Vynikající hudebník, autor mnoha hitů pro Karla Gotta, Dalibora Jandu, Ivetu Bartošovou a další zpěváky a zpěvačky byl před několika týdny poté, co se nakazil covidem-19, převezen do nemocnice. Minulou neděli ráno pak přišla zdrcující zpráva. Ladislav Štaidl, který před časem bojoval také s onkologickým onemocněním, zemřel.
Ten virus opravdu nevymyslel Babiš. Přestaňme už konečně bláznit…
Režisér Jiří Adamec patřil mezi přátele Ladislava Štaidla. Ten také k některým jeho seriálům složil hudbu. „Věřím, že po odchodu na ‚onen svět‘ několika našich významných spoluobčanů, naposledy vynikajícího muzikanta a mého kamaráda Ladislava Štaidla, pochopili odpírači roušek a jiných bezpečnostních přístupů ke covidu-19, že v případě tohoto viru opravdu nejde o neškodnou ‚chřipečku‘… ale že se opravdu jedná o smrtonosný virus… Opravdu nechápu aroganci lidí, kteří si jinak z mnoha důvodů zaslouží úctu, že v náhlém pominutí smyslů vyjdou před dav na náměstí a zcela nesmyslně prezentují svoji ‚neohroženost vůči viru‘… a vybízejí k ní stejně nerozumné okolo a protiprávně shromážděné spoluobčany,“ říká známý režisér a dodává. „Omezení osobní svobody mi v tomto případě vůbec nevadí, vždyť i jako řidič jsem stokrát denně omezován na osobní svobodě… na křižovatce, když padne červená, poslušně zastavím a počkám na zelenou… a ani mě nenapadne cítit se ‚omezený na mé svobodě‘… Když kolem mě řádí virus, stejně tak poslušně a rozumně, nasadím roušku nebo respirátor a vydržím to… i když mi to vůbec není příjemné. Ale chápu to a nepletu dohromady hrušky s jablky, nechci ohrozit ani být ohrožován.“
Na závěr pak Jiří Adamec vzkazuje. „Přestaňme už konečně bláznit a zbavme se omezeného politického myšlení – ten virus opravdu nevymyslel Babiš a ani omezování naší osobní svobody není Babišovou radostí. Virus je zde a ať je ve vládě kdokoliv, nezbývá než ho společným úsilím porazit!!!“
„Jen počkejte, až vám někdo z blízkých umře,“ říká stručně a jasně na adresu „odmítačů roušek“ režisér Zdeněk Troška. Ten už i v minulém rozhovoru pro ParlamentniListy.cz na toto téma promluvil o tom, že je povinnost lidí chránit sebe a své blízké. Řekl tehdy také, že „kdyby všichni ti, co neustále kritizují a zlehčují práci ostatních, zmlkli a šli něco dělat, udělali by nejlíp“ a že by oni kritici mohli jít pomáhat třeba do nemocnic.
Mezi ty exhibicionisty, umělce a kariéristy na demonstracích bych se určitě neobtěžoval
„Na Láďovi se mi líbilo, že nebyl žádný snob, žádný náfuka. S každým mluvil jako rovný s rovným a rád zašel třeba mezi ‚obyčejné lidi‘ na koncert, na diskotéku. Stejně jako Karel Gott nesnášel komunisty, ale byl realista… Chápal, že je porazit nemůže, a tak si musí žít vlastní život a držet si ty parchanty daleko od těla. Po ‚sametovce‘ se do něj nejvíc obouvali ti, kteří sami celou dobu pilně kolaborovali,“ zavzpomínal publicista, první československý diskžokej a zpěvák Pavel Černocký. A pokračoval na adresu takzvaných „antirouškařů“ a těch, kteří protestují proti vládním nařízením, které vydala vláda v souvislosti s epidemií.
„Tak nevím… Odmítání roušek je, myslím, scestné. Nosí je dobrovolně celá Asie, v případě infekce anebo znečištění ovzduší. Já bych na takovou manifestaci nešel, nejsem sebevrah. Zamysleme se… kolik cenných lidí na komplikace s covidem odešlo. Tak třeba teď právě Láďa Štaidl. Vy jste nezranitelní? … Memento mori…,“ varuje Pavel Černocký a dodává:
„Samozřejmě, vláda dělá jednu chybu za druhou a vydává chaotická nařízení. Klidně bych otevřel, za dodržení všech rozumných opatření, restaurace i horská střediska – a kontroloval bych to. Dezinfikování madel a košíků v samoškách je zřejmě nesmysl. Chovejme se rozumně a chraňme se. Mezi ty exhibicionisty, umělce a kariéristy na demonstracích bych se určitě neobtěžoval.“
Vzít si roušku, dopr…
„My jsme kolem roku 1968 byli taková parta v Činoherním klubu, scházeli jsme se s Karlem Svobodou, s Jirkou Štaidlem a občas tam přišel i Láďa,“ vzpomíná také Ivan Vyskočil a smutně podotýká. „Práská to kolem nás.“
Na adresu „odmítačů roušek“ pak říká: „Mohou se setkat s člověkem, který má nějaké zdravotní komplikace. Může to být i mladý člověk. Prsknou na něj a jeho to v této situaci může stát život. A když to stojí život takového člověka, jako byl Láďa Štajdl, tak je to sakra škoda. Samozřejmě, každého člověka je škoda, jak se říká – škoda každého dobrého člověka. Takže myslím si, že vzít si roušku, doprdele, to snad není zas takové strašné omezení, ne?“ ptá se rázně.
Ať se jdou podívat na covidové oddělení. A vzkaz pro Csákovou
„Samozřejmě že jsem Láďu Štaidla znal hlavně z písniček, které složil pro Karla a nejenom pro Karla, a které jsou opravdu do dneška nesmrtelné. Několikrát jsme se potkali a byl velice příjemný. Bydlel v domě, kde měl ateliér můj známý. Prostě je ho škoda. A čekal jsem, jak hned na něj někdo vytáhne nějaké špíny v souvislosti s bývalým režimem. Samozřejmě se to objevilo. To jsou takoví ti mrchožrouti, kteří budou kopat do všech,“ říká naštvaně Jan Kuželka.
„Pro ‚antirouškaře‘ a ty, co neustále vystupují proti všem opatřením, která kvůli epidemii vydává vláda nebo je dokonce nedodržují, mám jediný vzkaz. Zásadní! Dá se to zařídit, ať se jdou podívat na covidové oddělení a ať tam stráví jeden den. To, co tam musí snášet zdravotníci, kteří jsou celý den v těch skafandrech, to by se divili. A až uvidí tu bezmoc, když některým těm pacientům už se nedá pomoct… Když se nemohou ani nadechnout… Tak ať se na to jdou podívat. Nepřeji nikomu nic zlého, ale hodinu, kdyby tito odpírači nemohli pořádně dýchat, tak si myslím, že by je to vyléčilo všechny,“ míní herec a dodává.
„Všichni jsme na tom stejně, nikdo nevíme, jestli nás to potká. Já jsem se díval v neděli na tu demonstraci a názory lidí, co tam byli, tak to mi připadá úplně ujetý. Chápu, že ztratili obživu, práci, ale to jsme ztratili všichni. A i když do té vlády šijí ze všech stran, tak nějaké formy podpory prostě jsou. Znám odpírače, kteří neustále mluvili o lidských právech, tvrdili, že si je nenechají vzít a teď leží ve vážném stavu v nemocnici.“
Na závěr poslal herec vzkaz i Iloně Csákové, která například na nedělní demonstraci také vystoupila. „Ilono, máš rodinu, krásné děti. Hleď si toho, ať jste všichni zdraví a přeji jen to nejlepší,“ vzkazuje Jan Kuželka.
Rouška? Výraz ohleduplnosti k ostatním
Vyjádřil se i hudebník a senátor Ladislav Faktor. „Pana Štaidla jsem osobně neznal, proto se omezím na prosté vyjádření soustrasti s pozůstalými. Co se odpíračů roušek týká, myslím si, že rouška je jen zástupný problém. Jsem toho názoru, že nošení roušky nikoho významně neomezuje a sám ji nosím. Beru ji jako výraz ohleduplnosti k ostatním. Čekají nás ještě měsíce s různými omezeními, a proto jediné, co mohu vzkázat, je výzva k uklidnění emocí a hledání smysluplných řešení,“ vysvětluje Ladislav Faktor.
zdroj: parlamentnilisty.cz
