Na Ukrajině se rozhořívá další skandál v oblasti vojenské obrany. Tentokrát jde o akutní nedostatek nejvýznamnějších součástí výzbroje pozemních sil – lehkých obrněných vozidel, konkrétně BMP-1 (bojových vozidel pěchoty). Velkou sérii těchto obrněnců pocházejících ještě ze sovětské výroby souhlasili prodat Češi, ale problém ukrajinské armády to nevyřeší.
Celý problém je totiž mnohem složitější.
Čím dál méně vozidel
Dobře známé jsou četné snímky z roku 2014: „hrdinové protiteroristické operace ATO“ nasedají na korby nákladních automobilů svařené z ocelových plechů, řetězů, prutů a dalších kovových součástí v důmyslných sestavách. Rychlý nárůst různých pěchotních útvarů během tohoto období vedl k tomu, že armáda neměla dostatek vybavení a často se musela spokojit se školními autobusy. A nešlo jen o spěšně vytvořené nové divize, ale také o mechanizované a tankové brigády, kde i dostupná technika byla často nepoužitelná z důvodu nedbalé údržby nebo porouchaných součástí.
Navíc vozový park lehké obrněné techniky prořídl vojenskými operacemi v letech 2014-2015. Podle fotografické dokumentace zveřejněné na webových stránkách Lostarmor, ukrajinská armáda ztratila 752 kusů BMP-1 a BMP-2, z nichž zhruba 500 bylo ukořistěno donbaskými „opolčenci“. Nutno zdůraznit, že tady mluvíme pouze o případech, které jsou potvrzeny fotografiemi, takže skutečné ztráty mohou být mnohem vyšší.
Konkrétně mezinárodní vojenská ratingová agentura The Military Balance v roce 2013 vysledovala, že Ukrajina má 2,3 tisíce vozidel BMP, ale ve zprávě za rok 2017 je jich už pouze 1100. To znamená, že počet těchto obrněnců se snížil více než dvakrát. A nejde jen o ztráty na bojišti.Tyto stroje byly vyrobeny na území Ruska, kde zůstaly i všechny náhradní součástky a komponenty. Obvykle je pro opravu podobné techniky na Ukrajině používána metoda demontáže několika strojů pro obnovu jednoho, což urychluje jejich úbytek.
Armáda sovětských vehiklů
Ze Sovětského svazu získala Ukrajina více než 2 tisíce jednotek BMP-1 a během let nezávislosti se opakovaně pokoušela prodat je kdekomu.Ve výsledku se podařilo zrealizovat jen o něco více než 300 prodejů – 100 jednotek do Iráku, 100 jednotek do Čadu a 50 kusů do Súdánu a Etiopie. Přitom při neexistenci náhradních dílů bylo nutné pro zabezpečení vývozních kontraktů rozebrat stroje ze zásob. Není známo, kolik BMP-1 takto zmizelo, ale v roce 2013, jak uvádí The Military Balance, na Ukrajině zbylo pouze 994 vozidel tohoto typu.
Za poslední čtyři roky válka a problémy s dodávkou náhradních dílů od výrobce snížily toto číslo na 193. Právě takový počet BMP-1 se nyní nachází v ukrajinské armádě a uvnitř země. Jak přiznávají představitelé vojenského průmyslu, neexistují žádné rezervy na jejich navýšení, nebo alespoň zachování stávajícího stavu.
Vzniká tak otázka: na čem teď bude jezdit ukrajinská pěchota? S modernějším strojem BMP-2 jsou také problémy, ale v bilanci se jich dochovalo více – asi 900 kusů. Nicméně pokud vycházíme z počtu pravidelných ozbrojených sil Ukrajiny zahrnujících 90 mechanizovaných praporů, potom armáda potřebuje více než 2,5 tisíce takovýchto pěchotních bojových vozidel. Ale ve skutečnosti jich má pouze 1100.
Více než dvojnásobný schodek je nahrazován různými způsoby. Prapory jsou například vybaveny takovými stroji, jako je obrněné vozidlo MT-LB, stejně jako zastaralé BTR-70 a dokonce i BTR-60. Další metoda je, že prapor se nenazve mechanizovaná, ale motorizovaná pěchota, v níž se namísto lehkých obrněných vozidel nasazují nákladní auta. V takovémto stavu je nejméně 15 armádních praporů.
Béempéčka od Excalibur Army z Čech
Chybějící kusy by bylo možné nakoupit. Ale kde? Zemí, které jsou ochotné prodávat Ukrajině takovou techniku, je pramálo. Za prvé, málokomu ještě zbyla – ve východní Evropě se zásoby bývalé Varšavské smlouvy prodávaly do Afriky a na Blízký východ stejně čile, jako na Ukrajině. Za druhé, již od roku 2014 existuje sice zčásti formální, ale přesto platný, zákaz ze strany EU dodávat smrtící zbraně Ukrajině.
Jediným místem, kde by Ukrajina mohla koupit podobnou obrněnou techniku, zůstala Česká republika. Místní společnost Excalibur Army, která montovala BMP-1 ještě v sovětských dobách, po rozpadu Varšavské smlouvy začala nakupovat sovětskou techniku pro výroby repasovaných strojů a jejich následný prodej. Společnosti se mimo jiné podařilo koupit 400 kusů takových vozidel ze Švédska, které je kupodivu získalo z rezerv bývalé armády NDR.
Zpočátku byly tyto BMP určeny k dodávkám do Iráku a počátkem roku 2015 společnost oznámila, že je plně vytížena iráckým kontraktem na roky dopředu. Brzy však vypukl skandál: Švédsko protestovalo, že se jeho vojenská technika objevila právě v Iráku, kam jsou dodávky zbraní podle švédských zákonů zakázány. Každopádně se v tomtéž roce 2015 v Iráku objevilo 50 až 100 bývalých německých obrněnců. Současně byl podepsán kontrakt na dodávku dalších sto kusů do Nigérie. Nicméně minimálně 200 kusů BMP-1 zůstalo ve skladech společnosti. Od konce roku 2016 začala ukrajinská strana aktivně vyzdvihovat myšlenku zakoupit celý tento vozový park pro potřeby svých ozbrojených sil. Nakonec v roce 2017 vešlo ve známost, že se na Ukrajině objevují české BMP, a na začátku roku 2018 se na internetu ukázaly fotografie transportu těchto tanků.
Obchod po Ukrajinsku
Avšak ani tentokrát se to neobešlo bez tradičních ukrajinských metod. Rychle vyšlo najevo, že vozidla, která dostalo ministerstvo obrany, byly téměř desetkrát dražší než ta, která prodávali Češi. Pronikání detailů kontraktu do ukrajinských sdělovacích prostředků se stalo ozvěnou politického boje, který sílil s blížícími se volbami. Schéma bylo následující.
Excalibur Army prodala obrněnce BMP-1 polské společnosti Wtorplast za cenu 20 tisíc eur. Poláci oddělili věž od trupu a prodali Ukrajincům stejný exemplář po částech za 165 tisíc dolarů. V žitomírském bronětankovém závodě na Ukrajině se věž namontovala zpět na místo za dalších 40 000 dolarů. Cena pro ministerstvo obrany tak činila již 205 tisíc dolarů. A všichni byli spokojeni, s výjimkou dosud se nevzdávajících bojovníků za evropskou Ukrajinu.
Ironií je, že před několika lety prodala Ukrajina stejný BMP-1 do Afriky za cenu necelých 100.000 dolarů a někdy i levněji – výměnou za luxusní automobily. Zábavné je i to, že ukrajinští vlastenci dlouho čekali na pomoc „civilizovaného Západu“ ve formě dodávky zázračných zbraní, leč ve skutečnosti obdrželi staré sovětské obrněnce za úžasnou cenu.
U zdroje tohoto schématu stojí představitelé otců-zakladatelů Nové Ukrajiny. Jde především o dva otce. Olega Gladkovského, náměstka generálního tajemníka Rady pro národní bezpečnost a obranu Alexandra Turčinova, který je dlouholetým přítelem Petra Porošenka a majitelem automobilky Bogdan Motors (která rovněž vydělává slušné peníze za dodávky aut pro armádu), a Sergeje Pašinského, představitele Turčinovy „Národní fronty“, který je hlavou parlamentního výboru pro bezpečnostní otázky a obranu. Na tento výbor také docházejí Taťána Černovolská, známá svojí mentální nestabilitou, proslavený ukrajinský nacista Andrej Beleckij, Vjačeslav Boguslajev, majitel „Motor-Sič“, poněkud zapomenutý „hrdina Majdanu“ Dmitrij Jaroš a dokonce i Naděžda Savčenková. Přitom je málo pravděpodobné, že by všichni neaspirovali na slušný podíl v obchodu s českými obrněnci.
Národní fronta podvodníků
Uvedený tandem stojí za mnoha podobnými podvody s rozkrádáním ukrajinského vojenského rozpočtu, za což můžeme „Bloku Petra Porošenka“ a „Národní frontě“ jen poděkovat. Jak se říká, čím více ukradnou, tím méně BMP přijede na Doněck.
Mimochodem, vojenský rozpočet Ukrajiny v tomto roce dramaticky nevzrostl jen tak. V roce 2019 budou totiž volby a „Národní fronta“ nemá šanci vstoupit do nového parlamentu jako jediná síla. Proto je třeba zintenzivnit „posilování bojeschopnosti“ ukrajinské armády.
Máme informace, že 18. dubna měla Nejvyšší rada projednávat otázku korupce při zadávání veřejných zakázek České republice, ale vše bude přezkoumávat tentýž výbor pro obranu pod vedením jednoho z otců korupčního systému. Takže není třeba pochybovat o tom, že nechutná podezření budou rozptýlena prověřeným patriotem Pašinskim v prach a páru.
Ovšem v konečném součtu ani nákup tak velké série lehké obrněné techniky od slovanských bratrů nemůže napravit situaci s deficitem BMP v armádě. Bude nutné hledat další příležitosti k získání něčeho v zahraničí. Jako pustá fantazie nevypadá dokonce ani varianta, že Ukrajina vykoupí zpět svou bývalou techniku, kterou prodala do Afriky. Samozřejmě za dvojnásobnou cenu.
(JRu, protiproud.cz)
