Jak uvedl německý deník Frankfurter Allgemeine, 80% Němců věří, že EU by měla trvat na jaderné dohodě a evropské země doufají, že zachovají ekonomické vztahy s Teheránem, ale šéf německého ministerstva zahraničí nevidí snadné řešení pokračovat v obchodování a ochránit evropské firmy před represivními opatřeními USA.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas se domnívá, že evropské společnosti se nebudou moci bránit proti americkým sankcím proti Íránu, napsal německý deník Frankfurter Allgemeine.

Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení USA z jaderné dohody o Íránu, Heiko Maas nevidí šanci, aby evropské firmy v budoucnu ochránily své podnikání před americkými sankcemi proti Íránu. „Nevidím jednoduché řešení, které by odclonilo podniky před všemi riziky amerických sankcí,“ uvedl německý ministr zahraničí ve svém rozhovoru s německými novináři. „Proto při jednáních s Evropany, Íránem a dalšími stranami dohody jde o to, jak může pokračovat obchod s Íránem.“

V úterý se ministři zahraničí evropských zemí, účastníků jaderné dohody – Německo, Británie a Francie – sejdou v Bruselu se svým iránským protějškem. K účelu této schůzky Maas řekl: „Chceme, aby Irán nadále dodržoval pravidla a omezení Vídeňské dohody o jaderných zařízeních. Írán je přinejmenším ochoten vyjednávat o této otázce. Samozřejmě chceme pro to poskytnout i ekonomický stimul, ale po rozhodnutí USA to nebude snadné.“

Zatímco Spojené státy mají tendenci k hlubší dohodě s Íránem, německý ministr zahraničí chce, aby zvážily jaderná dohoda a „íránské agresivní chování“ odděleně, poznamenal Frankfurter Allgemeine. „Musíme se samozřejmě také vyrovnat s problematickou rolí Íránu v regionu – ale to musí být provedeno nezávisle na jaderné dohodě,“ řekl Haiko Maas.

Převážná většina Němců chce, aby EU nadále dodržovala jadernou dohodu s Íránem, a to i poté, co ji USA opustily. Podle výsledků nedávných průzkumů Institutu pro výzkum veřejného mínění, Emnid, vyjádřilo svůj názor 80% respondentů. Pouze 8% vyjádřilo názor, že by Evropská unie měla odstoupit od jaderné dohody s Íránem podle příkladu Spojených států. Zbývajících 12% nemohlo s jistotou formulovat své stanovisko k této otázce, informoval Frankfurter Allgemeine.

Analytici už nějakou dobu poukazují, že se EU ocitla v nezáviděníhodné situaci. Na jedné straně by ústupek Spojeným státům znamenal naprosté ponížení Evropy nejen v očích USA, ale celého světa a nasměroval Starý kontinent do politické bezvýznamnosti. Při vzdoru americkému požadavku to znamená hrozbu sankcí ze strany USA, které by byly patrně mnohem citelnější, než ruské protiembargo na sankce proti němu. Proti tomu však stojí jak Rusko a Čína, tak samotný Írán. A Evropská unie tak může přímo otevřít cestu k jaderným závodům (a možná k válce) za svými humny – na Blízkém východě. Jak se evropští „zásadoví“ politici projeví, bude možná osudové.

(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)