Přičemž fondy budou moci využít pouze obranné podniky náležející členským státům EU. Toto vyčlenění „symbolické” částky by mělo být prvním krokem k vytvoření evropského systému obrany nezávislého na USA.
Tyto prostředky budou využity k rozvoji vojenské kapacity EU od roku 2020 do roku 2027, uvedl Libération.
Jak je uvedeno v článku, ačkoli tato částka může být nazýván „symbolickou“, bude to první krok na cestě k vytvoření vnitřního systému obranného svazu – o němž mluvit bylo dlouhou dobu „tabu“. Očekává se, že nový systém financování vojenských výdajů, a to s uvedením přímo na preferencích daných členskými státy Evropské unie, stanoví požadavky, které vylučují zapojení zbrojních firem třetí strany – například ve Velké Británii a USA.
„To pravděpodobně jen vyostří napětí mezi Donaldem Trumpem a Unií měsíc před summitem NATO,” předpověděly noviny.
Podle jednoho z vysoce postavených představitel Evropské unie, zbrojní společnosti musí„mít základnu na území Evropské unie, mít zde infrastrukturu a co je nejdůležitější, rozhodovací proces nemůže být řízen svazem se sídlem mimo Unii“. Evropské pobočky amerických, kanadských a dokonce i britských společností po brexitu nebudou mít nárok na financování z Evropského obranného fondu.
Jak zdůrazňují zástupci Bruselu, tato opatření nejsou diskriminační, ale představují pouze reakci na požadavky právních předpisů USA. Podle Evropské komise vytvoření nového fondu „přispěje k strategické nezávislosti Evropy na ochranu svých občanů“, která se nachází dnes zcela závislá na amerických společnostech podílejících se na výrobě vojenských bezpilotních letounů a zajištění ochrany družic.
Třináct miliard eur bude použito na financování „společných projektů“ členských států EU: 4,1 miliardy eur bude převedeno na financování výzkumu, a 8,9 miliardy eur pak na rozvoj vojenských schopnostíí. Navíc je plánováno vynaložit 6,5 miliardy eur na rozvoj „vojenské mobility”.
Francie například počítá s financováním projektu vojenského bezpilotního letadla Male, jehož vývoje se účastní také Německo, Itálie a Španělsko. „Dnes je 80% výzkumu financováno národními vládami Unie. V důsledku toho máme 173 neslučitelných zbrojních systémů. Už si to nemůžeme dovolit,” zdůraznil publikaci vysoký evropský úředník (proboha, kam se vytratily standardy NATO? si musíme klást tedy otázku – pozn. red.)
Podle deníku Donald Trump osobně přispěl k zahájení evropského obranného projektu svojí politikou protekcionismu namířenou proti evropským spojencům, jakož i „dovolil pochybnosti o svých závazcím vůči NATO“. Nicméně, podle autora článku, „Washington začínají obtěžovat narážky na evropskou autonomii“, a navíc se otevřeně snaží donutit ke koupi výrobky amerických společností v rámci plnění slibu zvýšit náklady na kolektivní obranu NATO na 2% HDP do roku 2024.
„Konkurence ve vojenském průmyslu není nic nového, ale tlak ze strany Spojených států amerických s cílem nákupu zařízení v USA, se stává problémem,“ připustil nedávno jeden z představitelů NATO v Bruselu.
Celá věc má však háček, který Libération už nezmiňuje. Nebo přímo podezřele. což vyvolává řadu závažných otázek. Jistě, lze pochopit odpor vůči izolacionalistické obchodní politice USA. Ale jak se máme rozebrat se zvýšenými náklady Evropy na zbrojení? Takže na jedné straně budou evropské země zvyšovat svůj finanční podíl v NATO – nikdo v Evropě si netroufne ani naznačit, že by se měl tento pakt nahradit! Na druhé straně se jaksi paralelně (a zatím jen po linii „odnárodněné“ EU) začnou vynakládat miliardy eur na evropské obranné projekty.
Spíše to vypadá, že se postoj amerického prezidenta Trumpa využívá k zámince, aby se další peníze Evropanů ocitly v rukou evropských zbrojařských firem a na ně navázaných vojenských struktur. A protože se většině Evropanů příčí obrovské prostředky, které mají směřovat (a budou směřovat) do bezedné jámy NATO, tak se hledá stravitelná výmluva o jakési vojenské nezávislosti na Spojených státech. A ta přece něco stojí, že. Výsledkem budou naprosto obludné sumy, které půjdou na obou stranách Atlantiku do kapes vojensko-průmyslovému komplexu.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
