Nové, koncem června jmenované vládě pod vedením Andreje Babiše, jíž 12. července 2018 Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru, důvěřovaly téměř dvě pětiny (39 %) veřejnosti, v tom 5 % „rozhodně“ a 34 % „spíše“, nadpoloviční většina (56 %) vládě nedůvěřovala (39 % „spíše“ a 17 % „rozhodně“). Poslanecká sněmovna měla v září 2018 důvěru 29 % občanů, 64 % jí nedůvěřovalo. Senátu důvěřovalo 32 % občanů, nedůvěra činila 59 %. Obě komory si proti poslednímu červnovému průzkumu o jeden procentní bod polepšily.
Na krajské (a v případě hlavního města Prahy magistrátní) úrovni byly podíly důvěry a nedůvěry statisticky vyrovnané, s nevýznamným převisem na straně důvěry. Konkrétně krajským zastupitelstvům důvěřuje 42 % dotázaných, nedůvěřuje jim 39 % a zbylých 19 % se nedokáže rozhodnout a volí variantu „nevím“. V případě hejtmanů (a v Praze primátora) pak důvěra činí 40 % a podíl nedůvěřujících tvoří 38 % při více než pětinovém (22 %) podílu nerozhodnutých.
Podstatně lépe než všechny výše uvedené instituce jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí a starostové, jimž důvěřuje více než třípětinová většina občanů. Konkrétně v případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval 61 %, v tom 12 % obecním zastupitelstvům „rozhodně důvěřuje“ a 49 % jim „spíše důvěřuje“. Podíl nedůvěřujících u obecních zastupitelstev činí třetinu (33 %), přičemž „spíše“ jim nedůvěřuje necelá čtvrtina (23 %) občanů a „rozhodně“ dalších 10 %.
Srovnatelně hodnocení jsou také starostové, když důvěru jim vyjádřilo 63 % dotázaných, v tom 16 % „rozhodně“ a 47 % „spíše“, nedůvěra ke starostům dosáhla necelé třetiny (31 %), když 22 % respondentů podle svých slov starostům „spíše nedůvěřuje“ a 9 % jim „rozhodně nedůvěřuje“.
Prezidentovi prezidentovi důvěřovalo „rozhodně“ a 35 v tom 26 % „spíše“ a 20 % „rozhodně“.Z podrobnější analýzy vyplývá, že důvěra prezidentovi roste a nedůvěra klesá s narůstající spokojeností se současnou politickou situací, s posunem po škále politické orientace od pravice k levici a rovněž se stoupajícím věkem. Častěji prezidentovi důvěřují či méně nedůvěřují lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, nekvalifikovaní a polokvalifikovaní dělníci, lidé se středním vzděláním bez maturity nebo vyučení, obyvatelé Moravy a zejména Jihomoravského kraje, ti, kdo se politicky řadí jednoznačně na levici nebo do levého středu, voliči ANO, ČSSD, KSČM či SPD, ti, kdo důvěřují ostatním ústavním institucím, a lidé, kteří se podle vlastního vyjádření zajímají o politiku.
Naopak nižší důvěru nebo vyšší nedůvěru k prezidentovi vykazují dotázaní ve věku do 30 let, podnikatelé se zaměstnanci, obyvatelé Čech, Pražané, ti, kdo se politicky řadí jednoznačně na pravici, a rovněž ti, kdo sami sebe na pravolevé škále politické orientace neumějí zařadit, voliči ODS, Pirátů, TOP 09, STAN či KDU-ČSL, rozhodní nevoliči, ti, kdo nedůvěřují ostatním zkoumaným institucím, a ti, kdo se o politiku „vůbec nezajímají“.
Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřilo v září 21 procent občanů. Ani spokojena, ani nespokojena se cítí být zhruba třetina (34 procent) obyvatel. Nespokojené jsou s politickou situací přibližně dvě pětiny (41 procent) dotázaných. V porovnání s minulým šetřením z června se hodnocení politické situace zlepšilo, podíl nespokojených o osm procentních bodů poklesl. “Aktuální výsledek je tak relativně nejpříznivější od prvního výzkumu po posledních volbách do Poslanecké sněmovny z loňského prosince,” uvedlo CVVM.
Průzkum se uskutečnil 8. až 20. září, dotázáno bylo více než tisíc lidí starších 15 let.
(eurozpravy.cz, foto: Pixabay)
