V lednu se Plenković setkal s Pejčinovićem Burićem, současným generálním tajemníkem Rady Evropy. Burić je také ze Plenkovićovy pravicové strany Chorvatské demokratické unie. Mezi tématy, o nichž diskutovali, byla podle zprávy společnosti Total Croatia News význam „stanovování evropských norem“ na Balkáně a ve východní Evropě, zejména ve vztahu k mezinárodnímu právu a lidským právům. Píše Voice of Europe.
V květnu 2019 vydal zvláštní zástupce Rady Evropy pro migraci a uprchlíky Tomaš Boček zprávu o migraci mezi členskými státy, v níž zdůraznil potřebu „respektovat lidská práva [migrantů“] a zajistit, aby ti, kteří potřebují azyl, ho dostali. V roce 2018 citoval Boček zprávy o špatném zacházení s migranty chorvatskými důstojníky na hranicích a vyzval k vytvoření „důvěryhodných mechanismů a vyšetřování stížností“, které by je řešily. Burić zdůraznil, že Plenković musí Chorvatsko dodržovat tato doporučení.
“Tato instituce se domnívá, že dětští migranti jsou obzvláště citlivou otázkou, zejména pokud jde o nezletilé migranty bez doprovodu,” uvedl na zasedání Burić.
V reakci na Burićovy návrhy Plenković údajně prohlásil, že „to by neměl být problém“.
Kromě Rady Evropy Chorvatsko zastává také předsednictví Rady Evropské unie pro rok 2020. Země se rovněž chystá v blízké budoucnosti vstoupit do schengenského prostoru Evropy a do eurozóny, což může být důvodem, proč jsou její vůdci zvláště dychtivě potěší Brusel a Štrasburk v současnosti. Příští měsíc se v Záhřebu plánuje také summit Evropské rady EU-západní Balkán.
Přistoupení Chorvatska k schengenskému prostoru by bylo obzvláště problematické, pokud by skutečně začalo umožňovat nezletilým osobám bez doprovodu migrantům přes jeho hranice, protože by to migrantům umožnilo svobodnou vládu cestovat do kteréhokoli členského státu v rámci Schengenu.
