Otázkou se zabývají teoretičtí fyzikové už od roku 1966 a až dosud se soudilo, že při rychlosti 8 kilometrů za vteřinu by trval 42 minut a 12 vteřin. Ve svých výpočtech totiž předpokládali, že planeta je homogenní. Jenže teď kanadský fyzik Alexander Klotz zjistil, že pád by ovlivnila nestejná hustota vrstev zemského podloží, takže úhrnná délka letu by dosáhla 38 minut a 11 vteřin, což je o 4 minuty méně, než uváděly předchozí výpočty.
Klotz tvrdí, že gravitace směrem ke středu země narůstá na 110 % povrchových hodnot, takže například pád z Londýna do Casablanky by trval déle než pád z Londýna na Nový Zéland, což je přitom mnohem delší cesta. „Spojíme-li bližší místa, úhel bude menší a cestovatel středem země nenabere potřebnou rychlost,“ tvrdí fyzik. Celé to má ale háček. Padající by se na konci tunelu na opačném konci Země nezastavil, ale padal by zpátky na druhou stranu, a tak dál až do nekonečna.
Celý teoretický problém se ale v praxi prověří jen stěží. „Sověti se v letech 1970 až 1989 pokoušeli vykopat co nejhlubší tunel a dostali se jen do 12 kilometrů, což představuje asi jedno procento cesty skrz Zemi,“ uvedl Klotz.
(zdroj: procproto.cz, foto: Pixabay)
