Ministerstvo obrany RF má v plánu v letech 2020-2022 získat řadu sériových výrobků a leteckých prostředků zasažení, které budou pracovat v hypersonických rychlostech, což je minimálně šestkrát rychleji než zvuk. Tyto vývoje probíhají také v zájmu námořnictva a raketových vojsk.
Vojenský úřad dříve uvedl, že nové modely hypersonických zbraní vojska obdrží do roku 2025, tyto termíny jsou stále snižovány.
Pokračuje testování ruské vodní hypersonické rakety Cirkon 3M22, zahájení její sériové výroby má proběhnout v nejbližší době. V USA raketu nazvali „kvantovým skokem” ve vytvoření „asymetrické zbraně” na obranu proti jadernému útoku. Podle údajů Washington Times je Cirkon schopný letět až šestrkát rychleji než zvuk a je prakticky nezachytitelný protiraketovými systémy. V ruské korporaci Taktické raketové zbraně však ještě v roce 2011 počítali s 12-13 machy.
Na ruském ministerstvu obrany se domnívají, že v hypersonických vývojích Rusko nezaostává za jinými vedoucími (vysoce technologickými) světovými státy. V Institutu teoretické a aplikované mechaniky Christianoviče Sibirského oddělení Ruské akademie věd vyhlašuje ruské vedení. V každém případě kritériem skutečnosti bude praxe bojového využití. Možná nebudeme muset čekat dlouho.
Nejcennější
Když náměstek ministra obrany Jurij Borisov před novináři mluvil o sériové výrobě zcela nové zbraně, za nejcennější označil dosažení hypersonické rychlosti náporovým, a ne raketovým motorem. Předpokládám, že je to třeba vysvětlit.
Hypersonický aparát není možné rozpálit tradičním tryskovým motorem, ale je nutné používat náporový motor s nadzvukovým spalováním paliva. Raketu s náporovým proudovým motorem je na výstavách zbraní možné poznat podle přední části s přívodem vzduchu, ne všichni však vědí, co je uvnitř a jak to funguje.
Raketový náporový motor je věc zajímavá a složitá. Je to kombinovaný systém, který spojuje principy kapalného raketového motoru a náporového motoru. Hlavním rozdílem je, že raketový motor funguje na okysličovadlu a náporový motor na atmosférickém kyslíku, což dovoluje snížení celkové hmotnosti rakety a zvýšení hmotnosti bojové části.
Náporové motory nemohou pracovat při nízkých rychlostech a používají se hlavně na okřídlených raketách se shazovanou iniciační náloží. Tlak ve spalovací komoře náporového motoru se vytváří protiproudem vzduchu, a proto je raketa rozpálena do odpovídající rychlosti. „Mach zachycení” je roven asi 1,5. Rychlost však není vše.
Hypersonické motory a aparáty pracují ve vysoce teplotním oblaku plazmy (až 1 500 °С), kdy roztavený hliník a hořčík ztrácí vlastnosti žáru odolné oceli. Je nutné řešit množství složitých vědeckých úkolů. Pro řízení trajektorie a zachování celého spektra funkcí okřídlené rakety jsou používány slitiny berylia, nové materiály z ablacia, kompozity na základě borových a uhlíkových vláken, plazmové střiky žáruvzdorných nátěrů, což jsou vesmírné technologie.
Suborbitální vlastnosti
Hlavní taktické a technické vlastnosti modelů hypersonické zbraně jsou přístupné pouze úzkému kruhu specialistů, ale je známé, že při rychlosti 5-6 machů je raketa skoro nezastavitelná existujícími prostředky protivzdušné obrany. Dokonce i v případě možného objevení a zničení Cirkonu prostředky protivzdušné obrany nepřítele stačí kinetická energie trosek na vyřazení z provozu lodě nebo pozemního cíle.
Další příklad. Hypesonická raketa Ju-71 (Izdelie 4202) na jaře 2016 překonala vzdálenost šest tisíc kilometrů za 20 minut a přesně zasáhla cíl na Kamčatském polygonu Kura. Před vstupem do hustých vrstev atmosféry raketa aktivně manévrovala v rychlosti až 15 machů. Dá se předpokládat, že testy prototypu bojového bloku nové super těžké mezikontinentální balistické rakety Sarmat, která má nahradit balistickou raketu Vojevoda.
Komplex začne být zaváděn v roce 2018. Systém nepolapitelného Sarmatu může nést až 16 jaderných bloků na vzdálenost 16 tisíc kilometrů. Koncepce komplexu počítá s maximální hmotností shazovaných bojových hlavic (až 10 tun) a dodání menšího počtu bojových hlavic nepředvídatelnou trajektorií (vzhledem ke schopnostem perspektivních systémů protiraketové obrany).
Náměstek ministra obrany Jurij Borisov ještě v květnu 2014 oznámil, že práce na vytvoření těžké mezikontinentální balistické rakety probíhají podle plánu a raketa může létat přes jakýkoliv pól. Technologie útoku po suborbitální dráze přes jižní pól (okolo prostředků protivzdušné obrany v Severní Americe) také umožňuje vykonávat starty civilních kosmických lodí.
Spravedlivě poznamenáme: USA také mají zkušební modely hypersonických létajících aparátů. Jedním z nich je CHM37A, který se možná bude používat jako bojová část balistické rakety. Nic, co by aspoň vzdáleně připomínalo Sarmat, však Američané nevytvořili.
A poslední. Vysoce přesná hypersonická produkce (bez ohledu na název) není nástrojem výlučně „třetí světové války”. V lokálních konfliktech mohou zasahovat strategické objekty protivníka kinetickou energií bojové hlavice bez použití jaderné nálože. Hypersonie oddaluje Apokalipsu a celá Amerika se začala strachovat, v Pentagonu panuje mírná panika.
(KPa, Sputnik, Foto: Shutterstock)
