Hospodářská krize v Itálii, migrace, nárůst populismu – to všechno vede k finančním ztrátám a podkopává důvěru občanů Unie svým vládám, uvedl autor článku Christoph Schiltz.
Brexit není jediný a navíc není největším problémem EU, napsal německý deník Die Welt. Problémů je mnohem víc a společně mohou způsobit „rozdělení“ unije, upozornil Christoph Schiltz. V tomto ohledu se stále více Evropanů zajímá: „Je EU stále společnstvím? Má smysl v něm zůstat? Představuje unie mé zájmy?““
Londýn a Brusel se zatím nedokázaly dohodnout na formátu vystoupení Británie z Evropské unie, pokračuje publikace. Pokud dohoda selže, bude to nejhorší možný scénář. Rozpad jednání bude „pro hospodářský prostor Evropy šokem“, a mimo EU to bude vnímáno jako další „známka neschopnosti Evropy“. I když jse podaří dosáhnout kompromisu, mnohé problémy ve vztazích mezi Bruselem a Londýnem nezmizí. Z tohoto důvodu existuje „atmosféra nejistoty a nedůvěry“, konstatoval Schiltz.
Další důležitou otázkou je ekonomická krize v Itálii. Zemi hrozí defolt, zatímco nová „nepředvídatelná“ moc v Římě tuto situaci neodstraňuje. Zjevně jsou přesvědčeni, že Evropa v každém případě provede „záchrannou operaci“. Současné okolnosti mohou v Evropské unii vyvolat oportunistické, bankovní a finanční krize, které opět podkopávají důvěru občanů EU vůči svým vládám a povedou ke značné ztrátě příjmů, varoval autor.
Třetím problémem EU je migrace. Ve stávajícím stavu není Evropa připravena na další příliv uprchlíků. Hranice jsou špatně chráněny. Nápady na vytvoření uprchlických táborů v severní Africe se ukázaly být nerealistické. Otázka distribuce migrantů, která se pro EU stala „jablkem sváru“, však ještě nebyla vyřešena.
Další hrozbou pro unii zůstává růst populismu, míní publikace. Po vítězství ve volbách ve Francii, Emmanuela Macrona, mnozí lidé očekávali, že populistická vlna v Evropě vyšumí, ale došlo k něčemu jinému. V téměř všech zemích EU se vzkřísily autoritářsko-nacionalistické strany, které mají silný vliv na moc. V některých zemích, například v Itálii, Maďarsku a Polsku dokonce jmenovali ministry z jejich řad. Nejde jim o zájmy Evropy, ale pouze o „vlastní sobecké zájmy“, tvrdí autor. Italský ministr vnitra Matteo Salvini dokonce vytvoří v Evropském parlamentu „Ligu lig“, tedy jakousi jednotu pravicových populistů. A šance na úspěch tohoto podniku jsou velmi vysoké, poznamenal Schiltz.
Problémem také zůstává nevyřešená otázka rozšíření EU. V roce 2003 Brusel slíbil šesti zemím na západním Balkánu, že se připojí k Unii. Nyní tyto státy vyvíjejí tlak na EU a vyjadřují přesvědčivé argumenty: Rusko, Čína, Turecko a Saúdská Arábie aktivně rozšiřují svou přítomnost v tomto regionu. Pro Evropany je to důležitá geopolitická otázka, stejně jako otázka bezpečnosti vnějších hranic, zdůraznila publikace. A bylo by správné přijmout tyto země, ale mnozí občané EU se tomu brání tím, že spolu s nimi se z Balkánu budou do unie dovážet zločin, korupce a levná práce, a také se stanou mnohamiliardovým zatížením evropského rozpočtu. Jestli se EU bude v příštích letech rozšiřovat, podkopá to důvěru občanů v Unii a posílí postavení populistů, je přesvědčen Schiltz.
(prvnizpravy.cz, foto: Pixabay)
