„Lahodná chuť. Vhodné na teplou i studenou kuchyni. Součást pestré a vyvážené stravy. Podporuje zdravý životní styl. Obsahuje prospěšné tuky.“, Atd …
I taková bývají tvrzení propagující margaríny a jiné rostlinné pomazánky.
Tak se tedy podívejme blíže na to, jak se tato neskutečně „zdravá“, přímo gurmánská pochoutka vyrábí.
Krok 1: Výběr ingrediencí
Primárními ingrediencemi margarínů obvykle bývají nejlevnější a zároveň ty nejhorší oleje.
Vyrábějí se většinou ze sójového, kukuřičného, bavlníkového nebo řepkového oleje.
Občas do nich přidá i zdravý olivový olej. Podstatné však je, co se s těmito oleji následně děje.
Krok 2: Extrakce oleje
Kvalita oleje a jeho využitelných složek, kromě samotného druhu, závisí ve velké míře i od způsobu zpracování.
Oleje určené pro produkci margarínů se získávají aplikací vysokých teplot a tlaku.
Jde o tu nejnevhodnější metodu získávání olejů. Tedy, nejnevhodnější z hlediska zdravotních účinků. Z ekonomického hlediska je nejefektivnější.
Při ní se na jedné straně znehodnocují téměř všechny prospěšné složky a na straně druhé se vytvářejí látky škodlivé.
Krok 3: Čištění olejů
Po první fázi získávání olejů následuje fáze jejich čištění.
Během ní se používají velmi škodlivé chemikálie, jako například hexan a také různá ředidla.
Bohužel, stopy těchto látek trvale zůstávají součástí i výsledného produktu, který si natíráte na chléb nebo pomocí něj pečete koláče.
Krok 4: Odstranění vitamínů
Nyní je již olej dostatečně zoxidovaný a zatuchlý. Pro jistotu se ještě podrobí profukování horkou párou.
Během tohoto procesu se z něj odstraní i to poslední málo vitamínů a minerálů, které v něm ještě po předchozím zpracování zůstaly.
Co je však podstatné, pesticidy a ředidla zůstávají.
Krok 5: Mixování s niklem
V této fázi se do hmoty přidává niklový katalyzátor.
Už to však raději nenazýváme olejem, ale hmotou, protože to, na co se původní olej změnil, se už olejem dá nazvat jen těžko.
Zdravotní efekty niklu jsou rozsáhlé. Mezi ty mírnější patří například přecitlivělost a alergie lidí na nikl (proto se dnes již příliš nepřidává do mincí).
Mezi závažnější zdravotní následky niklu řadíme:
- zvýšené riziko rakoviny plic, nosních dutin a prostaty
- plicní embolie
- respirační selhání
- porodní defekty
- astma a chronická bronchitida
- kardiovaskulární onemocnění
Mohli bychom pokračovat ve vyjmenováni i dál, ale nechceme vás strašit až příliš. Obraz jste si určitě udělali i na základě výše uvedeného.
Krok 6: Hydrogenace
Hmota z předchozího kroku se ve vysokotlakém reaktoru při vysoké teplotě vystaví vodíkovému plynu.
Vodík se naváže na tukové molekuly hmoty a pozmění jejich chemickou strukturu. Proto se i tyto oleje nazývají ztuženými.
Hydrogenací se totiž zvyšuje jejich bod tání. Proto zůstávají margaríny na rozdíl od olejů v tuhém skupenství i při pokojové teplotě.
Problém je, že takto chemicky pozměněné tuky už mají úplně jiné biologické a metabolické účinky. V těle člověka tak nadělají pořádný zmatek.
Krok 7: Emulzifikace
V předchozích krocích se do olejové hmoty popřidávalo množství dalších ingrediencí. Jak však ale víme, ne všechny látky je možné jen tak snadno namíchat do homogenní formy.
Proto se v tomto kroky přidají emulgátory, které již zajistí to, aby byla výsledná tekutina pěkně a rovnoměrně promíchaná.
No a hlavně, aby tak nějaký ten čas i zůstala.
Jinak by se po čase mohly její jednotlivé složky oddělit, jak to například bývá u řezaného piva či mléka se smetanou na vrchu a zbytkem mléka vespod.
Krok 8: Deodorizace
Po dosavadní alchimii už zřejmě tušíte, jak hrozně naše margarínová hmota musí páchnout … Osobně jsem jednou navštívil výrobnu margarínů a ten zápach bych vám nedopřál.
No a protože v určitém stádiu je nutné všechny ty pachy odstranit, stane se tak právě teď. Používá se na to podobně, jako v čtvrtém kroku, horká pára.
Krok 9: Bělení
Margaríny jako výsledný produkt, který si koupíte v obchodě, mají krásnou bílou barvu, případně takové to nažloutlé zabarvení.
To však není jejich přirozená barva.
Bez technického bělení (podobně jako se bělí papír nebo prádlo) by byly nepřitažlivě šedé. No a proto se pomocí technických bělidel pěkně krásně vybělí.
A ano, předpokládáte správně, část bělidel v nich i zůstává. Při nejbližším natírání rostlinných pomazánek na to pamatujte …
A víte, co je na celé té věci nejhorší?
To, že vystavení margarínu nejste jen tehdy, když ho přímo konzumujete jako pomazánku na chleba či používáte při vaření.
Dnes už je součástí velkého množství jiných produktů jako jsou horalky, sušenky, sušenky, zákusky, koláče, některé druhy pečiva a mnohé další.
Krok 10: Přidání vitamínů, barviv a příchutí
Po dosavadním popisu si asi umíte představit, jak by margarín v této fázi výroby asi chutnal. Koupili byste si ho jen jednou a po prvním soustu by zřejmě skončil v koši.
Takto by však jejich výrobci z dlouhodobého hlediska hodně nevydělali. No a proto v tomto kroku jejich dochutí a přibarvit.
Z marketingového hlediska dnes už však chuť a barva nestačí. Proto do naší mrtvé hmoty přidají i nějaké ty vitamíny (které dříve odstranili), esenciální mastné kyseliny, případně další látky.
Následně vám budou v reklamě 100 krát říkat, že jak jsou ty jejich výrobky pro vás zdravé … O tom, že to je jen 0,1 % jejich objemu už raději taktně pomlčet.
Krok 11: Balení
Tak, blížíme se pomalu do cíle. Hmotu však třeba ještě pěkně zabalit do kelímků či krabiček s hezkými obrázky.
Samozřejmě, celý výrobní proces probíhá na nejmodernějších strojních linkách a v hygienicky bezvadném prostředí.
Koho by už zajímalo, co se v kelímcích ve skutečnosti skrývá. Hlavně, že to bylo vyrobeno podle všech těch evropských norem, ISO předpisů a kdejakých byrokratických nařízení.
Na formě dnes přece záleží mnohem více než na samotném obsahu.
Hlavně, že se v nich nebude nacházet žádná kontaminace. To, že kontaminací by se dal nazvat samotný produkt, podstatné vůbec není.
Krok 12: Propagace margarínu jako zdravého produktu
Tak a po dlouhé cestě útrap, rafinace a bělení se náš margarín konečně dostává na pulty obchodů.
Paralelně s tím běží v médiích silná reklamní kampaň zdůrazňující zdravotní tvrzení od výmyslu světa, že jaké jsou ty jejich margaríny zdravé, jako snižují cholesterol, krevní tlak a podobně.
Příklady nejčastějších zavádějících tvrzení týkajících se margarínů:
- neobsahují žádné nasycené tuky (ve skutečnosti právě ty jsou pro člověka důležité)
- neobsahují žádný cholesterol (jen z čeho si má pak tělo vytvářet hormony?)
- lehké na trávení (to určitě, zkuste sníst formičku z umělé hmoty, a jak vám to tělo stráví)
Závěr
Takže milí čtenáři, jak?
Ještě stále máte chuť si na chleba natřít ten „zdravý“ margarín či chutnou (dochucenou) rostlinnou pomazánku?
Tak pak tedy dobrou chuť …
(KPa, Alternativnimagazin, Foto: AM)
