Já sice nepochybuji, že jsme na internetu velmi závislí, ale že by až tak moc? Ale přiznejme si to: ten hrozný virus nás přinutil sedět doma, nechodit ven a mnohým i nechodit do práce. Zkusme si tedy zanalyzovat, jak by se náš život změnil a jak je vůbec na Jeho Veličenstvu Internetu závislý.
Sedím doma už 24 dní. Ven chodím jen na 5 minut vyvenčit psa a hned se vracím domů. Tak žije celá země, v níž nyní jsem (Španělsko). A kupodivu se mi zdá, že lidé nepociťují diskomfort, spíše naopak – naše společnost si oblíbila být online. Lidé mohou na volání či SMS odpovídat nebo neodpovídat, odložit rozhodnutí o jakémkoli problému na později a jen předstírat, že tam právě teď nejsou, nebo že jsou zaneprázdněni (už 2 dny jsem neodpověděl jednomu člověku na Telegramu, protože nechci). Na rozdíl od offline života to není “zaškrtnuto”. Co jen teď dělá váš přítel, čím je zaujat? Spí, nebo prostě váš hovor ignoruje?
Co mě však opravdu děsí, jsou možné problémy, pokud by došlo k přerušení nebo vypnutí internetu. Jen si představte, že jsme na sto procent závislí na té podivné věci, která byla vynalezena před 40 lety. Nemohli bychom si objednat nebo koupit jídlo, zavolat přátelům nebo poslat e-mail, poslouchat hudbu, sledovat film,…
Co budeme dělat?!!
Jak budeme komunikovat, když sedíme doma v karanténě?
Moderní domy již nejsou vybaveny pevnými linkami, na tyto technologie se rychle zapomíná. Už téměř nikde nejsou. A mobily – to je komunikace v podstatě stejná jako internet, pokud bychom tedy nezacházeli do technických podrobností
A když půjdeme ještě hlouběji? Na planetě je nyní mnoho pustých měst. Lidé sedí doma, sledují filmy a poslouchají hudbu. Po internetu. (Sakra, už doma nemáme ani CD disky, ani magnetofonové pásky).
Vypnutí internetu by nás však neohrozilo jen problémy s hudbou a videem. Policie, hasiči, elektrárny, a dokonce i armáda jsou na Jeho Veličenstvu Internet závislí. A co lékaři, kteří na internetu hledají údaje o lécích a léčebných metodách? Ne proto, že jsou špatnými lékaři, ale prostě existuje těch informací už tolik, že si to člověk nemůže pamatovat.
Nebude-li žádné spojení – nebudete mít příležitost vědět, kde a co se právě děje, a začne chaos. Dříve tu vždycky běžel nějaký kluk s novinami a křičel: „xxx akcií kleslo, nové vydání, nové vydání!“, Ale vy nemůžeme opustit dům a jít si ty noviny koupit (přesněji, můžete odejít, jen ty noviny nikdo netiskne). Existuje tu sice možnost volat si z balkonu na balkon, samozřejmě, ale přenosová kvalita takových informací je velmi nízká. A pokud potřebujete zavolat lékaře? Nebo mámě, která je v jiné zemi? A bude vůbec ještě mezinárodní spojení bez internetu existovat? Telefonní budky, odkud bylo možné volat i do jiných zemí – budou bez něj fungovat?
Už nyní v Evropě i ve světě rychlost internetu neutáhne všechny, kdo sedí doma, Netflix a Youtube na žádost úřadů snížily kvalitu toku videa na 720p. Zvažte, jak důležitý je soudruh Internet, pokud úřady žádají soukromé společnosti, které nám zprostředkovávají videa a televizní seriály, aby snížily kvalitu přenosových dat kvůli internetu! Kvůli podpoře života obyvatel země. Jaké je to idiotské (promiňte) spojení, pokud náš život závisí na Netflixu a YouTube!
A mají pravdu: ráno vstávám a první věcí, kterou dělám, je čtení mých Telegramů, pak je čas na e-maily a čtení zpráv na internetu. K snídani si pouštím hudbu přes internetový Home Pod. Celý den chatuji nebo volám přátelům a přes internet pomocí zvuku nebo videa také z domu pracuji. Moje dítě studuje online a online hraje hry. Manželka hledá na internetu recepty na jídlo, slevy v obchodech, nakupuje potraviny a domácí potřeby. Večer sledujeme film z internetu, a přes internet si dokonce objednávám i krmení pro psa. Není toho tedy na internetu příliš mnoho? No… je fakt, že nás pomalu už ani na záchod nenechá jít.
Mimochodem, začal jsem doma cvičit podle lekcí, které jsem si stáhl z internetu.
A také se učím cizí jazyk. Hádejte kde?
Dokonce převádíme přes internet i peníze. Bankomaty jsou přece také připojeny k internetu…
Nevím, co nabídnout a co dělat v naší situaci, ale obvykle závislost na jediném subjektu končí velmi špatně. Chápou to světoví politici? A co obyčejní lidé?
Prostě nyní je čas přiznat si, že se musíme za internet a jeho práci modlit. Pokud bychom se totiž zítra probudili a internet nebyl, jaký by pak byl svět?
Myslím, že i koronavirová pandemie by vedle toho vypadala jako prkotina…
autor: Michajl Koroljov
