Hrad Bran Transylvánie
Ano, kdo si myslí, že je to přesně to místo, odkud údajně pocházel hrabě Drákula, myslí si správně. Téměř tisíc let stará stavba je pro Rumuny něčím, co je pro nás Karlštejn. Jde asi o nejznámější rumunskou památku a směřují sem tisíce turistů, kteří si odbydou povinnou prohlídku a možná si ani nevšimnou toho, co se tu vznáší v ovzduší. Podle parapsychologů tu pobývají duchové obětí, které valašský kníže Vlad Tepes čili Nabodávač likvidoval v 15. století dosti nevybíravým způsobem. Pro pořádek dodejme, že Vlad se na Branu nenarodil a pobýval tu nejspíš jenom během několika ze svých četných vojenských tažení.
Hrad Leap, Irsko
Podle obyvatelů ostrovní republiky je tenhle hrad ze 13. století mezi tamějšími duchy nejvíce oblíbený. Zdejší Krvavá kaple připomíná tragický příběh dvou bratrů – válečníka a kněze. Ten druhý podlehl bratrovražedné nenávisti a jeho krev se prý dodnes občas objevuje na stěnách kaple. Jinak po Leapu bloudí četní další duchové, mnozí z nich byli v pozemském životě šlechtici, kteří byli uvězněni ve zdejším strašlivém podzemním vězení.
Hrad Moosham, Rakousko
Zatímco u nás se s čarodějnickými procesy pojí jméno Velkých Losin, u našich jižních sousedů se podobně hrůzné a zrůdné divadlo odehrávalo v letech 1675 až 1690 právě na Mooshamu. Vězněno a postupně popraveno tu bylo více než 100 lidí a pověsti nám zachovaly i jméno vězeňského dozorce Antona, který proslul takovou krutostí, že po smrti za trest navždy bloudí hradními chodbami a straší nebohé příchozí. Zdatně mu v tom sekundují duchové jeho obětí, a to i za bílého dne. Mnozí z návštěvníků hradu popisují, jak jim tu neviditelné ruce sahaly na ramena nebo je tahaly za vlasy.
Zámek Dragsholm, Dánsko
Jeho duchové nejsou tak početní, zato mají vybraný rodokmen. Po chodbách se potuluje například duch hraběte Jamese Hepburna Bothwella, třetího a posledního manžela skotské královny Marie Stuartovny. Hrabě tu byl vězněn a také zde v roce 1578 ve věku 43 let zemřel. Dalšími dragholmskými strašidly jsou Bílá a Černá paní. První z nich byla ve středověku dcerou majitele a zamilovala se, jaké překvapení, do nějakého plebejce. Což se nelíbilo tatínkovi a ten ji navždy zavřel mezi hradními stěnami a nechal ji steskem zemřít.
Edinburský hrad, Skotsko
Je to asi nejznámější stavba tohoto druhu ve Skotsku. A má také slušný počet duchů. Například bezhlavého bubeníka, který bývá viděn a slyšen, jak bubnuje v hradních komnatách už od roku 1650. Občas mu vypomáhá například Lady Glamis, která byla v roce 1537 upálena za čarodějnictví, které měla v používat proti králi Jakubovi V. V roce 2001 proběhl v Edinburghu rozsáhlý paranormální průzkum, kterého se zúčastnilo 240 dobrovolníků. Většina z nich popsala nepříjemné zážitky typu: někdo na mě sahá neviditelnou rukou, cítím kouř a praskání dřeva, potkal jsem průsvitné postavy. Dokonce někteří z nich popsali i dosud neznámé strašidlo, kterým je středověký válečník oblečený v kůži.
Hrad Houska, Česká republika
I když byl tento hrad oficiálně postaven coby štít na obranu zemských hranic, nejspíš byl opravdu budován spíše jako obranná hráz proti vstupu pekelných sil na zem. Pod Houskou se údajně nachází brána do pekel a právě nad ní stojí hradní kaple. Dodnes tu mají lidé divné pocity a na přítomnost negativní energie velmi často reagují i zvířata, například psi. Na Housce se prý také prolínají časové roviny, což popsal mimo jiné i Karel Hynek Mácha (tento zápis v jeho denících bývá ale často považován za podvrh). Na Housce prováděli okultní experimenty i nacisté za 2. světové války. Během rekonstrukce tu bylo nalezeno několik koster nacistických důstojníků a jejich ostatky vykazovaly známky toho, že byli popraveni.
Hrad Predjama, Slovinsko
Tato unikátní stavba stojí na 123 metrů vysokém útesu nad kaňonem řeky Lokva. Pro Slovince se Predjama pojí se jménem Erasma Luegera, obdoby slovenského Jánošíka. Podle jedněch byl Erasmus bezskrupulózní bandita, podle druhých se snažil pomáhat poddaným v boji proti zlé vrchnosti. Nicméně dobové materiály potvrzují, že během svého života mučil a vraždil své vězně právě mezi zdmi predjamského hradu. A když už měl v hladomorně plno, mrtvoly týraných obětí házel do hluboké propasti pod hradem. A tak tu dnes straší nejen on, ale i ti, kteří sešli jeho rukou ze světa velmi nekřesťanským způsobem.
(zdroj: procproto.cz, foto: archiv)
