Tak co, smradi? Do chlívku s váma! Romský mafián, kolega Mrázka, 30 kulkami na padrť. Jeho žena čerstvě oběšená. Zlo ožívá

Odpadá další střípek z mozaiky kriminálních příběhů z devadesátých let. Dle zjištění deníku Právo se 8. listopadu oběsila Mária Bělová, přímo v rodinné vile Bělů. O více než 24 let tak přežila svého manžela Antonína Bělu, který proslul jako mafiánský boss 90. let a také tím, že byl 13. dubna 1996 zavražděn, když do něj komando vrahů vystřílelo celý zásobník ze samopalu. Bělová se prý sídlo, před kterým k vraždě došlo, snažila v říjnu prodat, neboť v něm nechtěla zůstávat sama.

Příběh Antonína Běly je spjat se jménem dalšího, později zavražděného mafiána Františka Mrázka, a také se jménem Pavla Šrytra. Šrytr, jak sám doznal v rozhovoru s investigativním novinářem Jaroslavem Kmentou, dělal Bělovi bodyguarda, ovšem pak se s ním ve zlém rozešel. Následně pracoval pro Františka Mrázka, který měl dříve výborné vztahy s Bělou, spolupracoval s ním, ale později se rozhádali a spekuluje se, že to byl on, kdo za jeho vraždou stál.

Dlouho se spekulovalo, že to byl Pavel Šrytr, který spolu s dalšími Bělu popravili, a Šrytr byl pouhý měsíc před promlčecí lhůtou zatčen a souzen pro Bělovu vraždu. Ovšem krajský soud bývalého bodyguarda mafiánů obžaloby zprostil. „Nebylo prokázáno, že tento skutek spáchali obžalovaní. Neexistuje žádný přímý důkaz svědčící o jejich vině,“ konstatoval tehdy předseda soudního senátu a i zbylé nepřímé důkazy byly podle něho z doslechu, řada z nich prý byla navíc nepřesvědčivá. I státní zástupkyně podala návrh na zproštění, protože měla pochybnosti o vině obou mužů a navíc se rozcházely výpovědi svědků.

Není překvapivé, že Šrytr odmítl účast na Bělově vraždě i v rozhovoru, který poskytl právě Jaroslavu Kmentovi. Bělovi dělal řidiče a bodyguarda. „Jako člověk byl dost tvrdej. Nebyl zbabělec. Měl i svou čest. Když se ale napil, dost ubližoval i svým vlastním lidem,“ řekl o šéfovi podsvětí Bělovi.

Rozešel se s ním podle svých slov ve zlém. „Jeho syn Jaroslav vydal po přestřelce u Průhonic ty střelce policii. Řekl jim, kde se schovávají, kde jsou zbraně z přestřelky. To věděli oni, já o tom nevěděl. Při výslechu na policii mi pan Běla řekl, abych řekl, kde jsou ti Arménci, a já jsem odpověděl, že nevím. Ale i kdybych to věděl, tak bych jim to neřekl, protože lidi, kteří pracují pro mě, nepodrážím. Do té doby, i přes různé výstřelky, jsem si pana Běly vážil. Ale tehdy mě hrozně zklamal, protože prodal své vlastní lidi, kteří bojovali za jeho zájmy. A v té chvíli jsem věděl, že v žádném případě nemůžu u tohohle člověka zůstat. Přišel jsem tedy za panem Bělou a řekl mu: Jestli mi chcete podat ruku, tak mi ji podejte. Jestli ne, nemusíte. Ale já od vás odcházím. Ptal se mě proč. Tak jsem mu odpověděl, že nemůžu pracovat pro člověka, který prodává své vlastní lidi. A odešel jsem,“ popsal rozchod.

Pokud jde o to, kdo Bělu rozstřílel samopalem, dle Šrytra to musel být někdo z jeho okolí. „Kdo byl vrahem Antonína Běly, ví jeho rodina,“ uvedl v rozhovoru s Kmentou. A zmínil i Máriu Bělovou: „Když jsem se vrátil ze Slovenska, tak mě navštívila paní Bělová v obci Horoušany nedaleko Úval a řekla mi, že moc dobře ví, že jsem v té věci nefiguroval. A že je její syn Jarda momentálně v base a že se o něj bojí. A že by se, až se vrátí, mohl stát obětí vraždy i on. Tak jestli bych mu s mými kamarády neposkytl nějakou ochranu nebo ho vzali mezi sebe. Řekl jsem, že jo.“ Proti Bělově manželce prý nic neměl a spíš mu bylo líto, jak s ní Běla zacházel.

Že to byl právě Šrytr, kdo Bělu spolu s dalšími zavraždil, tvrdí mafiánův syn Jaroslav. Bodyguarda označil za státem vyškoleného zabijáka. „Má zradu v krvi. On zradil přísahu URNA (policejní Útvar rychlého nasazení, u kterého kdysi Šrytr sloužil), zradil slib, který dal mému otci, zradil Mrázka,“ řekl pro Blesk.cz. Podle Jaroslava Běly byl Mrázek ve vraždě Běly nevině. „Dneska vím, že Franta Mrázek neměl s tátovou smrtí nic společného. Frantovi zazlívám jen to, že Šrytra zaměstnal a dal mu prostor k tomu, aby se vyvíjel. Kdyby ho nepřijal, věřte mi, že by dneska Mrázek žil,“ tvrdil s tím, že Šrytr také zabil Františka Mrázka.

Co byl Běla zač ilustruje na příbězích i Kmenta. Jednou byl vykraden dům Bělovy matky, Běla byl dle Kmenty přesvědčen, že to udělali dělníci. A tak si je nechal přivézt, vysvléct do naha, zatímco venku mrzlo. „Maruno, připrav kýble se studenou vodou,“ rozkázal mafián své ženě a na dělníky zařval: „Tak co, smradi, udělali jste to?“ Když dělníci tvrdili, že ne, dal je Běla zavřít do ohrady pro psy, než se přiznali. „V té chvíli to vypadalo na zahradě u Bělů jako ve středověku,“ píše Kmenta.

Běla se dle Kmenty chtěl zbavit novináře Pavla Blažka, který o něm a Mrázkovi psal články. Což konzultoval s Mrázkem, který se zdráhal a chtěl věc nechat vyhnít, že „pisálkovi“ stejně dojde materiál a nechtěl Bělovi vyhovět. Takže mafiánský boss zkusil jiný úhel. „Blažek má dceru. Nebude problém ji unýst. Na chvíli ji dáme do Plzně do mýho bordelu. Tam si za čas zvykne a pak ji prodáme třeba do Arábie. Ať se ten pisálek třeba zblázní,“ vymyslel. I to Mrázek odmítl a Běla se urazil, že se Mrázek bojí.

Šrytr se objevil i na kandidátce politické strany. A to Dělnické strany sociální spravedlnosti. Parlamentním listům vysvětlil proč. „Ať si o mně lidé říkají, co chtějí, ale já jsem vždy téhle zemi sloužil a snažil jsem se pro ni udělat maximum, co šlo – ne jako ti různí kecálisti, kteří mají akorát plnou pusu řečí,“ uvedl.

O ultrapravici se podle něho vůbec nejednalo. „Do teď mě to mrzí a je mi tato strana, i když se ji hodně lidí, včetně různých umělců, snaží zdiskreditovat a poplivat, blízká. Ale když jsem se setkal s Tomášem Vandasem a posléze jsem začal studovat program DSSS, zjistil jsem, že vůbec nejde o nějakou ultrapravicovou stranu. Naopak, že ta strana jde svým programem hodně doleva – poměrně blízko je v určitých pasážích i právě komunistům. Já fašismus nesnáším, odsuzuji a také jsem Vandasovi řekl, že jakmile zjistím, že kdokoli tam bude mít snahy něco takového protlačovat, tak budu první, kdo ho s odpuštěním nakope do… No víte kam,“ řekl.

„Naše strana nemá peníze, vše si děláme svépomocí, vlastními prostředky, přispíváme z vlastních výplat na tištění novin… Ale když uděláme mítink, vždy nám tam přijde nesrovnatelně víc lidí než ostatním politikům – a to i v takovém případě, když tam nabízejí buřta. To samo mě přesvědčuje, že děláme správnou věc a že ta strana, i když o ní média vytvářejí démonický obraz, taková není. Je založena na nacionalismu – to přece ale samo o sobě není špatné – copak se máme stydět za vlastenectví?“ dodal ještě.

zdroj: parlamentnilisty.cz

Přejít nahoru