I přes pokles počtu uprchlíků zde byl tlak stále a Maďarsko letos vidělo příchod 15 000 uprchlíků navzdory preventivním opatřením na hranici, včetně plotu, uvedl Kovács.
Maďarský úředník uvedl, že pokud je nyní balkánská trasa, kterou Maďarsko bývalo bránou EU, do značné míry pod kontrolou, nebylo to kvůli dohodě EU-Turecko o zastavení migrantů dříve, než se dostanou na řecké ostrovy, ale kvůli jejich opatření z vlastního podnětu a opatření přijatá jednotlivými členskými státy a společných opatření skupiny členských států EU a budoucích členských států EU.
„Balkánská trasa“ byla téměř nekontrolovaným tokem uprchlíků procházejících Řeckem, Makedonií, Srbskem, Maďarskem a usilujících o usazení v Rakousku, Německu nebo Švédsku. Maďarsko a další visegrádské země (Polsko, Česká republika a Slovensko) poskytly Makedonii pomoc s cílem uzavřít řecko-makedonskou hranici. Ve stejné době Komise navrhovala politiku přemisťování uprchlíků prostřednictvím kvót napříč zeměmi EU. Píše portál Euractiv.
„Spolupráce s Makedonií a Srbskem byla efektivnější než celý přístup EU,“ uvedl Kovács.
„Účinné mechanismy řešení krize nepocházejí tak ze společné evropské, nebo více evropské odpovědi, ale ze snah členských států,“ zopakoval.
„Věříme, že návrhy Komise, evropské institucionální návrhy, se zaměřují nebo spíše snaží řešit důsledky toho, co zažíváme. Samotné znění říká. Snaží se navrhnout, že musíme migraci řídit, namísto zastavení migrace, “uvedl.
“Pokud se budeme držet této cesty, když se lidé snaží zneužít evropský azylový systém a okamžitě požádají o politický azyl, bude to mít za následek replikaci toho, co jsme viděli minulý rok,” uvedl s odkazem na počet uprchlíků o více než jeden milion, který dorazil na půdu EU.
Řekl, že Maďarsko identifikovalo více než 100 zemí, odkud uprchlíci pocházejí, což jasně ukazuje, že nejde o uprchlickou krizi.
“Pokud dovolíme těmto lidem, aby se dostali na hranice EU, zejména do schengenského prostoru, nebude možné zastavit lidi zneužívající [azylový systém],” uvedl úředník.
