Rusko naopak odmítá obvinění s odkazem na rusko-ukrajinskou smlouvu z roku 2003. Podle publikace se Ukrajina pokusí najít způsob, jak se z této dohody vyklouznout, aby poskytla lodím NATO právo volně vstoupit do vod Azovského moře.
Článek zcela naznačuje, že se jedná o zcela plánovitou provokaci Ruska pod taktovkou Západu a NATO.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Federica Mogheriniová oznámila „sjednocená, řízená opatření“ proti Rusku v Azovském moři, napsal Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Učinila toto prohlášení 19. listopadu. EU obviňuje Rusko z toho, že brání svobodě plavby. „Situace v Azovském moři poškozuje nejen ukrajinskou ekonomiku, ale i mnoho lodí plujících pod vlajkami členských zemí EU,“ řekla Mogheriniová.
Jak publikace připomněla, Azovské moře je napojeno na Černé moře u Kerčské úžiny. Podle vlády v Kyjevě je cílem Ruska blokovat ukrajinské námořní trasy (přičemž 80% veškerého ukrajinského vývozu je dodáváno po moři). V této souvislosti Spojené království oznámilo, že do Černého moře posílá válečnou loď, aby zajistila svobodnou dopravu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov již odpověděl na rozhodnutí EU: „Před konzultací bych vám doporučil, abyste si přečetli smlouvu z roku 2003 mezi Ruskem a Ukrajinou. Bude z ní je zcela jasné, že kroky ke kontrole některých plavidel se dokonale zapadají do dohod mezi Moskvou a Kyjevem, které jednají a určují status Azovského moře jako vnitřní vody obou států,“ citoval ho Deutsche Wirtschafts Nachrichten s odkazem zpravodajskou agenturu TASS.
Dříve Mogherini uvedla, že kromě inspekcí lodí v Kerčském průlivu je EU také znepokojena militarizací Azovského moře Moskvou. Poznamenala, že Rusko zvýšilo počet svých válečných lodí v regionu, na které Kyjev reagoval také s nárůstem vojenské přítomnosti. Podle Mogherini to všechno destabilizuje již křehkou situaci v oblasti Černého moře.
Pokud jde o plány Kyjeva, v publikaci s odkazem na zprávu Jamestown Fundation se uvádí vyhláška Petro Porošenka ze dne 23. září 2018, podle něhož měly být lodě Donbas A500 „Donbas“ a A500 Korets“ poslány do přístavu Berdjansk přes Kerčskou úžinu. Cílem podle Jamestown Fundation bylo jednak zkontrolovat reakci Ruska a jednak pokračovat v realizaci plánu přeměny Berdjanska na mořský opevněný bod na pobřeží Azova. Zpráva dále uvádí, že Kyjev zvažuje možnost odstoupení od smlouvy z roku 2003 s Ruskem, podle níž je Azovské moře rovnoměrně rozděleno mezi obě země a vstup lodí ze třetích zemí vyžaduje souhlas obou stran. V případě stažení Ukrajiny (ze smlouvy) bude Azovské moře rozděleno v souladu s mezinárodním právem – pak bude„vnitrozemské moře“ považováno za mezinárodní vody a lodě NATO budou moci do něj legálně vstoupit (až na to, že Kerčský průliv by byl zcela pokryt ruskými teritoriálními vodami – pozn. red.).
Publikace napsala, odkazujíce se na americkou zpravodajskou agenturu Stratfor, že se nyní ukrajinský konflikt se může rozšířit do moře. Jak vyplývá z údajů poskytnutých agenturou,Spojené státy usilují o podporu Ukrajiny při zvyšování její vojenské přítomnosti v Azovském moři. Nicméně, jak noviny poznamenaly, je stále nejasné, co USA mohou skutečně udělat, vzhledem k nesrovnatelnost sil ukrajinského a ruského námořnictva: Ukrajina má 66 válečných lodí v oblasti Černého moře, zatímco Rusko má 2800 lodí. Kromě toho jsou ukrajinské lodě v průměru mnohem menší a slabší než ruské.
Deutsche Wirtschafts Nachrichten uvedl, že Washington a Brusel mohou pomoci Ukrajině ne vojensky, ale finančně – včetně posílení ukrajinských přístavů v regionu.
List ovšem nepřipomněl, že krizi v azovském moři rozpoutala Ukrajina, když začala zdržovat ruské lodě, které předtím, zakotvily na Krymu. Následně to rusko označilo za „námořní terorismus“ a přikročilo k prohlídkám ukrajinských lodích ve svých pobřežních vodách.
(prvnizpravy.cz, foto: archiv)
