V 7 849 případech byla deportace zmařena pouze proto, že se v příslušný den nepodařilo najít deportovaného, prostě zmizel. Takové nařízení ohledně zadržení před vyhoštěním bylo vydáno docela nedávno.
Pořádkové orgány nedokážou zvládnout tento úkol, nestačí místo pro deportované
Zatímco Rakousko ve vyhošťování nelegálních migrantů předvádí úspěchy a používá k tomu tvrdá opatření, v Německu pořád platí velmi složitá pravidla zadržení, kvůli čemuž pořádkové orgány prostě nedokážou zvládnout tento úkol. Policisté se přiznali, že mohou zadržet nebezpečného migranta pouze v případě, že nařízení o jeho deportaci již bylo vydáno, anebo existují důvody pro jeho preventivní zadržení. „Avšak okamžité zadržení je mimořádně aktuální,” zdůraznil Alter.
Je tu ale ještě jedna okolnost: zadržené migranty není prostě kam dát. „400-500 míst, v roce 2018 bylo třeba vypovědět 235 957 lidí, zjevně nestačí,” dodal. „Nehledě na platné zákony, nedají se četná nařízení ohledně deportace splnit.”
Lidská práva jsou nade vše
„V mnohých federálních zemích (…) se nedá vstoupit do bytu s cílem objevení deportovaného. Policie je musí chytat za hranicemi jejich obydlí,” řekl Alter. Napravit tuto situaci má novela zákona navržená Horstem Seehoferem.
Jednodušší je v poslední době vypovězení zločinců, zejména po událostech na Silvestra v Kolíně nad Rýnem před několika lety, když došlo k velkému počtu útoků na ženy, řekl Alter. To ale nestačilo, protože zločinec může mít zvláštní práva, například je-li oficiálně běženec, nebo osoba, která potřebuje ochranu.
„Proto se ochrana před deportací zločinců, jež mají příslušný status, snižuje na minimum přijatý v Evropě, zločincům se již nepodaří legálně zůstat v Německu. Ostatně je i nadále zakázáno deportovat nelegální migranty do regionů, kde jim hrozí kruté zacházení. Toto pravidlo (non-refoulement) platí bez omezení.”
Zločinci, kteří mají právo zůstat
Dnes se zločinci, jejichž deportace není možná, prostě nedají kontrolovat, na rozdíl od osob, jež mají extremistickou minulost. Novela zákona jenom stanoví možnost zpřísnění opatření proti delikventům, které se nedá vypovědět z Německa: omezení svobody pohybu, povinnost pravidelné návštěvy na policii, elektronické náramky.
Bývalý soudce Federálního administrativního soudu Harald Dörig v pondělním pořadu Tvrdé ale spravedlivé („Hart aber fair”) v televizi ARD uvedl řadu podivných příkladů na choulostivé téma deportace. Mnozí běženci používají velmi jednoduchý způsob: přizná-li se někdo, že byl dříve bojovníkem IS, nebo jiné teroristické organizace, hrozí mu za to v některých zemích týrání a smrt.
„Někteří se uchylují k takovým trikům, přiznávají se z toho,” vysvětlil Dörig. Ale poněvadž je v Německu vyšetřování podobných případů velmi složité a trvá dlouho, může to být pro někoho celkem vhodným způsobem, jak zůstat v zemi na delší dobu,” dodal Dörig.
(zdroj: freeglobe.cz, foto: archiv)