Rusové berou obvykle slovo reciprocita na sto procent nebo víc jak na sto procent takže v okamžiku, kdy Británie vyhostila celkem 23 ruských diplomatů, tak se dá očekávat odpovídající krok, vysvětlil kroky Ruska Jaroslav Bašta v rozhovoru pro Radiožurnál.
A jestli je to to správné gesto z britské strany, si tak úplně nejsem jistý, protože britský ministr zahraničí Boris Johnson před nějakou dobou nabádal, aby se počkalo do vyšetření celé záležitosti a dokonce kvůli tomu byl v parlamentu pranýřován lídrem opozice Jeremy Corbynem.
Ale dobře Londýn dal na druhou stranu Rusům ultimátum, kdy po nich chtěl vysvětlit jak se mohl plyn ze sovětské éry dostat na britské území, to ultimátum vypršelo o půlnoci. Rusové informace nedodali, podotkla moderátorka Bastlová.
Na to reagoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který požádal v souladu se Ženevskou úmluvou o zákazu, výrobě, používání a skladování chemických zbraní, je to úmluva z roku 1925, od té doby byla několikrát změněna, tak tam je základní věc, že v případě je-li některý člen této Úmluvy obviněn, z toho, že by jeho přičiněním k něčemu takovému došlo, má dostat vzorek té látky, o kterou se jedná, aby se k tomu mohl vyjádřit, což tedy Británie odmítla, takže proto Rusové tomu ultimátu nevyhověli.
Ale neřekl toto Lavrov tuším až dnes? Ptala se dále moderátorka
Ne řekl to minimálně včera nebo před několika dny, ještě před vypršením toho ultimáta a trval právě na dodržení této mezinárodní normy, vyvedl ji z míry Bašta.
Samozřejmě, že je na místě, aby Británie požadovala informace, ale já bych jenom připomněl, že tyto látky se vyráběly v dobách Sovětského Svazu v Jekatěrinburku někdy v 60. letech a jestli se nemýlím tak se tato výroba po havárii přenesla do středoasijských republik, takže tam může být ještě jedna stopa minimálně v Kirgizii a podobně, proto chápu zdrženlivost pana ministra Johnsona, který chtěl, aby se celá tato záležitost nejdříve vyšetřila.
Umíte si představit, že ten plyn se ocitl na území Velké Británie a byl použit na veřejnosti a že se tam ocitl bez vědomí ruské státní správy? snažila se dále moderátorka
Tak za prvé je třeba prokázat byl-li ten plyn z Ruska, protože byl vyráběn v Sovětském Svazu, nikoliv v Rusku, s tou výrobou se začalo někdy kolem roku 1970, takže samozřejmě okruh osob, které mají k takovýmto věcem přístup dnes je velmi omezen, je otázka jakým způsobem byly ty věci chráněny v dobách minulých, zejména pak v době rozpadu Sovětského Svazu a těch zmatků.
Na druhou stranu pokud Rusko nebude vědět odkud ten plyn je, jaká je to složka, kde byl vyroben, tak těžko bude moci poskytnout nějakou bližší spolupráci
Ano Velká Británie má požádat o všechny informace, ale v tomto případě by měla s Ruskem kooperovat, mimo jiné je to součástí mezinárodních dohod
Takže podle vás by měla Británie poskytnout informace o vyšetřování…
Ne neměla by o vyšetřování poskytovat informace, měla by poskytnout vzorek plynu, to je jak o to ruský ministr zahraničí žádal a jak říkám, je to důležité ze dvou důvodů, první je důvod toho vyšetřování , pokud by Rusové zjistili, že je to jejich plyn tak by to museli přiznat, pokud by zjistili, že je to šarže skladována v jiné zemi Sovětského Svazu tak to budou muset taky přiznat a druhá věc neméně důležitá, že je to věc mezinárodních smluv, protože součástí té úmluvy je i způsob jakým se to má šetřit
Česká diplomacie musí být samozřejmě solidární s Velkou Británií, protože použití nervového plynu v mírových podmínkách, ale i ve válce je bezprecedentní a v tomto případě to nejdůležitější co tady musí proběhnout je vyšetření celé záležitosti, nezpochybnitelné vyšetření toho, kdo to spáchal , aby to nezůstalo v případě jiných případů, kdy spoustu let nevíme kdo to byl.
Kam až spor může zajít?
V tomto případě je to hodně na hranu konfliktu. Já mám obavu, že některé ty kroky to mohou posunout až na samou hranici aktivace článku 5 washingtonské smlouvy, čili až za hranu diplomatického konfliktu, o to víc je důležitější znát pravdu o tom co se opravdu stalo, zdůraznil Jaroslav Bašta.
(JRu, prvnizpravy.cz)
