„Vždy jsme říkali, že budeme dodávat Evropě tolik plynu, kolik budou potřebovat. Máme potvrzené rezervy, máme dopravu, stavíme nové plynovody. Pokud Evropa promluví o svých potřebách a bude připravena podepsat potřebné smlouvy, nevylučuji, že budou potřebné nové projekty pro přepravu plynu. Například Severní proud 3,” řekl.
Účinek tohoto prohlášení byl natolik silný, že mediální speciální jednotky byly okamžitě nasazené do případu. Argumenty se uváděly nejrůznější a často trochu rozporuplné. V jednom a tom samém materiálu, například, může být současně přítomné tvrzení, že Evropa nepotřebuje ruský plyn a Gazprom „bere stavbu plynovodů jako sport”.
Živá diskuse skončila konsensem, že ruský plynový gigant prostě blafuje. Cílem je „trollovaní Ukrajinců” a „dokončeni Severního proudu 2, který nikdo nepotřebuje”.
Mezitím všem, kdo se více nebo méně zajímá o problémy evropských energetických trhů, je nad sluncem jasné, že Alexander Medveděv nevtipkoval a nikoho netrolloval.
Existují dva faktory.
Za prvé, je to vyčerpání vlastních evropských rezerv.
Vláda Nizozemska oznámila v lednu snížení těžby na kdysi největším holandském nalezišti Groningen do roku 2022 o polovinu resp. na 12 miliard krychlových metrů ročně. Aby bylo jasno, před rokem roční těžba v Groningenu dosahovala 50 miliard krychlových metrů. A podle holandského premiéra Marka Rutteho do roku 2030 bude těžba v této oblasti zcela ukončena. Těžba klesá v Norsku a Skotsku. Podle zprávy Oxford Institute for Energy Studies v roce 2020 těžba plynu v EU klesne ze současných 256 miliard na 212 miliard krychlových metrů ročně, a do roku 2030 dokonce až na 146 miliard krychlových metrů.
Za druhé, poptávka po plynu v Evropě bude jen růst.
Staré tepelné elektrárny se uzavírají. Do roku 2022 budou uzavřeny všechny jaderné elektrárny v Německu, i když jejich podíl v německém energetickém průmyslu kdysi činil téměř čtvrtinu domácí spotřeby. Spotřeba plynu naopak stále roste.
LNG se nepodaří uspokojit vznikající poptávku. Nejsou srovnatelné v cenách s zemním plynem a zatím neexistují žádná technická řešení tohoto problému. Zvýšit ceny plynu pro obyvatelstvo se možná podaří, ale pro rozvinutý evropský průmysl zkapalněný zemní plyn bude znamenat smrt — zvýšení nákladů na energeticky náročné produkty technologického řetězce vede k jeho nekonkurenceschopnosti na světových trzích.
A teď o tom nejzajímavějším v této „plynové rovnici”.
Včera první z dvou větví Tureckého proudu dosáhla pobřeží Turecka.
A jak zmínil Alexander Medveděv, ve velmi blízké budoucnosti si Gazprom nakonec zvolí trasu přepravy Tureckého proudu do Evropy (od druhé větve, která nyní se aktivně staví). „V současné době se diskutuje o dvou hlavních možnostech. Pokud jde o trhy, je to Řecko, Itálie, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko,” řekl místopředseda společnosti.
To znamená, že Gazprom svou zprávou o Severním proudu 3 v žádném případě nikoho netrolloval. Jen oznámil, že je to prozatím nevyžádaný, ale již potenciálně nezbytný tendr.
Takže teď nechte Turecko a Německo soutěžit o to, kdo bude stavět nový plynovod a tudíž bude hlavním centrem pro ruský plyn, „který nikdo nepotřebuje”.
(euportal.cz, foto: Shutterstock)
