Jaroslav Foldyna tvrdí: Z Evropy se pomalu stává jakýsi mix Afriky a Blízkého východu

Redakce: Platíte za velkého příznivce motorek a byl jste dokonce přivítat ruský motorkářský gang Noční vlci. Jak to, že právě proti tomuto motorkářskému gangu panuje v České republice taková hysterie?

J.F.: Protože neomarxisté hledají jakoukoli možnost k odvedení pozornosti občanů od skutečných problémů a hrozeb k hrozbám zástupným. Využití motorkářů, a navíc ještě ruských, je pak v této taktice docela logické.

Nejenom komunální, ale i mnozí politici působící na celostátní úrovni chtějí, abychom si kvůli hádkám o sochu Koněva nevšimli, jak se z Evropy pomalu stává jakýsi mix Afriky a Blízkého východu, jak několik bank má na politické rozhodování větší vliv než voliči, jak stát každého občana den ode dne více fízluje a šikanuje, jak jsou pracující odírání neziskovkami, jež jsou napojeny na stát a korporace, jak jsou mladí lidé pod takovým tlakem, že nemají děti, a proto vymíráme, jak naše životy stále více ovlivňují nikým nevolené skupiny, jež prosazují své, často zcela obskurní, zájmy… Je toho hodně, čeho si, při hádkách o sochy, popřípadě o „hybridních útocích“, které nikdy nikdo neviděl a nedokázal, máme nevšímat. Neskákejme ale na tuto vějičku.

Otázka redakce: Evropská Unie selhala, co se COVID-19 týče a jednotlivé státy si už na nějakou sounáležitost nehrají. V dobách nejtěžších si dokonce navzájem zadržovaly roušky a respirátory. Myslíte si, že koronavirus může změnit Evropskou Unii?

JF: V souvislosti se zabavováním zdravotnického materiálu se ukázalo, že (nejen) v době ohrožení se každý dívá především na sebe a svoje zájmy. Na tom je překvapivé snad jen to, že to někoho překvapuje. Stále silněji se také ukazuje, že EU selhala nejen ohledně (ne)řešení COVID-19, ale selhává prakticky ve všem. Tento spolek byrokratů ve své současné podobě nemůže problémy Evropy vyřešit, protože je jednou z jejich nejvýznamnějších součástí. Myslím, že stav unie velmi dobře ilustrovala debata kandidátů na předsedu Evropské komise.

Když jsem se na to díval, tak jsem si zprvu myslel, že jde o nějakou povedenou parodii, nebo o test hromadného požití drog způsobujících naprostou ztrátu kontaktu s realitou. Nakonec jsem ale pochopil, že ti lidé jsou skuteční kandidáti, nikoli komici, a že, aniž by požili nějaké psychotropní látky, všechny ty bláboly myslí zcela vážně. EU by měla být co nejdříve zrušena a nahrazena jiným systémem fungování.

Čím dříve to uděláme, tím dříve se evropské národy dostanou ze své současné krize. I přes neustálé ujišťování europapalášů totiž v krizi skutečně jsme. Snižuje se počet patentů na obyvatele, což znamená, že jsme stále méně vzdělaní a technologicky zaostáváme, zvyšuje se zadlužení domácností i států, což znamená, že zaostáváme ekonomicky, snižuje se počet křesťanů, což znamená, že odhazujeme víru svých předků, zvyšuje se spotřeba psychofarmak, což znamená, že jsme stále zoufalejší, umírá víc Evropanů, než se rodí, což znamená, že vymíráme… a pokud si všechny další obdobné faktory postavíme vedle sebe, tak není překvapením, že zaostáváme také vojensky… A v Bruselu zcela vážně tvrdí, že nám v této situaci pomůže, když si do Evropy přestěhujeme všechny Eritrejce, Somálce,

Afghánce, Nigérijce a Pákistánce, kteří utíkají před válkou v Sýrii, vypneme naše elektrárny a našim dětem místo vzdělání budeme nalévat do hlav genderové, multikulturní a další podobné hlouposti. Já doufám, že evropské národy sounáležitost najdou a šílenců, kteří tyto nesmysly prosazují, se zbaví.

Redakce: Na závěr dovolte osobní otázku: Jak prožíváte dny v izolaci a co Vám pomáhá ji přečkat?

JF: Práce poslance nespočívá jen ve vysedávání ve sněmovně, takže se věnuji své běžné agendě. Jako všichni ostatní ale trpím nemožností se normálně stýkat s ostatními lidmi. Kromě rodiny mi nejvíc asi pomáhá naděje, že nám všem tyto dny pomohou uvědomit si, co je skutečně podstatné a co podstatné není – například jsem se někde dočetl, že v době koronakrize významně klesl počet pohlaví… Ano, určitě bude brzy líp, protože Evropané, a běloši obecně, jsou skvělí a současné problémy, tak jako mnoho jiných předtím, překonají.

Rozhovor vedl Miloš Dvořák

Přejít nahoru