Moderní ruská metoda válčení se vyznačuje variabilitou a zahrnuje využití nových technologií, uvedl The National Interest s odkazem na novou studii americké společnosti RAND Corporation.
Rusko po mnoho staletí používalo metodu válčení založené na počtu vojáků. Bez ohledu na to, kdo je soupeř: Napoleon, Hitler, nebo NATO, Rusko by je zničilo svými vojáky, tanky, dělostřelectvem a jadernými zbraněmi, napsal National Interest. Moderní ruská metoda válčení se však vyznačuje svou variabilitou a zahrnuje použití nových technologií.
Podle nové studie společnosti RAND Corporation, citované americkou publikací, se ruské ozbrojené síly „výrazně změnily”, aby „odrážely nové skutečnosti”. Ruské vojenské vedení bylo nuceno „přizpůsobit se” novým podmínkám, aby zajistilo účinnou ochranu své vlasti a v případě potřeby „vykonávaly omezené ofenzivní operace”.
Dále, podle Národního zájmu výzkumníci uvádějí deset hlavních charakteristik moderní ruské metody válčení.
První charakteristika je následující: „Úkolem ruských ozbrojených sil je bránit svou vlast a životně důležité průmyslové a populační centra s integrovaným systému protiletecké ochrany a omezeného počtu obranných sopěrných bodů, stejně jako pomocí nárazníkových států získat čas a zdroje potřebné k reakci k možným úderům nebo na invazi.”
Druhým rysem moderní ruské metody boje je, že se Rusko snaží potlačit veškeré hrozby na hranicích, které mohou ohrozit centrální část země. Za tímto účelem má Rusko k dispozici řadu pozemních, námořních a vzdušných raket.
Za třetí, ve vleklé válce se stejným nebo téměř rovnocenným soupeřem se Rusko pokusí použít strategii nepřímých akcí a asymetrických reakcí v různých oblastech, uvedl NI, s odkazem na studii.
Rusko může použít i své taktické a strategické jaderné zbraně nebo pohrozit jejich použití v reakci na útok s konvenčními zbraněmi, jestli oslabí kontrolu nad státem, nebo budou „představovat hrozbu pro jaderné odstrašení“ Ruska.
Některé ruské a sovětské operace zahrnovaly náhlé útoky zaměřené na dosažení cílů kampaně ve velmi krátkém časovém období. Tato charakteristika, jak naznačují výzkumní pracovníci, se stále vyskytuje, většinou v předem plánovaných operacích.
Nedávné reformy výrazně zvýšily podíl pozemní složek ruských ozbrojených sil, připravených k použití v nepředvídaných okolnostech, a snížit se tak celkový počet jednotek, uvedli výzkumníci.
Dalším rysem je, že konvenční a netradiční metody boje se navzájem doplňují v mnoha scénářích potenciálních konfliktů.
Na operační a taktické úrovni se Rusko může soustředit na to, jak oslabit a vést k úpadku nebo dokonce ke zničení nepřátelského velení a řízení, a zabránit přemístění jeho vojsk.
Mimo jiné může Rusko využít přesné údery proti operačním a strategickým cílům na dlouhou vzdálenost.
A konečně, jak poznamenali v RAND Corporation, spíše než zapojovat se do otevřeného boje s nepřátelskými silami, ruští vojáci budou používat manévry k nalezení nepřítele, a pak ho ničit dělostřelectvem (jeho složkou je i raketové vojsko).
Výzkumníci společnosti RAND Corporation si však nejsou jisti, jak budou moci ruské jednotky používat nové metody boje. Zatímco některé složky, jako výsadkářům, se dařilo v takových konfliktech, jako je syrský, „ostatní jednotky jsou vybavené staršími zbraněmi, a zahrnují velký počet branců sloužících jeden rok,“ dodal National Interest.
(JRu, prvnizpravy.cz)
