Nicméně, jak noviny poznamenaly, o rok později jsou výsledky jeho aktivit zůstávají bezvýznamné a „krásná slova” se nerealizují.
Jak připomněl Jean-Pierre Robin, novinář Le Figaro, v létě roku 2017 Emmanuel Macron uvedl, že má v úmyslu oživit politické hrdinství. A čas na takové prohlášení byl více než vhodný, poznamenal autor. Evropa se ocitla mezi dvěma požáry – na jedné straně migranty, na straně druhé – Donaldem Trumpem. Zdá se, že tyto otázky nemají nic společného, ale jejich řešení je možné pouze na úrovni jedné Evropy, poukázal novinář.
K boji proti Americe, která má zvyk hledět shora na Evropu, potřebují Evropané „kapitána”, míní autor článku. Koneckonců i Henry Kissinger se v 70. letech zajímal: „Komu mám zavolat, abych mluvil s Evropou?“Přesně před rokem se do role „rytíře bez bázně a hany“ uvedl nově zvolený prezident Francie Emmanuel Macron. Nový „Siegfried” byl také viděn v Německu. „Macron zachraňuje Evropu a Německo musí zaplatit účty,” uvedl nejvlivnější německý týdeník Der Spiegel 13. května 2017.
Macron sám udělal vše pro to, aby podpořil tento mýtus o „dětském zázraku” – mladém, krásném a inteligentním vůdci, který není zbaven určité arogance. O svých ambicích restrukturalizovat Evropskou unii a reformovat eurozónu hovořil francouzský vůdce na Sorbonně a na kopci Phnix v Aténách. Logicky, jeho “krásná slova” mu přinesly cenu Karla Velikého za příspěvek ke sjednocení Evropy. Ještě výraznější bylo to, že Macron, který získal toto ocenění z rukou Angela Merkelové, nevynechal příležitost kritizovat „fetišismus”, s nímž Německo každoročně stále více naplňuje svůj rozpočet. Docela silná slova, poznamenal autor.
Nicméně, když mluvíme o praktických výsledcích, vidíme, že po roce „průměrné” vlády je Macron „na stejném bodě” a skutečné výsledky jeho činnosti jsou „bezvýznamné”.Podle jeho vlastního přiznání „skutečná hranice napříč Evropou dnes rozděluje progresivisty a nacionalisty”. Jen zde je nejtěžší úkol najít způsob, jak společně žít s „nacionalistickými” a “progresivními” evropskými vládami, napsal Le Figaro.
Co se týče plánů Macrona vytvořit rozpočet pro eurozónu, v této záležitosti také vládne nejistota. V červnovém prohlášení Evropské rady se slovo „rozpočet” ani neobjevil, protože jeho použití předpokládá politickou dohodu mezi státy, k níž je stále příliš daleko.
Pokud tedy použijem terminologii Der Spiegelu, tak se Emmanuel Macron nezhostil úlohy zachránce Evropy a Německo není připraveno platit, uzavřel autor.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
