Moderátorka Jílková konstatovala, že je situace se spalničkami vážná, a zeptala se epidemiologa Chlíbka, zda je větší riziko očkovat, anebo neočkovat. Ten jí odpověděl, že rozhodně mnohem horší je ta první varianta, neboť virus spalniček je velice zákeřný a snadno se šíří. Kdyby měl možnost na miskách vah porovnat veškerá rizika spjatá s vedlejšími účinky vakcinace a průběhu onemocnění, tak by jistě raději volil očkování. “Hlavně chci říct, že i očkovaní mohou onemocnět. Dokonce očkovaní mladí dospělí, nebo očkovaní dospělí tvoří většinu pacientů, anebo většinu nemocných těch dnešních takzvaných epidemií,” reagovala na jeho slova lékařka Eleková.
Jílková jí přerušila a vyžádala si od Chlíbka, který mimo jiné zastupoval také Českou vakcinologickou společnost, statistiky, neboť podle informací je situace nejhorší na Ukrajině, ve Francii, v Itálii a Řecku. Odpovězeno jí bylo, že se v loňském roce 56 % všech onemocnění spalniček odehrálo u dětí a v ČR byl v roce 2018 největší výskyt ve věkové skupině do 5 let. “Nedá se říct, že nejvíc případů je mezi dospělými neočkovanými, nebo očkovanými,” řekl Chlíbek. Přestože Chlíbek přiznal, že se spalničky vyskytly i u očkovaných dětí, tak neočkovaná část jasně převážila. Zmíněny byly i děti do jednoho roku, které být očkovány nemohou. Riziko, že si dítě nevytvoří dostatečnou imunitu i při vakcinaci, je mizivé a tvoří pravděpodobnost 1 %.
Eleková oponovala, že si našla data Hygienické stanice Hl. města Prahy, podle nichž neočkované děti tvořily pouhých 14 % nemocných spalničkami a 70 % byli očkovaní dospělí. Jílková jí dovysvětlila, že Chlíbek má údaje z celé ČR, a že by epidemie spalniček neměla být podceňována. Následovala slovní přestřelka mezi Elekovou a Jílkovou ohledně počtu nakažených. Eleková řekla, že když si přečetla statistiky za posledních deset let, tak to číslo spíše kolísá. “Někdy jich víc, někdy jich je méně,” trvala na svém Eleková. “Já Vám jenom chci říct, že se nakažení spalničkami za poslední tři roky zvýšilo patnáctkrát. V Evropě,” odpověděla jí Jílková
Poslanec Vyzula řekl, že v Evropě bylo v roce 2017 25 tisíc nových případů, zatímco v roce 2016 to bylo pouze 5 tisíc. “Když se podíváte na takzvaná absolutní čísla a počty, tak u těch dospělých najdete relativně vysoké počty, ale v každé věkové kategorii je jiný počet obyvatel. Abyste to mohla srovnávat ta čísla, tak to musíte přepočíst na sto tisíc obyvatel,” zpochybnil Chlíbek data, kterými argumentovala Eleková. Jílková však připomněla, že ani jeden z nich není statistik, a že by se tedy měla diskuze vrátit k tématu očkování.
Očkované matky nemohou posílit obranyschopnost dětí! Je lepší spalničky prodělat?
Eleková na Chlíbkův argument, že velkou část nakažených tvoří děti do jednoho roku, které nelze očkovat, odpověděla, že za to může vakcinace matek, které jim nemohly předat imunitu skrz placentu a mateřské mléko. “Takže kdyby matka prodělala spalničky, jako dítě, své dítě během prvního roku života chrání,” vysvětlovala Eleková. Podle jejího názoru by bylo lepší spalničky prodělat. Ona sama pochází z generace, pro kterou to nebyl žádný problém. V dřívějších dobách většina dětí tuto nemoc běžně prodělávala a ještě před tím, než se v ČR začalo očkovat, byla úmrtnost téměř nulová, načež Eleková ukázala statistiky.
Následovala hádka mezi Jílkovou a Elekovou ohledně toho, zda tedy je lepší spalničkami onemocnět, či nikoliv. Zazněl i argument, že se dříve jednalo o běžnou, ale nikoliv nezávažnou nemoc. Ke slovu se dostala Richterová z publika, která řekla, že se narodila v roce 1946, a že za jejích mladých let se nemoci, jako jsou zarděnky, příušnice a spalničky běžně prodělávaly. Ve školách pak byla karanténa. Co se týče úmrtí, tak tam podle Richterové se příliš šíří atmosféra strachu a nebere se v potaz, že příčiny mohou být kombinované. Lepší je spalničky prostě prodělat.
Očkování způsobující epidemii a “vyprchávající” imunita
Vyzula nesouhlasil a řekl, že je naprosto zbytečné riskovat úmrtí na spalničkách, když žijeme v moderní době, která nám umožňuje se takovým nemocem bránit. Problém dnešní civilizace je ten, že se máme příliš dobře, a že jsme zapomněli na to, co bylo dřív hrozbou. Předseda Hrabák ze spolku Poočkování vysvětlil, že příčiny dnešních epidemií je třeba hledat právě v očkování, které vytváří dočasnou imunitu. Dnes nám odrůstá generace, která byla očkovaná, a u níž obranyschopnost organismu postupně slábne. “Podle statistik lidé u nás, v ČR, od věku 18-50 let, tak jsou proti spalničkám imunní už jenom na 75 %,” podotkl Hrabák a zpochybnil dokonce i prohlášení Světové zdravotnické organizace, podle níž jsou na vině právě odmítači očkování
Následovala slovní přestřelka mezi Hrabákem a Jílkovou. Podle Jílkové se Hrabák, který je “pouhým” homeopatikem, a nemá patřičné vzdělání, povyšoval nad profesory a jiné odborné kapacity. Hrabák jí odpověděl, že za ním stojí také vědecké kapacity. Do toho se pak vložila Eleková, která zmínila studii, která proběhla v USA na škole, kde byla proočkovanost takřka 100 %, a níž se spalničky také objevily. Vyzula odpověděl, že když si někdo chce vyhledat studii proti, vždycky si jí najde. Chlíbek vysvětlil, že se vždy u očkovaných najde část, která si nevytvoří protilátky.
Vondrák, který má u syna odložené očkování, vysvětlil, že spalničky mohou být problematické pouze tehdy, má-li pacient sníženou imunitu. Hlavní problém spočívá například v nedostatečné výživě a v podávání léků na snížení teploty. Zmíněná byla i studie doktora Augusta z Portugalska, jíž se zúčastnilo 112 lidí, kteří onemocněli spalničkami, a z nichž 83 bylo očkováno dvěma a více dávkami vakcíny. Následovala opět hádka o statistiky, protože Česká vakcinologická společnost má jiné údaje.
Dokáží spalničky vyléčit leukemii? Prodělávání spalniček je stejné jako říkat, že válka není nebezpečná!
Student medicíny Prikner se znovu vrátil k původnímu dotazu, zda je bezpečnější se očkovat, anebo prodělat nemoc, a odpověděl, že má přeložený dokument Světové zdravotnické organizace, podle něhož se v případě vakcinace objevuje málo nežádoucích účinků, zatímco v případě prodělání nemoci jich je více. “Je to jako by přijel voják z války a řekl, že přežil válku, takže vlastně není nebezpečná,” argumentoval Prikner. Paní z publika řekla, že spalničky dokáží vyléčit leukemii.
Vyzula řekl, že se nikdy s ničím takovým nesetkal, a že se pacientům s rakovinou rozhodně neočkuje vir spalniček. Co se týče nežádoucích vedlejších účinků očkování, tak ty jsou podle Vyzuly minimální. Vondrák konstatoval, že existují studie, které potvrzují, že prodělání spalniček snižuje výskyt alergických onemocnění. Jílková řekla, že existují renomované a relevantní a neremonované a nerelevantní studie. Chlíbek tvrdil, že spalničky poškozují imunitní systém.
Vyvolává očkování proti spalničkám autismus? Jsou ve vakcínách škodlivé látky? Hliník, či dokonce výkaly a moč?
Debata se posunula k tématu souvislosti mezi očkováním proti spalničkám a autismem. Hrabák řekl, že je zde problém v kombinované vakcíně spalničky, příušnice a zarděnky, kdy řada studií vidí jisté podezření. Odvolal se na CDC, kterou prý i “propagátoři” očkování akceptují. Jílková zmínila Wakefieldovu studii z roku 1998, která se musela být stažená z odborného časopisu, protože se opírala o falešná data. Následovalo překřikování a skákání si do řeči. Jedna strana se Wakefielda zastávala, druhá trvala na její správnosti.
Mluvit se začalo také o tom, zda jsou ve vakcínách koňská síra, výkaly, moč a hnis z ran nakažených zvířat. Chlíbek řekl, že ani nejlepší přístroje nedokáží zdiagnostikovat takvazaná minimální stopová množství, a že vše závisí na dávce. Co se týče přídavných látek, tak nebylo prokázáno, že by měly negativní účinky na lidský organismus. Svým způsobem se můžeme otrávit i vodou. Eleková vysvětlovala, že aby vakcína mohla účinkovat, tak musí obsahovat i škodlivé prvky, aby stimulovaly imunitu. Jedním z nich je například hliník, který je schopen spustit autoimunitu.
V blížícím se závěru diskuze dostávali mikrofon ještě lidé z řad publika, z nichž byl jeden pán toho názoru, že argumentovat proti vakcínám obsahem koňské moči je stejné jako říkat, že ženy na sebe mažou tuk z mrtvol. Co se týče očkování, tak to spočívá v umělém zásahu, který vytváří tutéž obranou reakci, jako dítě skrz placentu matky, která má protilátky. Podle Elekové to ale není přirozená imunita. Docházelo ještě k ostrým střetům mezi diskutujícími a Jílkovou ohledně vakcinace a náchylnosti k jiným nemocem, včetně encefalitidy. Paní z publika řekla, že má za svých 25 let praxe s očkováním zkušenost pouze s jednou naprosto neškodnou kožní reakcí.
Na její slova reagovala Vinterová, taktéž z řad veřejnosti, že se u jejího dítěte vyskytly po očkování puchýře. Jiný řekl, že nechali s manželkou, která je zdravotní sestrou očkovat děti. Bohužel hodně lidí nechává dávat dětem vakcíny, když jsou nemocné. Na dotaz paní ohledně proočkovanosti a epidemiemi, na což Chlíbek odpověděl, že čísla z Brazílie jasně potvrzují jeho stanovisko. Jílková oznámila konec diskuze a téma příštího týdne, jímž bude spoření na důchod.
(zdroj: eurozpravy.cz, foto: archiv, Jan Fiala)
