Podle výzkumníka při prvním útoku Moskva zničí 131 amerických měst, což povede k 70 milionům obětí (USA mají v současnosti 325 milionů obyvatel). K těmto číslům vědec došel s ohledem na skutečnost, že Rusko rovněž odrazí pokusy Spojených států vrátit úder, uvedl The National Interest.
Druhý úder z ruské strany při částečném zničení svého arzenálu po protiútoku Washingtonu povede ke smrti dalších 28 milionů lidí a zničení 12 měst, napsal Kroenig.
Podle profesora, aby se zabránilo takovým ztrátám, musí USA zachránit jaderný arzenál. V případě, že Washington odstraní svůj arzenál mezikontinentálních balistických střel (ICBM), americké ztráty stoupnout na 82 milionů zabitých při prvním masivním jaderném útoku Ruska, protože Moskva nebude muset odrazit útok amerických balistických raket.
Bez ohledu na to, kdo by jaderný útok provedl jako první – Spojené státy mají preventivní jaderný úder ve své vojenské doktríně, Rusko má jaderný útok v obdobné doktríně pro případ ohrožení „národní bezpečnosti“, což napovídá, že první útok by provedly spíše Spojené státy – je zřejmé, že by se jednalo o celosvětovou katastrofu a důsledkem pro existenci lidstva jako takového.
Teze amerického profesora Matthew Kroeniga přitom nepokrytě vedou k dalšímu kolu nebezpečného závodu ve zbrojení a zvyšování jaderného arzenálu USA podle logiky, že si menší jaderné mocnosti netroufnou na zemi s jadernou převahou. A v případě Ruska má mít jaderná převaha (nikoliv rovnováha) tu logiku, že americké mezikontinentální balistické rakety, střely s plochou dráhou letu a hyperzvukové rakety v rámci „obrany“, což je eufemismus pro první jaderný úder, který nejprve zničí ruská jaderná sila a nosiče střel (na nějaká města se asi také nezapomene) natolik masivně, že odveta už nebude oněch děsivých 70 milionů mrtvých Američanů, nýbrž „jen“ možná pár milionů, pokud i chabou odvetu zdecimovaných ruských jaderných sil zachytí protiraketová obrana USA.
Napjatá situace pak vyvolává obavy, že se dosud uzavřené dohody o omezení jaderných zbraní a arzenálů začínají rozvolňovat, a dochází zjevně, když ne ke kvantitativnímu nárůstu jaderných zbraní, tak jejich kvalitativnímu přezbrojení. Jako bychom se vraceli do doby před uzavřením smluv START a právě do jaderných závodů. Moskva snížila svůj jaderný arzenál o více než 85%, a tvrdí, že je stále vázána smlouvou START, ale nemůže potvrdit, že Washington také šel na stanovená omezení.
V roce 2010 Rusko a Spojené státy podepsaly Smlouvu o omezení strategických útočných zbraní (START). Ta stanoví, že každá smluvní strana sníží své jaderné arzenály takovým způsobem, že po sedmi letech souhrnný počet zbraní nepřesáhne 700 mezikontinentálních balistických raket, balistických raket na ponorkách a těžkých bombardérech a 1550 hlavic a 800 nerozmístěných na raketách. Dohoda ukládá Moskvě a Washingtonu výměnu informací o počtu hlavic a nosičů dvakrát ročně. Pátého února 2018 uplynula lhůta pro Rusko a Spojené státy k dosažení referenčních údajů dohody START-3. Doba platnosti dohody končí v roce 2021.
Je třeba zdůraznit, že i tyto dohodnuté – snížené – arzenály překračují mnohonásobně kapacity ostatních jaderných mocností, ale také několikanásobně překračují onen neslavný práh „vzájemného zničení“.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
