Mezi 18. a 29. prosincem 1972 upravili Američané pro tzv.Vánoční bombardování nejprve čtyřicet dva letounů B-52D v úpravě Big Belly, tj. velké břicho. Postupem času se počet takto konvertovaných B-52, které se zapojily do války ve Vietnamu, zhruba zdvojnásobil. Za dvanáct dnů operace Linebacker II. uskutečnilo 729 vzletů letounů B-52 verzí D a G, během nichž bylo svrženo více než patnáct tisíc tun bomb na města Hanoj, Haiphong a řadu dalších cílů v Severním Vietnamu. Watergate opět ožívá, aneb Jak mě Kočí připravila o Pulitzera…
Američané přiznali ztrátu patnácti B-52, dalších pět strojů bylo těžce poškozeno, stejný počet letounů byl poškozen lehce, pětadvacet členů jejich posádek zahynulo. První sestřel se byl 27. prosince 1972 a úspěšným pilotem se stal budoucí vietnamský kosmonaut Pham Tuan. Novináři označili válku za taktiku doby kamenné a Nixona za nepříčetného tyrana. Kobercové nálety a 12 milionů tun bomb, mezi nimi i ty tříštivé, zakázané Ženevskou konvencí, napalm a život jihovietnamských obyvatel se přestěhoval do podzemních tunelů s nemocnicemi i operačními sály. Nixon také nařídil bombardování tajných komunistických základen na území v té době neutrálního Laosu a Kambodže, na něž na jaře 1970 zaútočily americké a jihovietnamské jednotky. Tato akce sklidila ve Spojených státech další obrovskou vlnu kritiky.
Proti vládě USA a Nixonovi demonstrovaly miliony lidí. Největší protivládní odpor organizovali studenti, odpovědí vlády USA bylo uzavření stovky vysokých škol. V této bouřlivé atmosféře byla na 4. května 1970 zorganizovaná studentská demonstrace na státní univerzitě v Kentu ve státě Ohio. Byla tak povolána nejbližší jednotka Národní gardy. V areálu univerzity se na akademické půdě další den sešlo na tři tisíce protestujících studentů. Sedmasedmdesát příslušníků NG zaútočilo na studentskou demonstraci se zbraněmi s nasazenými bajonety a slzným plynem. Na akademické půdě tak byli zabiti čtyři studenti a devět jich na útěku střely, většinou do zad, vážně zranily. Kdo protestoval v USA 15. listopadu 1969 proti válce ve Vietnamu?
Po tomto masakru byla Kentská univerzita na šest týdnů uzavřena. Až mohutná stotisícová protiválečná a protivládní demonstrace ve Washigtonu donutila prezidenta Nixona alespoň pozvat několik kentských studentů do Bílého domu a vyjádřit jim politování nad touto tragédií. Podle zprávy Kongresu Spojených států činily výdaje USA na vietnamskou válku přes 110 miliard dolarů. Hlavní tělo kosmické sondy typu SpaceProbe mělo na palubě rovněž mikročip, na němž byla vyryta jména 58 214 obětí vietnamské války. Kolik mikročipů by muselo, být, aby se na něj vešla jména i tří milionů Vietnamců a Laosanů…?
Počátkem června 1963 se 73etý buddhistický mnich Thich Quang Duc zastavil na rušné ulici v Saigonu, hlavním městě Jižního Vietnamu, a když ho polil benzinem druhý mnich, posadil se, potom škrtl zápalkou a upálil se k smrti. Předtím ovšem poslal zprávu presidentu Diemovi: „Zajistěte politiku náboženské rovnosti“. Buddhistická delegace v Saigonu požadovala zrušení zákazů omezujících jejich náboženství a diskriminačních zákonů namířených proti nim. Vláda uvěznila mnohé z demonstrantů. Buddhističtí mniši, buddhistické jeptišky a buddhističtí předáci byli zavíráni po tisících. Pagody byly zavírány nebo obléhány.
Buddhisté byli mučeni policií. Jednoho dne se další buddhistický mnich veřejně upálil zaživa, aby obrátil pozornost světa na katolické persekuce. Třetí mnich se upálil, potom další. V krátkém období se jich sedm veřejně upálilo. V jižním Vietnamu bylo vyhlášeno stanné právo. Vojsko okupovalo mnoho pagod a odváželi všechny mnichy kladoucí odpor. Další buddhističtí mniši byli uvězněni a odváženi nákladními auty, včetně značného množství raněných. Odpor vůči vládě a USA začali v Jižním Vietnamu buddhisté, teprve po nich přišlo partyzánské hnutí Vietkong, které nemělo zpočátku nic společného s komunistickým Vietminem na severu země.
Proto se stalo, že Vatikán uzavřel dohodu s komunisty na severu, zatímco USA šly do boje. Papež uskutečnil tajnou dohodu Vatikán-Severní Vietnam zasvěcením celého Vietnamu — tj. severního i jižního, Panně Marii. Bylo to pár let před tím, než válka skončila. Podrobnosti o tajné dohodě mezi Vatikánem a komunisty je možno posoudit v knize autora knihy Vietnam, Why Did We Go? [Proč jsi tam kráčel, Vietname?] Zasvěcení spojeného komunistického Vietnamu provedl papež Jan XXIII. Náboženský tah, který ukazuje, na které straně byl Vatikán, když USA začaly prohrávat válku…
Bylo 21. února 1968, kdy se Olof Palme ve Stockholmu, tehdy jako ministr školství, zapojil spolu se severovietnamským velvyslancem v Moskvě Nguyenem Tho Chanem do protestní akce proti americké účasti ve vietnamské válce. Palme a Nguyen Tho Chan zde vystupovali jako řečníci. Výsledkem toho bylo, že Spojené státy odvolaly svého velvyslance ve Švédsku a Palme byl za svou účast na protestní akci opozicí ostře kritizován. Na mezinárodní scéně byl Palme znám především díky tvrdé kritice Spojených států během války ve Vietnamu.
Poté 23. prosince 1972, tehdy již jako předseda vlády, měl Palme proslov v rádiu SR (Sveriges Radio), kde srovnával pokračující bombardování Hanoje např. s masakrem v Katyni, v Lidicích či s vyhlazování Židů a jiných skupin v Treblince. Vláda USA nazvala toto srovnání „hrubou urážkou” a znovu byly přerušeny diplomatické vztahy se Švédskem – na jeden rok. Když šel pak Palme se svoji ženou Lisbet z kina, byl 28. února 1986 na ulici Sveavägen ve Stockholmu zblízka zasažen kulkou, 1. března 1986 byla konstatována jeho smrt. Vrah ani jeho zbraň nebyly dodnes objeveny…
Ve své knize “Chickenhawk” popsal svoji účast vojáka ve Vietnamu pilot vrtulníku Robert Mason, který prozradil i vyvraždění vesnice My Lai, kde bylo Američany zastřeleno a spáleno na pět set civilistů, mezi nimi i sto dětí, včetně nemluvňat. „Ti Američané, kteří se vrátili, trpí těžkými neduhy, vždyť jsme tam vypustili do ovzduší milióny litrů jedovatých defoliantů. Přes 42 000 vojáků US Army trpí poruchami zraku, téměř tři tisíce jich zcela osleplo, 4 662 vojáci US Army z Vietnamu měli amputovány obě nohy, 20 965 jich přišlo o nohu nebo ruku, další asi tři tisíce živoří do dnešních dnů v psychiatrických ústavech…” píše ve své knize Mason.
Teprve nedávno se USA rozhodly, že odškodní Vietnam za více než 70 milionů litrů herbicidu Agent Orange. V těchto dnech, zřejmě na základě tajné zprávy Pentagon Papers, provedou dekontaminaci na sto let zamořené oblasti největší ekologickou katastrofou. Doplatilo na ni i pět tisíc lidí, kteří jsou podnes mentálně retardovaní, mezi nimi je asi polovina dětí. Za všechno mohl dioxin, vysoce toxická a karcinogenní látka, která se velmi pomalu rozkládá. ale moc dobře se váže na tukové tkáně v lidském nebo zvířecím těle a při větších koncentracích může způsobit vážné zdravotní problémy.
V Česku ho vyráběla neratovická chemička Spolana jako postřik, který československý režim farizejsky prodával americkému letectvu ve Vietnamu, kde tvořil jednu ze složek proslulého defoliantu Agent Orange. Původně měl zničit jen porost džunglí kolem Ho Či Minovy stezky, po které se na bicyklech přepravovaly zbraně a munice, potraviny ve vacích ze severu na jih po řece Mekong. Jedna kávová lžička dioxinu byla schopná otrávit na 300 lidí…
Přes pět miliónů Vietnamců a mnoho amerických a spojeneckých vojáků bylo vystaveno toxickým chemickým dioxinům z postřiku Agent Orange. Mnozí z nich a jejich potomstvo i nadále trpí jeho jedovatými účinky.
Mezinárodní vědecká komunita určila souvislost mezi expozicí Agent Orange a některými formami rakoviny, reprodukčními abnormalitami, imunitními a endokrinními nedostatky a poškozením nervového systému. I v druhé a třetí generaci jsou nadále oběti, ať se narodily ve Vietnamu, stejně jako veteránům a vietnamským Američanům v USA. Je 28 “nebezpečných míst” ve Vietnamu, stále kontaminovaných dioxiny. Tato místa mají i nadále nepříznivý vliv na lidi, kteří tam žijí, na plodiny, pozemky, zvířata a ryby.
Miliony Američanů to však myslely se svým protestem proti válce ve Vietnamu smrtelně vážně. „Dejte šanci míru“, zpívali Beatles, „Jsem s vámi. Jste krásní…“ řekl z pódia hudební génius Leonard Bernstein. Mnoho protestujících proti válce ale vzešlo z řad vracejících se vojáků, kteří byli zklamáni z toho jakým způsobem se válka ve Vietnamu vede. V té době povinná vojenská služba v USA trvala jeden rok, po tom se každý branec mohl rozhodnout, zda si chce prodloužit čest bojovat za svoji vlast o další rok, nebo se vrátí domů. Nedostatkem zkušených vojáků trpěly hlavně bojové jednotky, nováčkům většinou nikdo nepomáhal a ti si museli pomoci sami. Rozmazlení farmářští chlapci v letech plnoletosti, a černoši, co dočasně nebyli negry… všem bylo slíbeno, že ve Vietnamu jde pouze o maximálně čtyřtýdenní policejní akci…
Daň byla krutá – za deset let tři miliony mrtvých, dvanáct milionů tun bomb a 70 milionů litrů herbicidů Agent Orange a místo původně komunistického severu země byl komunistický celý Vietnam… Ani za půl tisíciletí své existence neměli Rusové šanci učinit tolik anexí, invazí a válek jako USA za dvě stě let
Když jsem byl ve Vietnamu poprvé, nechal jsem si od tlumočnice Maie na našem konzulátu v Ho Či Minově Městě napsat malou cedulku: “Neumím vietnamsky a sbírám vietnamská rčení a bajky. Pokud nějakou znáte, řekněte mi ji do magnetofonu!” A pak jsem chodil po vietnamských tržnicích, ukazoval cedulku a nastavoval mikrofon; při překladu do češtiny jsem pochopil, že vietnamština rozlišuje šest základních tónů, takže někdy může mít jedno slovo šest naprosto různých významů…
Maia byla absolventkou Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně, takže nejenže měla dokonalou češtinu s vietnamskou zpěvností, ale občas přidala i brněnský hantec. K tomu pár metálů z bojů o Da-nang a Hue. Na konzulátu v Saigonu pak byla velká sláva; byl 29. duben 1983 a deset roků zpátky, 29. dubna 1973, skončila ve Vietnamu ta nejděsivější válka se Spojenými státy. Celá pravda o válce ve Vietnamu vyšla najevo až v roce 2011, kdy Americký národní archiv zveřejnil Pentagon Papers. Šlo o záznamy administrativy prezidenta Johnsona o skutečném průběhu konfliktu. Část unikla už v 70. letech, v roce 1971 předal informace listu New York Times mladý politolog Daniel Ellsberg a už tehdy se ukázalo, že vláda lhala o tom, jak na bojišti postupovala.
Inu, vietnamsko-americká válka se odehrávala před půl stoletím jako boj proti komunismu, přitom před děsivou válkou byl komunistický jen sever země, zatímco po deseti letech války a více než třech milionech mrtvých je podnes komunistický již celý Vietnam…Spojené státy si ponaučení nevzaly, proto se válečná vřava pod diktátem USA opakuje i nyní, od Iráku, Afghánistánu či Libye a Sýrií konče…
zdroj: Rukojmi.cz
