Naše buňka je jako počítač, který vykonává posloupnost instrukcí, tedy program. Virus je podstrčená sada instrukcí k výrobě kopií viru. Chudák buňka pak místo užitečných funkcí (výroba užitečných bílkovin), případně svého vlastního dělení a tím množení (doplňování odumřelých buněk), vyrábí viry. A dělá to dokud ji to nezničí nebo ji nezničí naše bílé krvinky aby to už nedělala. No a naše bílé krvinky se učí dělat protilátky podle cizích bílkovin, protože zjistí, že jsou cizí. Ty bílkoviny na povrchu viru jsou tam k ošizení buňky, aby pustila celý virus dovnitř přes buněčnou stěnu. Ale protože se i přes to ošizení podobností musí lišit (aby pasovaly na virus), ta odlišnost je to, co nám umožní odlišení a umožní nám bojovat proti cizím vetřelcům.

Pfizer a Moderna vysekli z toho koranaviru malý kousek „software“ = instrukcí, které vyrábějí tu bílkovinu těch hrotů na povrchu viru. Zjistili totiž, že buňka ten malý kousek mRNA dovnitř pustí i bez toho ošizení bílkovinou. Na celý virus musí být mechanismus otevření buňky, malý mRNA tam projde sám.

Astra Zeneca a Sputnik je tedy starší způsob (i když novější, než oslabený virus), kdy výrobce použije virus, který se umí dostat do buňky a nacpe do něj ten kousek mRNA, stejný jako Pfizer a Moderna.

Autor: Petr Flener

Komentáře