Poté, co se Spojené státy začaly „odpoutávat“ od NATO, se bývalí spojenci začali „napadat“, což ohrožuje existenci organizace. V loňském roce aliance oslavila 70. výročí svého založení, ale nyní existují vážné pochybnosti o tom, zda oslaví 75. výročí svého založení, domnívá se autor článku.
Po několika bouřlivých letech, během nichž se šéf Bílého domu Donald Trump stále více distancoval od aliance, napětí mezi dvěma partnery v organizaci, konkrétně Francií a Tureckem, prudce vzrostlo.
10. června se francouzská fregata blížila ke konvoji tří tureckých válečných lodí a jedné civilní ve Středomoří v rámci operace boje proti pašování zbraní do Libye. Turecké lodě se chovaly „velmi agresivně“ a zaměřovaly se na Francouze třikrát pomocí radarového děla, oznámila Paříž. Ankara tyto obvinění odmítla.
Ukazuje se, že mezi spojenci NATO došlo téměř k přestřelce, podotýká autor článku. Podle jeho názoru „tato nová krize v alianci může být předzvěstí jejího kolapsu.“ Jde o to, že při neexistenci vedení USA se celá struktura může uvolnit a nakonec rozpadnout. Američané již dlouho projevují nezájem o udržení aliance. Za prezidenta Trumpa se tato lhostejnost změnila na „otevřené nepřátelství“ a nyní, když pohrozil, že stáhne jednotky z Německa, jasně ukazuje, že se již nezajímá o evropskou bezpečnost.
Bez Spojených států jako vůdce se spojenci NATO začali „napadat“, pokračuje článek. Nejvýraznějším příkladem je Turecko. Ještě před konfliktem s Francií koupilo ruské systémy protivzdušné obrany S-400, ignorujíc protesty Spojených států. Ankara navíc nestydatě zasahuje do libyjského konfliktu a dodává vládě národní dohody zbraně a bojovníky. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se zdá být přesvědčen, že se díky jeho dobrému vztahu s Trumpem nemusí bát následků. A jeho výpočet byl zjevně oprávněný, protože Bílý dům nepřijal vůči Turecku žádné sankce, s výjimkou vyloučení Turecka z programu vývoje letadel F-35.
Ale Turecko není samo. kdo se samostatně rozhoduje. Francie stojí proti svému partnerovi v alianci NATO, když je na straně velitele libyjské národní armády Chalifa Haftara. Ačkoli to Paříž popírá, francouzské orgány přesto podporovaly egyptskou iniciativu k zastavení Turecka v regionu. Prezident Emmanuel Macron má navíc velmi nízkou popularitu, což ho nutí k rozhodnějším krokům.
Spojené státy se budou nadále distancovat od NATO i po rezignaci prezidenta Donalda Trumpa, je přesvědčen autor článku. „Pokud se nebude Evropa uznávat jako geopolitická velmoc a nepřevezme odpovědnost za vlastní bezpečnost, pak,“ jak řekl Macron, „ztratí moc nad vlastním osudem“.
NATO loni oslavilo 70. výročí svého založení. Na pozadí rozporů v rámci aliance však vyvstávají vážné pochybnosti o tom, zda bude slavit 75. výročí. „Nastal čas, aby Evropa posílila své schopnosti a obranu,“ uzavírá autor článku.
zdroj: prvnizpravy.cz
