Letadlová loď byla spuštěna na vodu již před rokem a vyzbrojována a nacpávána elektronikou. Její stavba začala v roce 2014. Jedná se o druhou čínskou letadlovou loď a zároveň první, kterou Peking sám doma postavil.
Proroctví
V knize „Bombardovat nemocnice je normální“ o bezpečnostní situaci ve světě, kterou jsem vydal v roce 2017, jsem k tomuto tématu uvedl:
„V příbřežních mořích Asie získá Čína dominantní vliv. Zabezpečí si námořní dopravní trasu z Číny podél Vietnamu kolem Indie do Arabského moře a Indického oceánu, do Středozemního moře a k pobřeží Afriky. Proto čínské námořnictvo bude (v roce 2017 již je) trvale druhým největším co do počtu bojových hladinových plavidel po loďstvu USA.
K letadlové lodi Liaoning (2012) přibude další loď (2018 – 2019) tzv. první generace vycházející z ruské konstrukce. Autor předpokládá, že tyto letadlové lodě se stanou postupem času cvičnými námořními jednotkami tzv. 2 linie. Již dnes Liaoning funguje především jako cvičná loď, aby se námořníci naučili zvládat provoz na letadlové lodi. Do první linie budou v dalších letech zařazeny čínské letadlové lodě vlastní konstrukce. Lze očekávat, že Čína postaví minimálně 6 jednotek.“
První z vlastních konstrukcí již staví. ČTK ve zprávě napsala: „Čína již dříve oznámila, že rovněž zahájila přípravné práce na stavbě své první letadlové lodi na jaderný pohon. Bude hotová do roku 2025.“
V knize jsem na téma čínského námořního zbrojení dále uvedl: „Největší investice NATO budou nutné do námořnictva – kvůli Číně a islámským státům. Z námořního hlediska mocenský vliv Číny dosáhne v příštích desetiletích úrovně srovnatelné s japonskou námořní expanzí za 2. světové války až do blízkosti Austrálie v jižním směru, východním směrem k souostroví Severní Mariany (USA), severním směrem bude Čína omezena teritoriem Japonska a Ruska. Jaký bude status Japonska, Koreje a Vietnamu je v celku nepodstatné, protože Čína bude vojensky dominantní.“ (uvedeno v kapitole 20.4. Námořní zbrojení – úkol č. 1.)
K tomu lze dodat, že současná šílená hysterie amerického vojensko – průmyslového komplexu vůči Rusku, a nově i proti Íránu, je pochopitelná i skrze čínské letadlové lodě.
Ruská volba
Nejpozději od roku 2010 jsou USA v situaci, kdy mají sílu jenom na konfrontaci s jednou z mocností – s oslabeným Ruskem. Pod různými politickými sankčními záminkami se snaží omezit ruský exportu surovin i výrobků a omezit dovoz některých technologií do Ruska. Sankcemi vytváří pro USA konkurenční výhodu.
USA mají jenom dva skutečné potenciální soupeře – Čínskou lidovou republiku a Ruskou federaci. Rusko je geograficky svou rozlehlostí velmi významným hráčem v Evropě i v Asii. Čína kontroluje významnou část Asie a přístupy k Tichému a Indickému oceánu od Japonska přes Filipíny a Vietnam.
Oba státy jsou skutečnými konkurenty Američanů, protože potenciální soupeři Američanů, aby měli vůči USA úspěch, se musí opřít o spolupráci s Ruskem nebo s Čínou.
Američané si jsou vědomi svého úpadku. Nemohou jít do konfrontačního vztahu s Čínou, protože jsou ekonomicky na Číně již značně závislé. Čínská plíživá ekonomická okupace USA proto dovoluje americké byrokracii jenom se vymezovat vůči Číně „ekonomickým zadržováním“. Pokusí se jenom omezit další čínskou rozpínavost. Jiné ambice USA již mít nemohou.
USA se mohou vymezit již jenom vůči Rusku, protože jsou ve slabším postavení než Čína.
V jaké jsou Spojené státy americké situaci ilustruje i drobná zprávička ČTK o nové čínské letadlové lodi aneb všeho do času…
Proto je agenda USA (a v souvislosti s tím i EU) dominantně protiruská. Známe to již ze základní školy – silní frajeři se vždy vytahovali na slabší. Končí komentář František Roček.
(prvnizpravy.cz, foto: Scmp)
