přerušily dlouhou historii rusko-turecké spolupráce, byly motivována nejen tím, co Turecko uvádí jako oficiální verzi – porušení vzdušného prostoru. Historik se domnívá, že řada faktorů se shoduje – Erdoganova nechuť k Asadovi, kterého Rusko v Sýrii podpořilo, stejně jako pocit křivdy a záště.
(KPa, pz.cz, Foto: Davide Calabresi / Shutterstock.com)
