Dunja Mijatovic, komisařka Rady Evropy pro lidská práva, v dopise adresovaném bosenským úředníkům uvedla, že nedostatek opatření a koordinace mezi více vládami v zemi by mohl mít vážné dopady na migranty a žadatele o azyl, kteří zůstali bez ubytování, jídla a lékařské péče.
Etnicky rozdělená Bosna se stala tranzitní cestou pro migranty a uprchlíky z Asie, Středního východu a severní Afriky, protože země Evropské unie uzavřely své hranice novým příchozím v roce 2015. Mnoho z nich se dostalo na severozápad Bosny v naději, že se jim podaří dostat do Chorvatska.
V Bosně nyní žije až 10 000 migrantů, z nichž čtvrtina spí drsně v lesích, opuštěných budovách a na silnicích, kteří se chtějí vydat na západ, protože Bosna má málo zdrojů na jejich zajištění.
V říjnu uzavřely úřady v severozápadním městě Bihac své největší migrační středisko a přesunuly stovky lidí do 80,46 km vzdáleného tábora Lipa, který byl již plný. Informuje agentura Reuters.
Mezinárodní organizace pro migraci, která dohlíží na všechna migrační zařízení v Bosně, v pátek zastavila financování tábora Lipa, protože úřady nezajistily nezbytné podmínky, které by byly vhodné pro přežití v zimě, řekl šéf IOM Peter Van der Auweraert pro televizi N1.
Řekl, že vláda potřebuje zajistit alternativní centrum pro asi 1 500 lidí z tábora, jinak by se museli přidat k dalším 1 500 lidem, kteří již spí drsně.
Bosenské úřady se nemohou dohodnout, kde budou migranty ubytovat. Všechna zařízení pro migranty jsou v autonomní bosensko-chorvatské federaci, zatímco druhý region, Srbská republika, odmítá jakékoli migranty přijímat.
