“Moc spočívá ve slovech!“, víme z jazykovědy a jejích různých použití. I zesměšňovaný výkřik „Nevolte Zemana!“ na podiu Rudolfina, bez ohledu na to, že takovou pitomost staroslavná koncertní budova a kdysi sídlo Národního shromáždění ČSR nikdy nezažila, byl apelem politickým.
Ale zdá se, že poslal načas mimo snahu všech, kteří volali po obraně svobody slova. Mělo ale jít o nedotknutelnost ČT, ale i disciplinovaní plátci „televizní daně“ si myslí, že nebylo vyřčeno včas a na správném místě, říká Zdeněk Zbořil a pokračuje:
Trochu zvláštní je skutečnost, že halasně hájená svoboda je výběrová a týká se právě jen jednoho podniku, který je označován nezvyklým jménem „veřejnoprávní“. Zřejmě parta z Rudolfina, a ji následující petenti, si myslí, že svobodné šíření myšlenek si může dovolit jen toto zařízení a všech ostatních, kteří se o něco podobného pokoušejí soukromně (jednodušeji a s minimálními náklady), se toto právo netýká.
Můžeme si být jisti, že prestiž „Manifestu 370“ by výrazně stoupla, kdyby si jeho signatáři všimli, že na MV ČR existuje nedávno založený úřad, který pod vedením paní dr.Romancovové, s jejími prý už dnes třicet interními a externími spolupracovníky (podle veřejných zdrojů), sestavuje seznamy různých webů a zřejmě čeká na schválení podobného zákona, jako mají v SRN, aby bylo možné trestat jejich provozovatele milionovými pokutami. Nic nového pod sluncem, jen jde o pokračování činnosti neslavně známých HSTD (Hlavní správy tiskového dozoru) a ČÚTI (Českého úřadu pro tisk a informace).
Čas od času se někdo splete, jako např. prezidentský kandidát Drahoš, a oznámí, že měl možnost do takovéto seznamu nahlédnout. Jindy to ve své boží prostotě publikuje cenzurní s.r.o. Evropské hodnoty, nebo se objeví informace, že někdo odněkud kontroluje dokonce už i soukromou mailovou korespondenci. To je podle mého názoru mnohem nebezpečnější, než prezidentova kritika ČT, která nám může být ukradená. Více se cítíme „nesvobodní“ a „umlčovaní“, když nám někdo zakazuje psát a mluvit. Anebo dokonce nařizuje, co nepsat veřejně a neříkat nahlas.
Ačkoliv, na druhé straně, i ty nové “Seznamy“, kterými jsou někteří z nás posedlí, mohou mít pozitivní efekt. Alespoň se z nich dovíme, komu nikdo neporoučí, jak má mluvit a jak má psát. Ale nějaké podpisy hereckého a filmového polosvěta na obranu malých a chudých médií by to opravdu chtělo.
(JRu, prvnizpravy.cz)
