Prezident Zeman k padesátému výročí 21. srpna nepronese projev. Což mnohým vadí. Například poslankyně Němcová říká, že „by něco říci měl, aby bylo i dnes jasné, že jsme nikoho a na nic nezapomněli a znovunabytou svobodu budeme chránit všemi silami“. Vám také vadí, že prezident nic neřekne?
Pan prezident je hlava státu, a jestliže se rozhodne, že nebude říkat nic, tak nic říkat nebude. K tomu ho nikdo donutit nemůže, ani k tomu nemá žádné právo. Vše, co je okolo, tak jsou hloupé řeči.
Jak vnímáte srpen 1968, vpád vojsk Varšavské smlouvy k nám?
Bylo mi v té době třináct let, byli jsme tenkrát na táboře. Vím, že nás druhý den, dvaadvacátého, vezli domů. Všude kolony tanků, vojenské techniky. Byl to deprimující pocit. Politici rozhodli, armáda poslechla. A udělala, co udělala. Těžko dneska říci tomu maršálovi, že to neměl dělat. Když někdo vojákovi vyčítá něco, co spískali politici, tak přeci voják když neposlechne politika, tak je to vzpoura. Ty proklamace nemají hlavu a patu. Jako mladý jsem s tím nesouhlasil, i teď to vidím jako problém. Strašně mi ale vadí, co se kolem toho děje. Tenkrát to byl Sovětský svaz. Dneska se to hází na krk Rusům. Tak jako jsou v NATO vedoucí silou Američané, tak ve Varšavské smlouvě to byli Sověti, sovětská armáda. Co pořád omílají a dělají si na tom svoji politickou kariéru? Vždyť je to primitivní a blbé.
Takže kritizujete, že srpnová okupace se dává za vinu Rusům. Je nějaké rovnítko mezi Sovětským svazem a Ruskem?
Ne. Tehdy to byl Svaz sovětských socialistických republik. Dnes je to jenom Rusko. Měli tam sice takovou vedoucí úlohu, ale s dnešním Ruskem to nemá nic společného. Je to hloupé, přesně podle požadavku mainstreamu, že Rusko je zločinec, okupant a já nevím co. Už jsem z toho unavenej.
Podle vás se tedy výročí okupace zneužívá k útokům na dnešní Rusko?
Tak bychom to mohli říci, že se dává někomu za vinu něco, co bylo kolektivní záležitostí.
Zažili jsme nejenom okupaci z roku 1968, ale i tu v roce 1939. Nepreferuje se více teď ta z roku 1968 před tou z roku 1939?
Ano. Přesně tak. Je to tendenční. Z hlediska dějin našeho národa bylo daleko více devastujících šest let, kdy tu vládli nacisti, než celá okupace Varšavské smlouvy.
Hrozí nám něco podobného, nějaká okupace v dnešní době?
A od koho? Zaberou nás Němci nebo Rakušané? Či snad Slováci, Poláci? Dokážu mít hodně divoké sny, ale tohle by mě nikdy nenapadlo.
A co Rusko? Jsou tací, kteří před ním varují. Máme se od něj obávat něčeho takového?
Naskýtá se základní otázka: Co by tím získali? Jaký by to pro ně mělo zisk? Ať už politický, vojenský nebo ekonomický. Navíc nejsme nárazníková zóna. Mezi námi a Ruskem leží ještě Ukrajina, Polsko, Slovensko. Tak kdo nás najednou přepadne? Nemá opravdu chybu poslouchat ty, co tohle na nás chrlí a snaží se někomu zalíbit. Myslí si všichni, kteří takhle lezou někomu do zadku, že oni se jimi budou pak zabývat. Budou to stejné plevy jako vy nebo já. Nechápu, proč nás ti lidé musí pořád něčím strašit. Musí se český člověk pořád bát? Protože jinak by se naštval a z těch jejích funkcí by je vykopal? Teď jsem si zase ulevil. A vy z toho zase uděláte titulek, že se jim z toho zpotí brejle, až to budou číst.
