Prezident Putin není „dvojník Hitlera“ a nesnaží se dobývat – prostě chce „obnovit důstojnost země“, je si jistý bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger.
Podle něj, ačkoli Rusko „nemůže“ vyhrát vojenský konflikt, by bylo výhodnější s ním jednat o určitých podmínkách, než vyprovokovat „nebezpečnou nestabilitu“. Diplomat rovněž vyzval Evropany, aby neobraceli pozornost na „nepromyšlená prohlášení“ nového prezidenta USA a zaměřili se na udržení partnerství se Spojenými státy, napsala La Stampa.
Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger řekl, že vojenská hrozba Moskvy se „přehání“ v – ale konfrontace by ublížila všem účastníkům, i když Rusko „nemůže vyhrát“ na vojenské úrovni. Proto by pro všechny bylo lepší navázat dialog s Putinem „za určitých podmínek“, řekl Kissinger při setkání Trilaterální komise. Tu založil David Rockefeller a Zbigniew Brzezinski a od roku 1973 každoročně schůzuje ve Washingtonu a „podporuje užší spolupráci“ mezi Severní Amerikou, Západní Evropou a Japonskem na globálních problémech. Dokonce i v případě, že by Západ mohl vyvolat „rozpad Ruska“, nemělo by se to stát jeho cílem, neboť takový scénář by vytvořil „pro všechny nevýhodnou nestabilitu“, citovala La Stampa z projevu amerického diplomata.
Putin není Hitlerův dvojník a dobyvatel
Kissinger již dlouho těší přátelským vztahům s Donaldem Trumpem, a během několika posledních týdnů tvrdě pracoval tvrdě na usnadnění dialogu mezi Washingtonem a Moskvou, kam za pár dní, pojede americký ministr zahraničí Rex Tillerson, uvádí článek. Předpokládá se, že Tillerson posoudí možnost vyjednávání s Ruskem a „prosonduje půdu“ pro setkání hlav Bílého domu a Kremlu.
Podle Kissingera panuje na Západě je „hluboké nepochopení“ Ruska a politiky jeho vedení, a tím se brání plnohodnotnému dialogu. „Putin není Hitlerův dvojník, a nemá v úmyslu provádět dobyvačnou politiku. Jejím cílem je obnovit důstojnost země, od Petrohradu do Vladivostoku, v podobě, v které se vždy nacházelo. To zapadá do koncepce starého nacionalismu a vyrůstá z historie, která je odlišná od té naší,“ řekl. “Bylo tedy nesprávné posuzovat Rusko jako „potenciálního člena NATO.“ Ale zároveň vyobrazovat Putina jako „globálního darebáka“ je chybou, jak „v dlouhodobém horizontu, tak ve věci samotné,“ varoval Kissinger.
Hrozba z Ruska je přehnaná!
Bývalý ministr se domnívá, že Západ přehnal „hrozbu“ z Kremlu: „Z vojenského hlediska není Rusko schopno nad námi vyhrát. Jeho ekonomika je menší, než ekonomiky jednotlivých evropských členských zemí „Velké sedmičky“, jeho váha je nesrovnatelná s váhou našeho strategického konkurenta – Číny,“ citovala ho La Stampa. Ale i v případě, že by Západ mohl vyvolat „rozpad“ z Ruska, takový scénář by vyvolal pro nikoho výhodnou nestabilitu, takže „to nemůže být naším cílem“, zdůraznil Kissingera.
To vše podle něj jasně dává preferenci myšlence dialogu – vzhledem k tomu, že alternativou by byla „konfrontace všech stran“ a i když ji Rusko nemůže vojensky vyhrát. Nicméně, obnova „diplomatického zprostředkování“ by měla být založena na jasných dohodnutých podmínkách, zdůraznil Kissinger. Podle jeho názoru si musí Ukrajina „zachovat svou nezávislost, ale nemusí vstoupit do NATO“, zatímco osud Krymu by se mohl stát předmětem debaty, píše La Stampa. Pokud jde o Sýrii a celou roblast Blízkého východu, je nutné dát jasně Putinovi najevo, že Rusko „nemá právo zůstat na Středním východě“, řekl Kissinger.
Zbytečná pozornost Trumpovým výrokům
Podle amerického diplomata, bude možné na těchto klíčových bodech zahájit dialog, jehož cílem je „neutralizovat hrozbu“ Ruska výměnou za jeho „důstojné znovuzačlenění“ do mezinárodního společenství. V tomto případě by Evropané měli být trpěliví a nepřikládat příliš velký význam „bezmyšlenkovitým“ výrokům Trumpa. Kissinger zdůrazňuje: „Totální krach amerického prezidenta vám nebude ku prospěchu. Proto není třeba zaměřit pozornost na neuvážená prohlášení, ale zaměřit se na podstatu transatlantických vztahů.”
Dokonce i ta kontroverzní prohlášení Trumpa, v nichž se zabýval takovými „historickými pilíři“ vztahů s Evropou, NATO a EU, se mohou stát východiskem pro zlepšení vztahů, věří bývalý ministr zahraničí: „Já sám jsem vystupoval proti brexitu – ale teď, když se to již stalo, myslím, že může být příležitostí k novému dialogu o budoucnosti EU, neomezenému byrokratickou dimenzí.” Podle něj NATO v budoucnu bude i nadále hrát „významnou roli“, ale časem by bylo lepší, aby aliance „přehodnotila své nástroje a cíle“, uzavírá La Stampa.
(KPa, pz.cz, Foto: Shutterstock)
