Jako důvod těchto změn ve strategii nasazení naznačilo, že se ministerstvo obrany USA přeorientovalo na „hrozby” Ruska a Číny, napsaly The Times. Materiál je zajímavý tím, že ani tak nejde o oblíbenou ruskou nebo čínskou „hrozbu“, ale o obludný rozsah působnosti armády Spojených států ve všech koutech světa – v daném případě poněkud „skrytý“ v Africe.
V příštích třech letech může Pentagon v Africe snížit počet bojových jednotek speciálních sil, které se účastní „skryté války”. Tyto změny ve strategii nasazení ozbrojených sil USA jsou vysvětleny přeorientací na „ruské a čínské hrozby”, uvedly The Times.
Publikace připomíná, že šéf amerického ministerstva obrany James Mattis poukázal na nutnost soustředit se na Rusko a Čínu již v lednu v národní obranné strategii poskytnuté prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Podle The Times byli v říjnu loňského roku v Nigerské republice zabiti čtyři příslušnící americké speciální jednotky. Byli chyceni do pasti místními militanty spojenými s „Islámským státem”. Tento incident upoutal pozornost každého na to, že USA„neviditelně” posilují vojáky v Africe.
Nebyl uveden žádný konkrétní důvod smrti amerických vojáků u vesnice Tongo-Tongo.Nicméně podle Pentagonu práce speciálních jednotek komplikoval nedostatek potřebného výcviku a „zamotaný” proces koordinace afrických misí.
Zdá se, že před tímto incidentem dokonce ani někteří vysoce postavovaní politici nevěřili, že v Africe je 6000 amerických vojáků, včetně 1000 vojáků speciálních sil. Mezitím americká armáda působí v Nigeru od roku 2013, aby pomohla místní armádě bojovat proti extrémistům.
Před deseti lety bylo téměř v každém koutě světa téměř 13.000 příslušníků speciálních amerických sil, z nichž většina se soustředila v Iráku a Afghánistánu. V posledních letech však USA výrazně zvýšily svoji vojenskou přítomnost v Africe a v současné době provádějí operace v nejméně 33 z 54 zemí Černého kontinentu.
V loňském roce bylo do Afriky odesláno 17% příslušníků zvláštních sil USA vyslaných do zahraničí. Pro srovnání: v roce 2006 jich bylo na kontinentu pouze 1%, a v roce 2010 3%. Velení armády tvrdí, že vojáci jsou vystaveni „velkému nebezpečí” kvůli obrovskému rozsahu území, které se snaží hlídat, a nedostatku pomocných zdrojů.
Mezitím se v posledních letech počet evropských jednotek amerických vojáků v Evropě více než zdvojnásobil. Spojené státy poslaly týmy do Estonska, Lotyšska a Litvy, aby pomohly místní armádě „identifikovat hrozby Moskvy”, zdůraznila publikace.
V případě Afriky se ne vždy jedná o demokratické státy. Vzniká tak otázka, proti komu bojují americké síly – proti teroristům? Nebo jen chrání proamerické režimy, z nichž mnohé jsou nepokrytými diktaturami? V konfrontací s tím, byl řev vyvolaný ruskou pomocí jedinému spojenci na Blízkém východě – Syrii, více než pokrytecký.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
