Podle letošního globálního indexu hladu vede klimatická krize k alarmujícím úrovním hladu na světě a oslabuje bezpečnost potravin v nejzranitelnějších regionech světa.
Ve výroční zprávě, v níž je 117 zemí hodnotících míru a trendy hladu, se ukazuje pokrok od roku 2000, ale upozorňuje, že svět má ještě před sebou dlouhou cestu, aby dosáhl cíle nulového hladu, na kterém se do roku 2030 dohodli světoví lídři.
Zpráva je zveřejněna jako série výborů pro světové setkání bezpečnosti potravin, které se konají v Římě na počátku světového dne potravin 16. října. Zjištění ukazují, že hlad je v 47 zemích “závažný” nebo “alarmující” a v jednom extrémně alarmující: v Středoafrické republice.
Ceny jsou v Čadu, na Madagaskaru, v Jemenu a v Zambii kategorizovány jako “alarmující”. Devět zemí má dnes horší skóre než v roce 2010 – Středoafrická republika, Madagaskar, Venezuela, Jemen, Jordánsko, Malajsie, Mauretánie, Libanon a Omán.
Chybí údaje za několik zemí – Burundi, Komory, Demokratická republika Kongo, Eritrea, Libye, Papua Nová Guinea, Somálsko, Jižní Súdán a Sýrie.
Autoři uznávají celkový globální pokles chudoby a zvýšené financování výživy, ale tvrdí, že současné kroky a výdaje nebudou splňovat globální cíle udržitelného rozvoje nebo cíle výživy Světového zdravotnického shromáždění.
Dominic MacSorley, generální ředitel společnosti Concern Worldwide, spolu sponzoři zprávy se společností Welthungerhilfe uvedl, že pokrok směrem k nulovému hladu do roku 2030 je nyní “ohrožen nebo zvrácený”.
“Přibližně 45 zemí má do roku 2030 nedosáhnout nízkou hladovou hladinu,” uvedl.
“Konflikty, nerovnost a následky změny klimatu přispěly k neustále vysoké hladině hladu a nedostatku potravin na celém světě.”
Ve svém předmluvě řekla bývalá irská prezidentka Mary Robinson: „Vzhledem k tomu, že počet hladovějících vzrostl ze 785 milionů v roce 2015 na 822 milionů v roce 2018, nemůžeme si už dovolit považovat program 2030 a pařížskou dohodu o klimatu za dobrovolné a záleží na každém členském státě, aby se rozhodl sám o sobě.“ Místo toho vyzvala k plné implementaci“ obou, aby se zajistil „životaschopný svět pro naše děti a vnoučata“.
(The Guardian, foto: Pixabay)
