20. duben je v marihuanové kultuře velkým svátkem a Demokratický národní výbor (DNV) jej letos oslavoval s vervou: Rozzuřte se, zblbněte, vzneste bizarní obžalobu a obviňte ruskou vládu; patří sem i prezidentská kampaň Donalda Trumpa 2016 a konspirace aktivistické skupiny WikiLeaks s cílem ukrást volby.
Žaloba potvrzující, že po více než roce zvláštní rada Robert Mueller stále neshromáždil důkazy požadované pro úspěšné trestní stíhání, vyžadující si důkaz „nadevší rozumnou pochybnost“. Občansko-právní žaloba posunující laťku níže na „převahu důkazů“.
Ale dokonce i toto je riskantní podnik. Jediný důvěryhodný důkaz doposud předložený se týká pouze Trumpovy kampaně, nikoliv dvou dalších obžalovaných, a je pouze ve stejném rozsahu, v jakém se týkal kampaně Clintonové.
Tedy že v obou kampaních se pokoušeli kontaktovat „na Kreml napojené“ zdroje (definované jako kdokoliv, kdo kdy navštívil Moskvu“), aby získaly špínu na své konkurenty. Donald Trump ml. se setkal s ruským právníkem v naději, že získá matroš na Hillary Clinton. V kampani Clintonové pověřili bývalého britského špiona, aby se svými ruskými režimními zdroji vyšťáral erotické drby na Trumpa staršího.
Ústředním bodem tvrzení obžaloby je, že údajní „ruští hackeři“ se nabourali do serverů DNV, kdy pak následovalo nepříjemné uveřejnění e-mailů, ukazujících, mimo jiné, na pokusy DNV zfalšovat primárky 2016 ve prospěch Clintonové a proti jejímu hlavnímu konkurentovi Bernie Sandersovi. Jaké jsou problémy u tohoto případu:
Zaprvé, DNV odmítl předat tyto servery FBI na forenzní analýzu, místo toho si najal spřátelenou firmu na kybernetickou bezpečnost, aby oznámila výsledky, které oznámit chtěl.
Zadruhé, metadata v „hacknutých“ souborech uveřejněných „Gucciferem 2.0“ uvádí přenosové rychlosti konsistentní s vnitřním zdrojem v DNV, který kopíroval soubory přímo na USB, a nikoliv ukazující na vnějšího hackera, který získal k serverům přístup.
Zatřetí, zatímco následné oznámení závěrů americké výzvědné komunity tvrdí, že metody a IP adresy jsou „konzistentní“ s ruskými státními hackery, jsou tyto metody a IP adresy rovněž „konzistentní“ s jakýmkoliv jiným typem hackera na Zemi.
Začtvrté, a pravděpodobně rozhodující, DNV učinil chybu a zatáhl do této záležitosti WikiLeaks. Příště, bude-li WikiLeaks načapána při podvodném tvrzení, bude to první případ. Na druhou stranu uniklé e-maily samotné demonstrují, že DNV lže neustále, bez zdráhání. Co se týká důvěryhodnosti, WikiLeaks je zlatý standard a DNV něco, co se člověk snaží vyškrábnout z podrážky bot před vstupem do slušného domu. WikiLeaks říká ne, jejím zdrojem nebyla ani ruská vláda, ani jakýkoliv jiný stát.
Tato žaloba je prostě jen poslední verzí toho, co DNV dělal od r. 2016: Pokoušením se podvodně obvinit ze své prohry ve volbách, které měl vyhrát, někoho, kohokoliv, jen ne sebe, a svoji šíleně špatnou volbu prezidentského kandidáta.
Je to velmi riskantní tah. „Nálezy“ v občansko-právním řízení jdou oběma směry. Nyní toho zjistíme mnohem víc o tom, jak Demokratická strana za oponou skutečně funguje.
(JRu, zvedavec.org)
