A chčije a chčije

Příroda má ráda rovnováhu. Až na drobné výjimky spadlo nad celou republikou dost vody na doplněné celého srážkového deficitu. Akorát to pustila naráz v jednom dni. Až na některá místa na závětrné straně hor bylo vody daleko víc než by bylo třeba.

Samozřejmě voda teče jak ze střechy.  Jak jinak to má také vypadat… Ve městech asfalt a dlažba, parky jsou řádně uválené, trávník zastřižený. Na venkově jsou utužená pole ze kterých se splavují poslední zbytky ornice. Až pojedete přes nějakou kalamitní oblast, podívejte se. Jediná pole, která se v tomto dešti a při dneším mladém, krásném a chytrém obdělávání nepohnula, jsou ta řepková.

Další letošní štěstí je, že je pořád poměrně zima. Minimálně rána jsou docela studená. Hraboši mají mokré kožíšky, nory jsou vyplavené, bo neumějí drenáže tak dobře jako krtci a tak v letošním květnu masově hynuli. V dubnu zase hynuli žízní. Není to ještě jisté, protože ty potvory umějí překvapit, ale žádná hraboší kalamita se nakonec nejspíš konat nebude. Ale dravci samozřejmě hynout budou, protože loni vyváděli mládata masově a letos nebudou mít co lovit. Uvidíte, že si toho nějaký ekolog brzy všimne.

Kolega Mudrland Wenca vám zítra poví názorný příklad o bleskových povodních, takže mu nebudu fušovat do řemesla, já už jen upozorním na pár vodních a srážkových zajímavostí, která jsem už říkal mnohokrát, ale teď je to krásně názorné:

1. Letos byl květen mokrý, protože spadlo 80mm. Loni byl květen mokrý a spadlo 65mm srážek. Předloni byl květen suchý a spadlo 65mm srážek…  U nás v červnu zatím prší průměrně, ale leckde už dal červen tolik vody, že by to při vodní bilnaci vystačilo i na červenec. Samozřejmě na pravidlo třetin můžeme zapomenout. Zlatý voči že by se třetina vody vypařila, třetina vsákla a třetina odtekla. Při bouřkách, co teď byly, odteče 90% vody rovnou pryč. Přitom to bylo i v těch největších průtržích tak 100mm. To mají v tropech každé druhé odpoledne. Napršelo 10cm vody. Tedy množství které na rovině zadrží 11cm vysoká hráz. Máme kombajny s dvanáctimetrovými žacími lištami. Máme traktory o 250ti koňských silách. Máme GPS techniku, která jede na centimetr přesně a dokáže stejně přesně určovat i vrstevnici v terénu. A všechna ta chytrá mladá a krásná technika nestačí na to, co zvládl ve středověku negramot s volským potahem…

2. Vodu můžeme chytat buďto tam, kde padá a nebo tam, kde se sbírá. Buďto ji zadržíme na polích pomocí mezí nebo v korytech řek pomocí přehrad. Hráz nějaké té přehrady stojí miliardy. Mluví se o třiceti nových lokalitách na stavbu přehrad. Dovedete si představit, kolik by se za ty miliardy na hráze dalo dotovat mezí a větrolamů? A výsledek by byl vlastně totožný. Jen by se ta voda nedstávala do řeky z utemované krajiny, ale pomocí pramínků vyvěrajících v údolích ze země.  Aby nedošlo k mýlce… já všeobecně nemám nic proti přehradě s pěknou vodní trubínou, jezerem pro rekreaci a dalšími vymoženostmi. Akorát ve většině přehrad jsou dneska sinice, voda tam výškově skáče o celé metry, takže mluvit o plážích je docela odvážné, pozemky kolem jsou pro zazobaného podnikatele ale rozhodně ne pro zedníka. Možná ještě tak ta hydroelektrárna je k něčemu… Ale zaplatí se to na těch menších přehradách? Přitom na všech polích v republice i ve všech lesích nekdo hospodaří. To je vážně takový problém je donutit, aby ty meze a vsakovací rygoly udělali?

Více info na vidlakovykydy.cz

Přejít nahoru