Planetární sonda Opportunity byla pohřbena v roce 2018 globální prachovou bouří. Mise však přinesla důležitá data. Vědcům se povedlo objevit koncentrovaná oblaka prachu, které dostaly název prachové věže.
Tento prach může obsahovat vodní páry, které vylétají skrz věže jako ve výtahu. Poté jsou vyhozeny do vesmíru, kde je sluneční záření rozbíjí na molekuly. Tento jev může pomoci objasnit, jak z povrchu Marsu zmizela voda.
Podle vědců jsou prachové věže obrovské mraky, které mají větší hustotu, než obyčejný prach v tenké atmosféře Marsu. Pravděpodobně se hromadně formují během globálních bouří. Podle vědců se prachové věže objevují po celý rok na Marsu. Avšak při vzniku globálních bouří se jejich cyklus změní, jako tomu bylo v roce 2018. Vědce překvapila i činnost těchto věží. Rychlost těchto „kosmických výtahů“ se ukázala jako velmi vysoká. S jistotou však vědci zatím nemohou říci, co přesně způsobuje globální prachové bouře.
Nevysvětlitelný jev na Marsu
Kosmická sonda Curiosity zaznamenala nárůst a pokles hladiny kyslíku nad kráterem Gale, což nelze vysvětlit žádným ze známých chemických procesů. Na jaře a v létě je koncentrace kyslíku vyšší v průměru o 30 procent, na podzim se vrací k normálním hodnotám. Z roku na rok se však může dodatečné množství plynu lišit.
Většina atmosfér na Marsu (95 procent) je tvořena oxidem uhličitým. Kromě toho je přítomen i molekulární dusík (2,6 %), argon (1,9 %), kyslík (0,16 %) a oxid uhelnatý (0,06 %). V zimě oxid uhličitý, který se nachází nad pólem, zamrzne, což vede k poklesu tlaku v odpovídající hemisféře a redistribuci plynů mezi hemisférami, což tento tlak odvádí. Na jaře je pak pozorován opačný obraz.
Tomuto procesu odpovídají výkyvy koncentrace plynů včetně dusíku a argonu, změny v hladinách kyslíku však nejsou tímto sezónním cyklem vysvětleny. Rovněž vědci vyloučili možnost, že kyslík je vytvářen rozkladem molekul vody nebo oxidu uhličitého, protože v atmosféře Marsu je příliš málo vody a oxid uhličitý se rozkládá příliš pomalu. Zdrojem plynu tak může být půda, ale to nevysvětluje zmizení kyslíku během podzimu.
Vědci nevylučují, že tento mechanismus může být spojen s činností živých organismů. Nicméně mají sklony věřit, že příčinou jsou přece jen geologické procesy. Je zajímavé, že kolísání jiného plynu, metanu, se shoduje se změnami koncentrace kyslíku. Oba tyto procesy mohou mít stejné důvody.
(zdroj: cz.sputniknews.com, foto: Pixabay)
