„Nemůže-li být žalobkyně zahalena hidžábem a projevit tak své náboženské přesvědčení a víru, což má pro ni zásadní význam, dopadá na ni zákaz nošení pokrývek hlavy ve škole ve srovnání s ostatními studenty tíživěji.“ Zmíněná ponížená studentka Ayan Jamaal Ahmednuurová před šesti lety tvrdila, že pražskou Střední zdravotnickou školu v Ruské ulici musela opustit poté, co ji ředitelka při zahájení školního roku v září 2013 vyzvala, aby si sundala hidžáb i na teoretickou výuku. Před šesti lety se ale ukázalo, že nešlo ani tak o hidžáb, ale fakt, že dívka neměla v pořádku osobní doklady a do školy de facto vůbec nenastoupila. Se žalobou o omluvu a šedesát tisíc korun odškodného u soudů nižší instance neuspěla. A to i přesto, že se na její stranu vehementně přidala ombudsmanka Anna Šabatová a některé profesionální neziskové organizace. V odůvodnění verdiktu, kterým se dnes kauza vrací zpět k původnímu soudu, se dokonce píše, že dívka prokázala nepřímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání.

Pokud by se z nálezu Nejvyššího soudu měl stát precedens v přístupu českých škol k nošení náboženských symbolů do výuky, mohlo by to mít dalekosáhlé důsledky. Česká škola má totiž být politicky i nábožensky neutrálním místem. Pokud ovšem připustíme, že jedna vybraná skupina věřících (muslimové) budou mít oproti jiným věřícím či nevěřícím vyšší druh práva – tedy například právo nosit středověké symboly ponížení a zotročení ženy –, můžeme se nakonec dočkat i dalších verdiktů podobného druhu.

Více info na reflex.cz

Komentáře