„Vstup okupačních vojsk, který byl aktem jednostranného násilí, jež poznamenalo naší zemi na dlouhá desetiletí, musí být trvalou součástí naší historické paměti. Teď, téměř 30 let po změně režimu v roce 1989, si mnoho mladých lidí ani neuvědomuje, jak se v tehdejším Československu v létě 1968 lidem změnil život. Jak dopadly intelektuální elity národa, kolik lidí raději emigrovalo, kolik přišlo o zaměstnání, jak se začalo mluvit jinak doma a na veřejnosti. Proto je důležité o „pražském jaru“ a o tom, jak na něj zareagovalo moskevské komunistické vedení mluvit a vysvětlovat jeho okolnosti i důsledky,“ říká 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek, který má na starosti kulturu a s ní spojené krajské paměťové instituce. Za oknem mrazilo srpnové slunce… Regionální muzeum v Litomyšli oslovuje návštěvníky už od začátku června výstavou
Za oknem mrazilo srpnové slunce…
První část výstavy představuje období pražského jara a jeho násilné ukončení invazí armád států Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Ukazuje především unikátní snímky místních fotografů Milana Dvořáka, Josefa Kuty a Miroslava Škrdly, kteří zachytili dobovou společenskou atmosféru i vojenskou techniku projíždějící městem. Její součástí je i desetiminutový filmový snímek Zdeňka Chlebouna, který zachycuje situaci ve městě v několika následujících dnech po invazi.
Druhá část výstavy je věnována životnímu stylu 60. let. V pohodlí obývacího pokoje, obklopeni dobovým designem, se můžete přenést do srpna roku 1968. Nebo si jen, bez ohledu na politické události, zavzpomínat na „zlatá šedesátá“. Na výstavu zve i virální video na facebooku muzea i Pardubického kraje.
Dědečku, proč přijely ty tanky?
Regionální muzeum v Chrudimi přišlo s projektem na zmapování vzpomínek přímých svědků událostí roku 1968 a rodin postižených následnou perzekucí na Chrudimsku. Do projektu zapojují zejména žáky 8. tříd základních škol a studenty gymnázií a středních škol chrudimského regionu. Studenti ve svých rodinách a okolí zjišťují, jak srpnové události ovlivnily životy jejich blízkých nebo sousedů. Muzeum jim poskytuje odbornou a poradenskou činnost a v případě objevení filmových nebo fotografických materiálů, zprostředkovává jejich digitalizaci. Účastníkům pak zapůjčuje do škol i putovní výstavu vztahující se k událostem 21. srpna1968.
Odraz událostí v literatuře i hudbě
Několik tematických výstav připravila i Krajská knihovna v Pardubicích. Ve studovně se můžete podívat na ukázky dobového regionálního tisku, ukázky z proklamací, výzev a plakáty ze srpnové okupace v roce 1968 na Pardubicku. V oddělení beletrie a odborné literatury naleznete výběrové výstavky knih, které odrážejí rok 1968 a dobu normalizace v literární tvorbě a v odborné literatuře.
Hudební oddělení připravuje besedu se žáky a studenty s názvem “Poselství mimořádného roku”. Jedná se o pásmo komentovaných zvukových ukázek, které zahrnuje ukázky z hudební a literární tvorby, vztahující se k letům 1968 – 71. Obsahuje úryvky písní (Pilarová, Neckář, Kryl, Kubišová, Černoch aj.), úseky scének a povídek (Šimek, Grossmann, Menšík, Lasica, Satinský i mediálního zamyšlení (Werich).
Sovětská armáda ve Vysokém Mýtě
Jedna z největších okupačních sovětských vojenských posádek sídlila po roce 1968 ve Vysokém Mýtě. To je téma pro Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. V současné době zpracovává vzpomínky pamětníků také studentka místního gymnázia a kromě výstavy Vysoké Mýto okupované bude osmičkám v regionu věnováno také další číslo Muzejního postilionu.
Mladé osloví hlavně facebook
Všechny instituce využívají ke kontaktu zejména s mladšími zájemci také sociální sítě. Facebook bude v letošním roce, kdy se připravuje projekt rekonstrukce pardubického zámku, hlavním informačním kanálem Východočeského muzea v Pardubicích. Zde bude od 15. srpna vycházet seriál „Rok 1968 ve sbírkách VČM“. V jednotlivých medailoncích budou prezentovány předměty, fotografie či tištěné materiály z období okupace vojsky Varšavské smlouvy.
Varování tří osmičkových výročí
„V letošním roce si připomínáme tři přelomové osmičkové roky naší země a pouze u roku 1918 můžeme mít pocit hrdosti. Roky 1938, 1948 a také 1968 jsou pro nás spojeny s nesvobodou, tyranií a násilí na lidech, kteří jen chtěli normálně a svobodně žít. A to bychom měli mít stále na mysli,“ dodává Roman Línek.
(parlamentnilisty.cz, foto: gigaplaces)