Dnes jsou jejich v temnotě svítící oči dobře známý fakt. Pravděpodobně jste viděli i nějaká videa na sociálních sítích. Třpytící se pavouk vypadá, jako by byl pokryt mnoha malými lesklými barevnými diamanty. Při bližším pohledu zase připomíná miliony dětských očí, dívajících se do objektivu kamery. Jediný strašidelný a jako by mimozemský pohled této samičky by stačil na to, aby se před ní lidé rozprchli do všech stran.
Být svědkem něčeho takového se zdá být stejně záhadné a hrůzostrašné jako fakt, že tento jev se zde odehrává po miliony let. Na geologickém nalezišti v Jižní Koreji byly skutečně nedávno objeveny fosilie pavouků se zářícími očima z doby před 110 miliony let. Jedná se o již vyhynulý rod Lagonomegopidae, který měl obrovské třpytivé oči, aby v noci mohl lépe lovit svou kořist.
Podle listu Newsweek byly zkameněliny pavouků objeveny na staveništi a jedná se o vůbec první o první případ, kdy byly nalezeny v břidlici. Většina těchto tvorů je totiž nalezena v jantaru, který dokáže lépe uchovat jejich měkká těla. Až doposud ale vědci až nevěděli, že oči pavouků světélkují.
Když oči září
Paleontolog prof. Paul Selden a jeho kolegové z Kansaské univerzity studovali fosilie, datované do doby před 110 až 113 miliony let. Když je umístili pod světlo, jejich oči ve tvaru půlměsíce začaly zářit.
„Protože tito pavouci byli uchováni v podivných skvrnách na tmavé skále, na první pohled byly patrné jejich velké oči, jasně vyznačené půlměsícovými obrysy,“ uvedl Selden. „Uvědomil jsem si, že to musí být tapetum – reflexní struktura na vnitřní straně oka, kdy světlo vniká dovnitř a je vráceno zpět do buněk sítnice. To je rozdíl od běžného oka, kdy světlo prochází skrz a nemá reflexní charakter.“
Přestože jsou nálezy fosilií pavouků poměrně vzácné, vědci vědí, že tito tvorové existovali již ve starověku. Díky nedávným fosilním nálezům víme, že po miliony let oči pavouků odrážely světlo, když v temnotě lovili svoji prehistorickou kořist.
Dnes jsou jejich v temnotě svítící oči dobře známý fakt. Pravděpodobně jste viděli i nějaká videa na sociálních sítích. Třpytící se pavouk vypadá, jako by byl pokryt mnoha malými lesklými barevnými diamanty. Při bližším pohledu zase připomíná miliony dětských očí, dívajících se do objektivu kamery. Jediný strašidelný a jako by mimozemský pohled této samičky by stačil na to, aby se před ní lidé rozprchli do všech stran.
Být svědkem něčeho takového se zdá být stejně záhadné a hrůzostrašné jako fakt, že tento jev se zde odehrává po miliony let. Na geologickém nalezišti v Jižní Koreji byly skutečně nedávno objeveny fosilie pavouků se zářícími očima z doby před 110 miliony let. Jedná se o již vyhynulý rod Lagonomegopidae, který měl obrovské třpytivé oči, aby v noci mohl lépe lovit svou kořist.
Podle listu Newsweek byly zkameněliny pavouků objeveny na staveništi a jedná se o vůbec první o první případ, kdy byly nalezeny v břidlici. Většina těchto tvorů je totiž nalezena v jantaru, který dokáže lépe uchovat jejich měkká těla. Až doposud ale vědci až nevěděli, že oči pavouků světélkují.
Když oči září
Paleontolog prof. Paul Selden a jeho kolegové z Kansaské univerzity studovali fosilie, datované do doby před 110 až 113 miliony let. Když je umístili pod světlo, jejich oči ve tvaru půlměsíce začaly zářit.
„Protože tito pavouci byli uchováni v podivných skvrnách na tmavé skále, na první pohled byly patrné jejich velké oči, jasně vyznačené půlměsícovými obrysy,“ uvedl Selden. „Uvědomil jsem si, že to musí být tapetum – reflexní struktura na vnitřní straně oka, kdy světlo vniká dovnitř a je vráceno zpět do buněk sítnice. To je rozdíl od běžného oka, kdy světlo prochází skrz a nemá reflexní charakter.“
Selden vysvětlil, že tito vyhynulí tvorové představovali specifický segment, který je dnes nahrazen současnými pavouky z čeledi skákavkovitých.
„Jedná se o vyhynulý rod pavouků, zjevně poměrně rozšířený v období křídy. Tito pavouci patřili do specifické skupiny, která se již dále nevyvíjela a nyní je tvořena pavouky čeledi skákavkovití. Ale tito pavouci se chovali jinak. Také struktura jejich očí se liší od dnešních skákavek.“
Selden spekuloval, že tyto vzácné fosilie mohly vzniknout díky vodě, která prehistorické pavouky spláchla a zabránila tak rozkladu jejich těl.
„Tyto horniny jsou také plné malých korýšů a ryb, takže možná došlo k nějaké katastrofické události. Pavouci mohli být chyceni do nějaké slizké vrstvy řas, která je uvěznila a utopili se – ale to je pouze domněnka.“
Obří pavouci v Mongolsku
Díky fosilnímu nálezu budou vědci schopni lépe porozumět tomu, jak se pavouci rodu Lagonomegopidae řadí mezi své příbuzné.
Není to poprvé, co Paul Selden učinil významný objev těchto typů fosilních forem. V roce 2011 nalezl ve Vnitřním Mongolsku zkamenělinu vůbec největšího prehistorického pavouka, starého dokonce 165 milionů let a měřícího šest palců. Na rozdíl od pavouků se zářícíma očima existují tito obří pavouci, větší než lidská ruka, dodnes.
V současné době žijí tito „tkalci zlatých vláken“ v severní Číně. Obrovské samičky dokáží vytvořit až pět stop dlouhé sítě ze žlutých vláken, které se na slunci lesknou jako zlato. Seldenův objev pomohl zjistit, že tkalcovští pavouci patří mezi nejstarší pavoučí rody na planetě. Možná nemají strašidelné zářící oči, ale zase umějí tkát své sítě tak akorát ve výšce lidského obličeje.
https://www.youtube.com/watch?v=s0XZoDeMMbE&feature=youtu.be
(zdroj: suenee.cz, foto: Z videa)
