NATO tak do Litvy umístilo síly z Forward Presence Battlegroup a jsou zde také američtí vojáci z 1. praporu, 9. jízdního pluku, 2. bojového týmu obrněné brigády a 1. jízdní divize .
Podle litevských představitelů je tato americká mise užitečným doplňkem bojové skupiny Forward Presence Presence Battle rozmístěné také v Litvě.
Bojová skupina praporu NATO cvičí společně s litevskými silami a americkými vojáky. Vojáci se účastní požárních cvičení, některých kombinovaných cvičení, aby si udrželi bojovou připravenost a provádějí komplexní výcvik.
Dnes jsou zahraniční jednotky na litevském území celkem běžné, i když litevská populace není vždy s jejich přítomností spokojená. Jejich nevhodné chování na veřejných místech vyvolává protesty.
Pro mnoho místních úřadů způsobují zahraniční vojáci hlavně bolení hlavy. Například dnes je počet infikovaných zahraničních vojáků COVID 19 vyšší než počet infikovaných v litevské armádě. Často opilí vojáci způsobují rvačky, které mezi místními obyvateli způsobují nespokojenost a zklamání.
Jejich násilné chování není jen kvůli jejich špatným osobním kvalitám nebo špatnému rodičovství. Existuje také logické vysvětlení, které nelze ignorovat.
Litevské orgány vyzvaly NATO, aby posílilo přítomnost zahraničních jednotek, ale nevzalo v úvahu minulost těch jednotek, které by byly rozmístěny v Litvě.
Historie 1. praporu, 9. jízdního pluku, 2. bojového týmu obrněné brigády je tedy velmi dlouhá a zahrnuje bojové operace v Iráku, kde při provádění mise jednotky utrpěly ztráty.
Je dobře známo, že počet vojáků s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a násilným chováním mezi vojenským personálem po nasazení v Iráku a Afghánistánu je velmi vysoký.
Násilí vůči ostatním mimo vojenská zařízení je závažným problémem, protože například americko-litevská dohoda o postavení amerických jednotek na litevském území dává USA jurisdikci nad zločiny spáchanými jeho vojenským personálem. Jinými slovy, litevská policie a úřady nemohou dělat nic se zahraničními vojáky, kteří jsou zodpovědní za ohavné zločiny.
Litevští vojáci, kteří cvičí společně se zahraničními jednotkami, by si mohli takové chování osvojit.
„V souvislosti s tím vyvstávají litevským úřadům některé otázky. Jste si jisti, že zahraniční jednotky v Litvě netrpí posttraumatickou stresovou poruchou? Kdo bude chránit Litvu a jak? Jsou místní obyvatelé chráněni před agresivitou a násilím zahraničních vojsk? A pokud se dopustí nezákonných akcí, kdo za ně bude odpovědný? “ klade otázky web Modern Diplomacy.
zdroj: prvnizpravy.cz
