Úkolem všech z nich je totiž zajistit v naší zemi konečné a definitivní vítězství euroatlantického světového názoru současně s potlačením všech názorových vlivů ostatních, hlavně těch, které by k nám snad mohly přicházet z Ruska.
Jak se má tohle zajistit?
Všemi možnými způsoby a cestami, včetně těch nejsofistikovanějších a v zájmu oklamání protivníka též nejméně očekávatelných. Např. metodou kukaččího vejce.
Pokusím se ji popsat: Z řad politického dorostu se vybere skupina mladíků vlastnících co nejchudobnější osobní kouzlo, a všem těmto nešťastníkům se ze známého už fondu poskytne co nejvyšší možné vzdělání, včetně absolvování univerzity české (nejlépe Karlovy), po níž samozřejmě budou následovat studia univerzit západních. Např. University of Warwick, Centre Européen de Rechercheres Internationales et Strategies Brusel, Universite Libre de Bruxelles atd.
Už během těchto studií se všem těmto necharismatickým mladíkům, kteří se takto získaným pobytem v cizině naučí mluvit anglicky, francouzsky či španělsky, nakuká, že jsou sociálními demokraty, a že se tedy od nich očekává, že okamžitě po návratu do vlasti vstoupí do České strany sociálně demokratické, v níž – jak se očekává a jak k tomu též dojde – neudělají sice na lidi a veřejnost vůbec dobrý dojem, ale díky svým nabytým jazykovým znalostem v ní udělají kariéru. A díky všemu, co se na Západě naučili, nebudou v ČSSD prosazovat politiku sociálnědemokratickou, ale euroatlantickou.
Nu a pak se jeden z těchto mladých mužů, který prošel naznačeným vývojem, stane z vůle vedení ČSSD v České republice ministrem zahraničí. Ale jelikož půjde, jak též shora naznačeno, o muže bez kouzla a sociálního demokrata jen nakukaného a ne tedy skutečného a navíc vyhlížejícího jako přerostlý chlapec s nejistým pohledem, který jakoby stále hledal v davu ruku své maminky, přinese své straně mnohem víc škody než užitku. A protože se k mezinárodním problémům bude jako zahraniční ministr muset často vyjadřovat a bude tak činit ve stejném duchu, jak to ve Warwicku a Bruselu denodenně slýchal, stane se pro Čechy tak nepopulárním, že preference ČSSD stáhne až pod pětiprocentní hranici.
V tom okamžiku, kdy se tedy bude zdát, že stranu před totálním zánikem může spasit už jen jedině výměna stávajícího ministra za osobu jinou, a to skutečně sociálnědemokratickou, učiní tento ministr něco nepředstavitelného. Vyhlásí, že na podzimním Sjezdu ČSSD hodlá kandidovat na post předsedy strany. A TO ABY JÍ PRÝ DAL NOVÝ STYL.
Což bude rána, která v domácích poměrech způsobí cosi jako otřes podzemních ker Země, ale též rána, kterou stratégové Sorosových organizací u nás dopředu naprosto přesně vypočítali a naplánovali. A to jako tu, kterou Češi už nestráví a dají sbohem straně, kde se něco tak obludného a absurdního mohlo přihodit.
Z hradby české levice tak vypadne první kámen, zatímco na pádu kamenů všech dalších se v kancelářích Sorosových institucí bude pilně a dál pracovat.
A to bude též to jediné, s čím budeme moci v naší politice na sto procent počítat.
Autor: Lubomír Man
