Podle novináře Jeana-Pierre Robina, pořádek v celém světě od roku 1945, v němž byly USA považovány za „obhájce svobodného světa“, umožnil Americe získat „pohádková“ finanční a politická práva, stejně jako možnost diktovat své podmínky spojencům bez jakéhokoliv strachu. Jedinou mocí, která dnes ohrožuje globální hegemonii Washingtonu, je Čína, tvrdí autor.
Jak Le Figaro poznamenal, se svým vojenským rozpočet ve výši 610 miliard dolarů, překonaly vojenské výdaje dalších sedmi zemí. Amerika se stala nejen „po zuby ozbrojeným“ šerifem planety, ale také „četníkem světové ekonomiky“, jak ji nazývá francouzský ministr financí Bruno Le Maire, „zděšený” při myšlence, že francouzské podniky budou muset opustit iránský trh. Jak Jean-Pierre Robin připomněl, Donald Trump požaduje po evropských podnicích v období tří až šesti měsíců stáhnout svá aktiva na íránském trhu, a „není to první americký prezident, který stanovuje hospodářskou a finanční politiku mimo území své země“.
„Extrateritoriální princip amerického práva” je stálou praxí „obránce svobodného světa”, založené od roku 1945. Například v roce 2015 francouzská banka BNP Paribas byl pokutována 8,9 miliardami dolarů za „transakce v dolarech s americkými nepřáteli“, tj. Súdánem, Íránem a Kubou. Americký prezident Barack Obama oznámil Françoisovi Hollande, že francouzská společnost spáchala trestný čin „urážky majestátu“ ve vztahu k americkému ministerstvu spravedlnosti a „zatlačil“ na něj – aby Paříž poslechla, poznamenal autor.
Dominantní postavení dolaru, fiskální pravidla, dohled nad bankami, zavedení standardů pro internet, dokonce i právo veta u MMF – ve všech těchto oblastech USA mají „pohádkovou dominaci“. Donald Trump, již „bez váhání” porušuje mezinárodní dohody – ať už jde o pařížskou klimatickou smlouvu nebo íránskou jadernou dohodu. Má skutečně právo, aby se tak dělo? klade si otázku autor článku.
Stejně jako Hitler před převzetím moci ve svém spisku „oznámil“ vše, co se chystá udělat, Donald Trump vyjádřil svůj názor ve své knize „Umění uzavírat dohody“ v roce 1988, napsal novinář. „Nejlepší, co můžete udělat, je vyjednávat z pozice síly,” napsal tehdy budoucí americký prezident.
Co se týče „pozice síly”, USA mluví o ní ve všech směrech, konstatoval pozorovatel. „Amerika především“ – to není jen izolacionistický slogan, který dostal Donalda Trumpa k moci, odráží realitu: Amerika je prvořadá mocnost na základě řady kritérií, s výjimkou populace. Nicméně, v dnešním světě není vliv dán velikostí připomíná harvadský ekonom Kenneth Rogov, který vidí rozpory Číny a Spojených států jako zápas „mezi čínskou pracovní silou a americkými roboty“. Klasická definice světové moci znamená „schopnost jednoho politického uskupení vnutit svoji vůli jiným politickým uskupením”. A Amerika má pro to spoustu nástrojů, poznamenal novinář.
První z nich je ekonomická síla země. USA jsou pna vrcholu zemí světa, pokud jde o výrobu, HDP a dovoz výrobků. Druhým faktorem je vojenská síla. „Vynakládáme na naše ozbrojené síly více, než deseti zemí za námi dohromady,“ chlubil se v roce 2014 Barack Obama, nositel Nobelovy ceny míru, připomněl autor. S 11 aktivními letadlovými loděmi si Spojené státy zajišťuji „bezprecedentní“ kontrolu světových vod – což hraje významnou roli v dominantním postavení dolaru, stejně jako v XIX století vojenská převaha britského impéria zajišťovala dominantní postavení britské libry.
Navíc díky digitálním gigantům (Google, Amazon, Facebook, Apple a Microsoft zde představují pouze „špičku ledovce”) USA kontrolují světový kyberprostor. Takže soukromá společnost Kalifornie Icann, která do roku 2016 byla „zcela pod kontrolou” vlády USA,vydává v globálních sítích všechna doménová jmena a internetové adresy.
Spojené státy také vedou v oblasti vzdělávání: v šanghajském Akademickém žebříčku světových vysokých školz prvních 20 míst jich je 17 z USA.
Kombinace vojenské a ekonomické síly Spojených států změnilo dolar na hlavní světovou měnu. Takže v roce 2008 bylo 60% veškerých rezerv Čínské centrální banky uloženo v dolarech, protože značná část čínského vývozu byla uskutečněna v USA.V Japonsku a Jižní Koreji však dolarové rezervy (ve formě pokladničních poukázek USA) představovaly 80% díky bezpečnostním dohodám uzavřeným s Washingtonem. Německo a Saúdská Arábie zároveň zachovávají všechny své úspory v dolarech – výměnou za americký „jaderný deštník”.
Jak je uvedeno v článku, finanční výhody Washingtonu z udržení této situace jsou obrovské. Například snížení dolarových rezerv zemí, které jsou dnes závislé na USA pokud jde o bezpečnost, by o 30% zvýšilo náklady amerického ministerstva financí o 115 miliard dolarů.
Exkluzivní privilegium požívá celá americká ekonomika díky nadnárodním společnostem, jejichž rychlý růst začal v padesátých a šedesátých letech. Současně, jak dokládá bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Jacques De La Rocher, převádění výroby mimo Spojené státy bylo z 90% financováno hostitelskou zemí.
To znamená, že velký americký zahraniční dluh je nyní vyrovnán úsporami, které využívají americké korporace při práci v zahraničí, což jim umožňuje „dobýt svět“ a hromadit obrovský kapitál, který na základě odhadů amerického ministerstva financí činí asi 3 biliony dolarů.
Při tomto „mezikontinentálním oběhu kapitálu” zůstávají washingtonští političtí spojenci jen diváky, kteří nemají právo hlasovat, upozornil autor. „Od konce 90. let k mezinárodním finančním krizím a s tím spojených recesí došlo systematicky vlivem americké měnové politiky,“ řekl hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis, Patrick Artus. Nicméně k odpovědi ostatních hráčů ale nikdy nedošlo. Řízení kontroly zahraničních aktiv americkým ministerstvem spravedlnosti stanoví tresty evropským bankám „zprava-zleva“, ale nikdo si ani nemohl pomyslet, že by Evropa mohla „potrestat“ banku Goldman Sachs za pomoc Řecku zfalšovat informace o jeho veřejném dluhu.
Podle autora článku, scénář mezinárodních vztahů, založených po roce 1945, připomíná bajku Fedruse o „krávě, koze, ovci a lvu“: po společném chycení kořisti začnou si ji čtyři zvířata dělit, ale lev zabere všechny čtyři části na základě jednoduchého důvodu – „nazývá se lvem”.
„Evropští i asijští spojenci snáší rány bez mrknutí,” poukázal pozorovatel. Evropané jsou příliš závislí na USA z obchodních a strategických důvodů, a v Asii se bojí Číny.
Současně se pro čínské analytiky slova o „liberálním světovém pořádku”, který vznikl po roce 1945, stala úsměvná. „Všechny války rozpoutané za posledních 20-30 let Spojenými státy měly jeden cíl – chránit dominantní postavení dolaru,“ uvedl „uznávaný odborník na globalizaci“ vysloužilý generál Qiao Liang.
Jak píše autor článku, slovo „hegemon” nemá přesný překlad do francouzštiny. Jako příklad použití tohoto slova v anglickém Cambridgském slovníku navrhuje tuto větu:„Mohou Spojené státy ustoupit druhému globálnímu hegemonovi – Číně?“. Novinář je přesvědčen, že právě tato otázka je dnes aktuální.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
