Pokud navrhovaný zákon projde, stane se svoboda slova Rakušanů na internetu předmětem svévolných rozhodnutí korporátních společností, jako jsou Twitter, Google a Facebook.
Rakousko se návrhem tohoto zákona o nenávistných projevech na internetu stalo další evropskou zemí, která učinila krok ke vzniku cenzury na internetu a přispěla tak k institucionalizaci evropských zákonů proti nenávistným projevům.
„Často máme dobré úmysly, ale vytváříme špatné zákony. On-line platformy by se neměly stát cenzory svobody projevu,“ řekl předseda právní komise francouzského Senátu Philippe Bas po rozhodnutí francouzské Ústavní rady – nejvyšší instituce soudní moci ve Francii. Můžeme jen doufat, že evropští zákonodárci – kteří se zavedení cenzury svobody projevu na internetu již nemohou dočkat – budou na výnos francouzské Ústavní rady brát zřetel.
Rakouská vláda představila návrh zákona zaměřený proti nenávistným projevům na internetu – Zákon o opatřeních na ochranu uživatelů na komunikačních platformách – který, pokud bude schválen, omezí v zemi svobodu slova. Rakouská vláda tento zákon zdůvodnila takto:
„Hlavním důvodem pro přípravu tohoto zákona jsou obavy z vývoje na internetu a v sociálních médiích. Kromě výhod, které tyto nové technologie a komunikační kanály poskytují, jsou na vzestupu také nové formy násilí a nenávisti na internetu ve formě urážek, ponižování, falešných zpráv a dokonce vyhrůžek násilím a smrtí. Tyto útoky většinou souvisejí s rasismem, xenofobií, misogynií (nenávistí k ženám) a homofobií. Je potřeba přijmout komplexní strategii a soubor opatření od prevence až po sankce. Tato strategie je založena na dvou pilířích: odpovědnosti platforem a ochraně obětí. Navrhovaný zákon zajistí odpovědnost platforem.“
Vzorem pro rakouský návrh zákona je hodně kritizovaný německý zákon NetzDG, také známý jako cenzurní zákon, který začal platit v lednu 2018 a který dává sociálním sítím 24 hodin na smazání nebo zablokování „očividných porušení zákona“ a 7 dní na vypořádání se s méně zjevnými případy pod hrozbou pokuty až 50 miliónů eur. V květnu 2020 přijala podobný zákon také Francie. Tento zákon je známý také jako „zákon Avia“ a i pro něj byl vzorem německý zákon NetzDG. „Zákon Avia“ požaduje po online platformách do 24 hodin odstranit nahlášený „nenávistný obsah“ – podněcování k nenávisti nebo diskriminující urážky na základě rasy, náboženství, etnicity, pohlaví, sexuální orientace nebo zdravotního omezení – a to vše pod hrozbou pokuty až do výše 1,25 miliónu eur nebo do 4 % z globálního obratu platformy.
Tento rakouský zákon také pod hrozbou pokuty až do výše 10 miliónů eur vyžaduje, aby byl „zjevný“ protizákonný obsah vymazán do 24 hodin a méně zjevný protizákonný obsah do sedmi dnů. Platformy sociálních médií musí zajistit nahlašování tohoto obsahu a okamžitě na upozornění reagovat.
Stejně jako německý zákon NetzDG i rakouský cenzurní zákon privatizuje cenzuru tím, že požaduje po sociálních sítích, aby cenzurovaly své uživatele místo státu. Pokud navrhovaný zákon projde, stane se svoboda slova Rakušanů na internetu předmětem svévolných rozhodnutí korporátních společností, jako jsou Twitter, Google a Facebook.
Rakousko se návrhem tohoto zákona o nenávistných projevech na internetu stalo další evropskou zemí, která učinila krok ke vzniku cenzury na internetu a přispěla tak k institucionalizaci evropských zákonů proti nenávistným projevům. Podle agentury Reuters by překvapivě velký počet soukromých společností v Rakousku přivítal zavedení ještě rozsáhlejších opatření. Rakouská asociace poskytovatelů digitálních služeb (ISPA), reprezentující více než 200 společností včetně Google Austria a Facebook Germany, tuto iniciativu proti nenávistným projevům na internetu vítá, ale požaduje celoevropské řešení.
„Stát se úspěšným standardem a prosadit se po celém světě může pouze jednotná evropská směrnice,“ napsala ISPA ve svém prohlášení. „Nekoordinované individuální postupy nás nikam dopředu neposunou.“
Proti vládní cenzuře se však zvedl silný odpor: Ve Francii Ústavní rada, která zkoumá slučitelnost zákonů s ústavou, zrušila v červnu mnohá ustanovení „zákona Avia“, protože porušoval svobodu slova. Ústavní rada ve své tiskové zprávě poznamenala:
„Podle článku 11 Deklarace práv člověka a občana z roku 1789: ‚Svobodné sdělování myšlenek a názorů je jedním z nejcennějších práv člověka, každý občan může tedy svobodně mluvit, psát, tisknout, jest se mu však zodpovídat za zneužívání této svobody v případech zákonem stanovených.‘ Za současného stavu prostředků komunikace a vzhledem k všeobecnému rozvoj služeb on-line komunikace pro veřejnost a důležitosti těchto služeb pro podílení se na demokratickém životě a vyjadřování myšlenek a názorů z tohoto práva vyplývá svoboda přístupu a vyjadřování se na těchto platformách…“
„Svoboda slova a komunikace je proto tak cenná, protože její existence je podmínkou demokracie a garantuje respekt pro ostatní svobody a práva. Z toho vyplývá, že každý zásah do této svobody musí být naprosto nezbytný a přiměřený sledovanému cíli.“
Francouzská Ústavní rada zjistila, že mnohá nařízení „zákona Avia“ zasahují do svobody slova, protože nejsou „nezbytná a přiměřená“.
„Často máme dobré úmysly, ale vytváříme špatné zákony. On-line platformy by se neměly stát cenzory svobody projevu,“ řekl předseda právní komise francouzského Senátu Philippe Bas po rozhodnutí francouzské Ústavní rady – nejvyšší instituce soudní moci ve Francii.
Můžeme jen doufat, že evropští zákonodárci – kteří se zavedení cenzury svobody projevu na internetu již nemohou dočkat – budou na výnos francouzské Ústavní rady brát zřetel.
Judith Bergman je komentátorka, právnička, politická analytička a významná spolupracovnice Gatestone Institute.
