Třetí světová válka

Čeho se bát – regulérních válek, nepředvídatelných islámských vlků-samotářů , co vraždí, či bláznů z psychiatrických ústavů, o nichž se ví, že mohou i vraždit…?

A tak lidé umírají rukou islamistických šílenců od Paříže, Bruselu, Londýna, Nice až po páteční Mnichov; osmnáctiletý David Sonboly, který v Mnichově zastřelil devět lidí, se na svůj čin připravoval od loňského léta… Lidé násilně umírají nečekaně na místech, kde by nikdo soudný neočekával nevyzpytatelnost vražedných nástrah. A přesto jen letošní půlrok jde už o čtvrtý atentát, během nichž zahynulo přes 130 lidí, ale šéfové vlád EU, francouzským Hollandem počínaje, přes belgického Michela a německou Merkelovou konče, všichni melou každý měsíc pořád dokola: “Svobodu a demokracii si vzít nedáme, nepřítel bude na hlavu poražen…” To dokonce říkali i američtí prezidenti Bush, mladší a jeho kolega Obama hned po 11. září 2001, načež se atentáty na USA změnily v atentáty na Evropu…

A přes tyto laciné a populistické proklamace jsou tak Evropané vražděni dál, tolik vychvalovaný Schengenský prostor je ten tam, když se hlídá každá hranice tohoto už neexistujícího prostoru. Mrtví jsou na každém kroku, nám zbývá jen dilema: Čeho se bát – regulérních válek, nepředvídatelných islámských vlků-samotářů, co vraždí jak o život, či bláznů z psychiatrických ústavů, o nichž se ví, že mohou i vraždit…?

Regulérní války, lapidárně řečeno konvenční války, v eufemistické mluvě politiků dle obsahu slova “konvenční” – dohodnuté, sjednané či smluvní – používající všechny druhy zbraní kromě těch jaderných, jsou největším děsem a hanbou současného rádoby civilizovaného světa. Jde však pouze o daná, byť na výsost zlotřilá fakta; mnozí lidé však mají šanci uprchnout, jak nyní učinilo nakolik milionů z nich.

Války mají svoji děsivou, ale předvídatelnou charakteristiku – viditelné zákopy, letící bombardéry se dají uslyšet, stejně tak tanky, lze odhadovat pohyb armád, jsou zřejmá dělostřelecká hnízda a další tragické atributy válečných vřav. Prostě se o krutém válčení všeobecně ví, na rozdíl od zcela nečekaných útoků sebevražedných mučedníků, které se odehrávají v civilizovaných a válkou od časů 20. století a konce 2. sv. války nedotknutých měst. Tyto vrahy už ale většinou soudit nelze, jsou totiž dávno mezi svými černookými pannami v muslimském ráji s řekami plných mléka, medu a vína…

Článek od – Břetislav Olšer –
Předpověď počasí

Kurzovní lístek
více měn

 

Líbí se Vám článek?

Nepoučitelný svět se na počátku třetího tisíciletí znovu ochořel násilím a kromě toho, že je veden bezpočet regulérních válek, umírají lidé i rukama nepředvídatelných islamistických vlků samotářů a v neposlední řadě i následkem vražd psychotiků, jichž máme na rozdíl od neidentifikovatelných Alláhových sebevražedných mučedníků v českém registru blázinců přes osm set těch nejnebezpečnějších.
A tak lidé umírají rukou islamistických šílenců od Paříže, Bruselu, Londýna, Nice až po páteční Mnichov; osmnáctiletý David Sonboly, který v Mnichově zastřelil devět lidí, se na svůj čin připravoval od loňského léta… Lidé násilně umírají nečekaně na místech, kde by nikdo soudný neočekával nevyzpytatelnost vražedných nástrah. A přesto jen letošní půlrok jde už o čtvrtý atentát, během nichž zahynulo přes 130 lidí, ale šéfové vlád EU, francouzským Hollandem počínaje, přes belgického Michela a německou Merkelovou konče, všichni melou každý měsíc pořád dokola: “Svobodu a demokracii si vzít nedáme, nepřítel bude na hlavu poražen…” To dokonce říkali i američtí prezidenti Bush, mladší a jeho kolega Obama hned po 11. září 2001, načež se atentáty na USA změnily v atentáty na Evropu…

A přes tyto laciné a populistické proklamace jsou tak Evropané vražděni dál, tolik vychvalovaný Schengenský prostor je ten tam, když se hlídá každá hranice tohoto už neexistujícího prostoru. Mrtví jsou na každém kroku, nám zbývá jen dilema: Čeho se bát – regulérních válek, nepředvídatelných islámských vlků-samotářů, co vraždí jak o život, či bláznů z psychiatrických ústavů, o nichž se ví, že mohou i vraždit…?

Regulérní války, lapidárně řečeno konvenční války, v eufemistické mluvě politiků dle obsahu slova “konvenční” – dohodnuté, sjednané či smluvní – používající všechny druhy zbraní kromě těch jaderných, jsou největším děsem a hanbou současného rádoby civilizovaného světa. Jde však pouze o daná, byť na výsost zlotřilá fakta; mnozí lidé však mají šanci uprchnout, jak nyní učinilo nakolik milionů z nich.

Války mají svoji děsivou, ale předvídatelnou charakteristiku – viditelné zákopy, letící bombardéry se dají uslyšet, stejně tak tanky, lze odhadovat pohyb armád, jsou zřejmá dělostřelecká hnízda a další tragické atributy válečných vřav. Prostě se o krutém válčení všeobecně ví, na rozdíl od zcela nečekaných útoků sebevražedných mučedníků, které se odehrávají v civilizovaných a válkou od časů 20. století a konce 2. sv. války nedotknutých měst. Tyto vrahy už ale většinou soudit nelze, jsou totiž dávno mezi svými černookými pannami v muslimském ráji s řekami plných mléka, medu a vína…

Největší hrůzu nyní vzbuzují právě tito nenadálí vraždící gauneři, kteří se rekrutují rovněž z řad islámských běženců; jen v Německu je jich nyní asi milion a půl, z toho jen pár procent již pracuje, o zbytku z nich v podstatě neexistují žádné záznamy o jejich identitě, natož o způsobu jejich myšlení. Psal se rok 2015 a dva Arabové ve víře v Alláha zabili v redakci časopisu Charlie Hebdo tucet kreslířů, o pár měsíců později explodovaly nálože Islámského státu v Ankaře a usmrtily přes sto lidí a pět set zranily. Následoval 13. listopad 2015 a v něm otřáslo několik atentátů Paříží; bilance byla tragická – akce IS-DAEŠ nechala na místě 130 zabitých a dvakrát tolik zraněných u stadionu, v barech i v koncertním sálu Bataclan…

Belgičan marockého sebevražedného vraha a jeho kumpánů zaútočil v březnu 2016 v bruselském metru a na tamním letišti; dalších 32 mrtvých a na 300 zraněných. Než se Evropa vzpamatovala, přišlo na nejméně očekávaném místě na bulváru v Nice při oslavě Pádu Bastily k masakru 84 šokovaných lidí, když je kamionem na dvoukilometrovém úseku pojezdil vraždící Francouz tuniského původu… A v červenci 2016 zaútočil ve vlaku poblíž bavorského města Wurzburgu sedmnáctiletý afghánský běženec a žadatel o azyl sekerou na pasažéry a čtyři těžce zranil.

To ovšem nebyl ještě konec tragického letošního léta v Evropě; o týden později postřílel v obchodním centru Olympia v Mnichově devět lidí prý psychicky nemocný člověk… Jak se to ví? Prý podle léků, které údajně požíval. Co je a co není pravda, už se nedozvíme, spáchal sebevraždu. Je však jisté, že se na toto vraždění chystal přes rok… Prý nejde o teroristický útok, byť je jasné, že šlo o napodobení vraždění norského masového vraha Breivika, který přesně před pěti lety zabil 77 norských mládežníků… Blázni, nebo ne? A jsme rázem v zatím poklidném Česku, které má cejch vražd způsobených právě psychotiky, kteří jsou vedeni v seznamech nemocných osob, přesto páchají zločiny po svém propuštění z psychiatrických ústavů.

„Někdy jsme příliš benevolentní k bláznům”, řekl před rokem prezident Miloš Zeman v Kralovicích na Plzeňsku. Psychiatr MUDr. Bašný však ví své; Zeman prý “nesmí selektovat podivíny, aby jim říkal blázni, to je prý hrubé ustrnutí v předminulém století…” Hlava českého státu však se nedá: „Pouštíme je z psychiatrické léčebny zbytečně brzy a pak je Žďár nad Sázavou, nebo je do psychiatrické léčebny neposíláme a pak je to Uherský Brod. V tom bych viděl podstatu věci,“ řekl Zeman. Byl to již druhý případ v krátké době za sebou, kdy psychopat vraždil.

„Je proto nezodpovědné od nejvyššího představitele České republiky, aby ve veřejnosti vyvolával mylný dojem, že kdyby byla míra benevolence vůči „bláznům“ menší, žádný z těchto tragických incidentů by se nestal. Není to pravda! Opravdu si prezident Miloš Zeman přeje, aby byli lidé, kteří trpí duševní nemocí, hromadně a preventivně omezováni na svobodě a pak trvale drženi pod zámkem, jenom proto, že lidské chování nelze s jistotou předvídat? S tím my, psychiatři, jejichž posláním je duševně nemocným lidem pomáhat, a nikoli být jejich dozorci, rozhodně nemůžeme souhlasit. Z loňských 160 vražd jich 159 spáchali lidé, kteří žádnou duševní nemocí netrpěli,“ řekl MUDr. Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Tak bych ho doplnil; „podivíni“, co zavraždili už od Frenštátu p. R., Uherského Brodu, Žďáru nad Sázavou a Horní Břízy, mají už na svědomí 16 osob, pár popálených a čtyři pobodané.

O jakém že to ustrnutí mluvil pan veledůležitý Zdeněk Bašný, v té době ředitel psychiatrické léčebny Bohnice, když nedávno, jak již bylo řečeno, došlo k smrti pobodáním nožem; nepřežila 28letá knihovnice v Horní Bříze na Plzeňsku. Osm lidí zemřelo po útoku masového vraha v Uherském Brodě 24. února 2015. Co vedlo třiašedesátiletého muže k tomu, aby v době obědů vešel do restaurace Družba a bez varování začal střílet do lidí, stále jasné není, a jelikož se též zastřelil, rovněž se již nezjistí. Státní zástupce také zčásti komentoval osobnost střelce. „Zcela jistě nebyl zdráv a jeho psychický stav se zhoršoval,“ podotkl státní zástupce.

Více info na rukojmi.cz

Přejít nahoru