Maďarský premiér Viktor Orbán právě varoval před “islamizovanou Evropou”. Podle něj “bude záležitostí nadcházejících desetiletí, zda bude Evropa i nadále patřit Evropanům”.
“V příštích 30 letech vzroste počet Afričanů o více než jednu miliardu lidí, což je dvojnásobek počtu obyvatel celé Evropské unie… Demografický tlak bude obrovský. Jedna třetina Afričanů se chce přestěhovat do zahraničí, a mnozí z nich chtějí přijet do Evropy. V loňském roce připlulo na chatrných lodích z Libye více než 180 000 lidí a to je jen začátek. Podle komisaře EU Avramopoulose čekají v současné době na vstup do Evropy 3 milióny migrantů,” varuje Geert Wilders, poslanec nizozemského parlamentu a lídr Strany pro Svobodu (PVV).
Tento týden se stal další islámský teroristický útok… tentokrát ve španělské Barceloně. Španělsko bylo mnoho let pod muslimskou nadvládou, a stejně jako Izrael je to země, o které mnozí islamisté věří, že mají nárok na její převzetí.
Současně se daleko od Španělska zavírají základní školy, zabedněné úředníky poté, co počet dětí klesl pod 10 % populace. Vláda tyto budovy přestavuje na hospice, kde se poskytuje péče starším osobám v zemi, kde 40 % lidí je starších 65 let. To není nějaký sci-fi román. To je Japonsko, nejstarší a nejvíce sterilní národ světa, kde je populární výraz: “civilizace duchů”.
Podle japonského Národního institutu pro výzkum obyvatelstva a sociálního zabezpečení zaznamená do roku 2040 většina menších měst v zemi dramatický pokles svého obyvatelstva o jednu třetinu a někde až o polovinu. Kvůli dramatickému demografickému poklesu již mnoho japonských městských rad nemůže fungovat a bylo zrušeno. Počet restaurací se snížil z 850 000 v roce 1990 na dnešních 350 000, což potvrzuje “pokles vitality”. Předpovědi také naznačují, že za 15 let bude mít Japonsko 20 miliónů prázdných domů. Je toto také budoucnost Evropy?
Mezi demografickými odborníky existuje tendence nazývat Evropu “novým Japonskem”. Japonsko však s touto demografickou katastrofou bojuje podle svého, mobilizuje vlastní zdroje a neumožňuje muslimům imigraci do své země.
“Evropa se dopouští demografické sebevraždy a systematicky se vylidňuje, což britský historik Niall Ferguson označil za ‘největší trvalé snížení evropské populace od Černé smrti – epidemie moru – ve 14. století'”, jak nedávno poznamenal George Weigel.
Zdá se, že evropští muslimové sní o vyplnění tohoto vakua. Štrasburský arcibiskup Luc Ravel, jmenovaný do funkce papežem Františkem v únoru, prohlásil, že “muslimští věřící velmi dobře vědí, že jejich plodnost je dnes taková, že to nazývají… Velkou výměnou. Řeknou vám velmi klidně a pozitivně: ‘Jednoho dne to všechno bude naše’….”
Nová zpráva italského think-tanku Centro Machiavelli teď ukázala, že pokud budou současné demografické trendy pokračovat, tak přistěhovalci první a druhé generace překročí do roku 2065 22 miliónů osob, což bude více než 40 % celkového počtu obyvatel Itálie. Rovněž v Německu se 36 % dětí mladších pěti let narodilo přistěhovaleckým rodičům. Ve 13 z 28 členských zemí EU zemřelo více lidí, než se v minulém roce narodilo; bez migrace by se očekával pokles obyvatelstva Německa o 18 % a Itálie o 16 %.
Dopad demografického volného pádu je nejvíce viditelný na zemích kdysi nazývaných “nová Evropa”, zemích bývalého sovětského bloku, jako je Polsko, Maďarsko a Slovensko, název, který je odlišoval od tzv. “Staré Evropy”, Francie a Německa. Tyto východní země jsou nyní nejvíce vystaveny “časované bombě vylidňování”, ničivému kolapsu porodnosti, který analytik a autor Mark-Steyn nazval “největším problémem naší doby”.
List The New York Times se ptá, proč “navzdory zmenšující se populaci odmítá východní Evropa přijímat migranty”. Právě demografický pokles je ten důvod, proč se lidé ve východní Evropě obávají, že budou nahrazeni migranty. Kromě toho velká část východní Evropy již zažila muslimskou okupaci, protože strávila řadu let pod Osmanskou říší, a je si velmi dobře vědoma toho, co by ji čekalo, kdyby tam muslimové přišli znovu. Stárnoucí země se obávají, že pokud by došlo k nahrazení současné místní populace mladou populací ze zahraničí, tak by se nevyhnutelně objevily nepřijatelné hodnoty.
Předseda vlády Maďarska Viktor Orbán nedávno řekl: “V dnešní Evropě existují dva odlišné názory, týkající se ubývání a stárnutí obyvatelstva. Na jedné straně jsou ti, kteří chtějí vyřešit demografické problémy Evropy prostřednictvím přistěhovalectví. Je tu však i jiný názor, který zastává střední Evropa a tedy i Maďarsko. My se domníváme, že musíme vyřešit naše demografické problémy tím, že budeme spoléhat na naše vlastní zdroje, zmobilizujeme naše vlastní rezervy a taktéž – připusťme si to – obnovíme se duchovně.” Orbán varuje před “islamizovanou Evropou”. Podle něj “bude záležitostí nadcházejících desetiletí, zda bude Evropa i nadále patřit Evropanům”.
Pro Evropu je časovanou demografickou bombou také Afrika. Podle holandského poslance Geerta Wilderse:
“V příštích 30 letech vzroste počet Afričanů o více než jednu miliardu lidí, což je dvojnásobek počtu obyvatel celé Evropské unie… Demografický tlak bude obrovský. Jedna třetina Afričanů se chce přestěhovat do zahraničí, a mnozí z nich se chtějí dostat do Evropy. V loňském roce připlulo na chatrných lodích z Libye více než 180 000 lidí a to je jen začátek. Podle komisaře EU Avramopoulose čekají v současné době na vstup do Evropy 3 milióny migrantů.”
Východní Evropa se vylidňuje. Demografie se dokonce stala problémem evropské bezpečnosti. Na evropských vojenských a sociálních pracovištích je méně lidí. Prezident Bulharska Georgi Parvanov vyzval vedoucí představitele země, aby se zúčastnili setkání Národního poradního výboru, který se bude plně věnovat problému národní bezpečnosti. V minulosti se východoevropské země obávaly sovětských tanků; nyní je straší prázdné kolébky.
Organizace spojených národů odhaduje, že ve východní Evropě žilo v loňském roce přibližně 292 miliónů lidí, což je o 18 miliónů méně než na počátku 90. let. Toto číslo odpovídá zmizení celé populace Nizozemska.
Deník The Financial Times označil tuto situaci ve východní Evropě za “největší úbytek obyvatel v moderní historii”. Její populace se zmenšuje jako nikdy předtím. Dokonce ani druhá světová válka se svými masakry, deportacemi a populačními přesuny nedospěla na pokraj takové demografické propasti.
Orbánův způsob, řešení demografického poklesu využitím zdrojů vlastní země, je pro Evropu jediným způsobem, jak zabránit tomu, aby se splnila předpověď “Velké výměny” arcibiskupa Ravela. Hromadná imigrace s největší pravděpodobností vyplní ty prázdné kolébky – ale Evropa se potom také stane “civilizací duchů”; a to je jen jiný druh sebevraždy.
Giulio Meotti, kulturní redaktor listu Il Foglio, je italský novinář a spisovatel.
APPENDIX
Rumunsko ztratí do roku 2050 22 % svého obyvatelstva, následováno Moldavskem (20 %), Lotyšskem (19 %), Litvou (17 %), Chorvatskem (16 %) a Maďarskem (16 %). Rumunsko, Bulharsko a Ukrajina jsou země, kde bude pokles populace nejsilnější. Očekává se, že počet obyvatel Polska klesne ze současných 38 miliónů na 32 miliónů v roce 2050. Téměř 200 škol bylo zavřeno, ale dostatečný počet dětí zaplňuje ty zbývající.
Podíl “obyvatel starších 65 let” se ve střední Evropě mezi roky 1990 a 2010 zvýšil o více než jednu třetinu. Maďarská populace je na svém nejnižším počtu za posledních 50 let. Počet lidí klesl z 10 709 000 v roce 1980 na současných 9 986 000. V roce 2050 bude v Maďarsku méně než 8 miliónů lidí; a jeden ze tří bude starší 65 let. Maďarsko má dnes plodnost 1,5 dítěte na ženu. Pokud nezapočítáme romskou komunitu v Maďarsku, tak tento počet klesne na 0,8 a bude nejnižší na světě – důvod, proč premiér Orbán oznámil nová opatření k řešení demografické krize.
Bulharsko bude mít mezi lety 2015 a 2050 nejrychlejší pokles počtu obyvatel na světě. Bulharsko patří mezi země, u nichž se očekává, že se mezi lety 2015 až 2050 jejich populace sníží o více než 15 %, společně s Bosnou a Hercegovinou, Chorvatskem, Maďarskem, Japonskem, Lotyšskem, Litvou, Moldavskem, Rumunskem, Srbskem a Ukrajinou. Odhaduje se, že u bulharské populace dojde během následujících 30 let k poklesu z dnešních přibližně 7,15 miliónu lidí na 5,15 miliónu – to je pokles o 27,9 %.
Oficiální čísla ukazují, že se v Rumunsku narodilo 178 000 dětí. Pro srovnání, v roce 1990, v prvním postkomunistickém roce, to bylo 315 000 narozených dětí. Chorvatsko mělo v loňském roce 32 000 narozených, což je oproti roku 2015 pokles o 20 %. Pokles populace Chorvatska by tímto tempem každoročně pokračoval o více než 50 000 lidí.
Když byla Česká republika součástí komunistického bloku (jako součást Československa), jeho celková míra plodnosti se pohodlně blížila míře náhrady potřebné k zachování populace (2.1 dítěte na 1 ženu). Dnes je to pátá nejméně plodná země na světě. Slovinsko má jeden z nejvyšších HDP na obyvatele ve východní Evropě, ale současně zažívá extrémně nízkou míru plodnosti.
Článek z roku 2017.
(zdroj: cs.gatestoeinstitute.org)
