Dne 22. června 2021, způsobily noviny „Kommersant“ (č. 105 z 22.6.2021, s. 7) senzaci u drtivé většiny Rusů. Jestliže dříve byly řeči o možnosti očipovat člověka zavedením mikropočítačových zařízení do jeho mozku jakýmsi údělem lidí z okraje společnosti, jestliže dříve byli zastánci takového směru ve vývoji vědy a techniky prohlašováni za konspirační teoretiky, zde máte článek ve velmi seriózních, respektovaných a citovaných novinách. (https://www.kommersant.ru/doc/4867795)
Autorem textu je Nikita Korolev („Brainwashing: Úřady pracují na programu implantace čipů do lidských mozků“), a je natolik zajímavý, že jej budeme citovat bez zkratek. Deník „Kommersant“ zjistil, že ruská vláda připravuje nový federální program nazvaný „Mozek, zdraví, intelekt, inovace“, který si do roku 2029 vyžádá 54 miliard rublů. Mezi jeho cíle, mimo jiné, patří i vývoj tzv. technologie „brain-computer“, které umožní implantovat do lidského mozku mikropočítače pro přímý přenos informací z vnějších zařízení.
Program prý také bude mít schopnost vytvářet „avatary“ (trojrozměrné grafické modely), osob pro dálkové ovládání dopravních prostředků a počítačů, jež budou pomáhat při rozhodování. Odborníci upozorňují, že Rusko má v této oblasti určité vědecké přednosti, ale je značně podfinancované. Zdroj listu „Kommersant“ blízký „Ministerstvu školství a vědy“ uvedl, že byla vytvořena pracovní skupina, která má vypracovat nový federální program pod názvem „Mozek, zdraví, intelekt, inovace na období 2021-2029“. List „Kommersant“ se seznámil s jeho obsahem.
Dokument vypracovala „Ruská akademie věd“ společně s „Lomonosovovou moskevskou státní univerzitou“ a v březnu letošního roku jej schválil Vladimir Putin, jak vyplývá z kopie dopisu šéfa „RAS“ – Alexandra Sergejeva prezidentovi s pracovní verzí programu. Vladimir Putin pověřil premiéra Michajla Mišustina a vedoucího prezidentské administrativy Antona Vajna, aby vypracovali program, jak vyplývá z dopisu. Vládní „Ministerstvo pro vědu“ předalo dotaz listu „Kommersant“ na proveditelnost tohoto programu a na jeho podrobnosti „Ministerstvu školství a vědy“. Uvedli, že projekt je „ve fázi počátečního vývoje“.
Náklady na jeho realizaci se odhadují na 54 miliard rublů, peníze na něj se plánují přidělit z národních projektů „Věda“, „Demografie“, „Zdraví“, „Podpora produktivity a zaměstnanosti“ a „Digitální ekonomika“. Projekt zahrnuje mimo jiné vývoj technologií tzv. „rozhraní mozek-počítač“ (BCI). Jedná se o soubor hardwarových a softwarových systémů, které umožňují ovládat externí zařízení (počítač nebo exoskelet) přímo pomocí elektrických signálů mozku, které jsou pomocí technologií umělé inteligence transformovány na řídicí příkazy. Autoři dokumentu píší o potřebě rozšířit vědeckou základnu pro tyto technologie a masovou výrobu pokročilých prototypů.
Plánuje se například vytvoření „rozhraní člověk-stroj“ pro ovládání složitých systémů (letadel, jaderných elektráren, automobilů) jak přímo, tak na dálku, a to na principu vzdálené přítomnosti „avatara“, vyplývá z projektu. To umožní lidem pracovat například na nepřístupných místech s vysokou radiací apod. Vzniknou také rozhraní, která umožní „nezávislé stanovení cílů, vyhodnocení situací, předvídání jejich vývoje a rozhodování“.
„Celosvětový trh s neuronovým rozhraním v roce 2019 činil 1,2-1,3 miliardy dolarů“, říká Ani Aslanianová, zakladatelka kanálu „Telegram: All about brain, blockchain and digital economy“. Podle jejích odhadů vzroste tento segment do roku 2027 v průměru o 15 %. „USA již investovaly do technologie mozku a počítačů více než 1,2 miliardy dolarů během sedmi let a plánují investice ve výši 6 miliard dolarů. Čína přijala projekt „China Brain Project“ s finančními prostředky ve výši nejméně 3 miliard dolarů“, uvedla paní Aslanianová.
Jak loni informoval internetový zdroj cnews.ru, Ani Aslanianová, vedoucí tiskové služby projektové kanceláře programu digitální ekonomiky „Analytického centra při ruské vládě“, přešla v květnu 2020 na novou práci. Stala se náměstkyní ministra „Eurasijské hospodářské komise“ (EHS) pro vnitřní trhy, informatizaci a informační a komunikační technologie. Od začátku roku 2020 zastává funkci ministra pro informační a komunikační technologie Gegham Vardanian z Arménie. Dříve tuto funkci zastávala jiná zástupkyně Arménie – Karine Minasyan.
„EHS“ je stálý nadnárodní regulační orgán „Euroasijské hospodářské unie“ (EEU), který byl zřízen rozhodnutím prezidentů Ruské federace, Běloruska a Kazachstánu v listopadu 2011. Má status nadnárodního řídícího orgánu podřízeného „Nejvyšší eurasijské hospodářské radě“ (SEEC). Rozhodnutí „Komise“ jsou závazná na území členských států „EAEC“, celní unie a společného hospodářského prostoru. Sídlo řídících orgánů „EHS“ je v Moskvě. Předtím Ani Aslanianová pracovala na projektech „Agentury pro strategické iniciativy“ (ASI), „Centra pro strategický rozvoj“ (CSD). V prosinci 2017 Aslanianová vedla tiskovou kancelář projektové kanceláře národního programu „Digitální ekonomika“, která byla zřízena při „Analytickém centru při vládě“ (AC).
Během jejího působení v „AC“ pod vedením Aslanianové byly vytvořeny webové stránky a sociální sítě národního programu „Digitální ekonomika“, bylo zorganizováno mnoho ruských i mezinárodních akcí na téma digitální ekonomiky. Aslanianová má řadu vlastních projektů. Zejména je zakladatelkou populárního kanálu „Telegram: All about brain, blockchain and digital economy“. V roce 2017 kanál zorganizoval a uspořádal první celoruský kvíz o digitální ekonomice pro školáky, jehož porotě předsedal generální ředitel „Sberbank“ – Herman Gref. Kanál také vytvořil první mapu „blockchainových projektů“.
Je také členem „Rady expertů pro rozvoj ekonomiky nové technologické generace“ při „Výboru pro hospodářskou politiku, průmysl, inovační rozvoj a podnikání Státní dumy Ruské federace“ a členem představenstva „Rusko-čínské právnické společnosti“. V Rusku se již dlouho vyvíjí technologie mozku a počítače pro diagnostiku a léčbu nemocí, říká Denis Kulešov, ředitel laboratoře „Sensor – Tech“. „Například lidé po mrtvici si nasadí speciální čepici s elektrodami, ze které se signál přenáší do exoskeletu: člověk vyšle do zařízení myšlenku, že chce zmáčknout míček, a zařízení ho zmáčkne. To napomáhá rychlejší rehabilitaci,“ uvedl odborník.
Také podle něj může rozhraní „mozek – počítač“ ovládat inteligentní domácnost. Nejpokročilejší jsou však podle Denise Kulešova rozhraní zabudovaná přímo do lidského mozku. „Tyto technologie umožňují nejen přenášet signál z média, ale také posílat data přímo do mozku. Vyvíjíme například řešení, které bude implantováno do mozku slepých pacientů a bude vysílat videosignál do oblasti zrakové kůry. Nyní testujeme součásti systému na zvířatech. V budoucnu takový neuro-implantát pomůže nevidomým lidem vidět obrysy a siluety předmětů,“ řekl.
Podle odborníků má Rusko při vývoji „neuro-interfejsů“ řadu výhod. „Máme špičkové vědce v oblasti neurobiologie, neurofyziologie, filozofie, kognitivních věd a také přední světovou školu fyziky a matematiky,“ vysvětluje Ani Aslanianová. Existují však podle ní i slabá místa, jako je nízká úroveň financování výzkumných činností, což vede k nedostatečnému přenosu technologií.
„ANO Sensor-Tech Laboratory“ (Autonomní nezisková organizace „Výzkumná a výrobní laboratoř senzorické technologie pro hluchoslepé“) byla zaregistrována 15. prosince 2016. Manažerem je Denis Sergejevič Kulešov. Laboratoř vznikla za podpory nadačního fondu „Soedinenie“ na podporu hluchoslepých. Její hlavní činností je zkoumání problémů lidí se sluchovým a zrakovým postižením, včetně hluchoslepých, a vývoj high-tech řešení, která usnadňují jejich socializaci.
„Sensor-Tech Lab“ je rezidentní společností inovačního centra „Skolkovo“. Má vlastní výrobní základnu v Moskvě. Výzkumné a vývojové aktivity laboratoře pokrývají širokou škálu vědeckých a technologických oblastí, včetně bioinženýrství, biotechnických systémů, nanoelektroniky a elektrotechniky, informačních a komunikačních systémů, neurologie a neurofyziologie, genetiky. Projekty laboratoře „Sensor-Tech Lab“ zahrnují:
oční VR simulátor „See My World“
simulace různých zrakových postižení;
aplikace „Identifikátor bankovek“ pro nevidomé
chytrý asistent „Robin“
zařízení pro rozpoznávání řeči „Charlie“
V roce 2017 se společnost „Sensor-Tech Lab“ podílela na prvních operacích v Rusku, při kterých byl instalován bionický implantát pro zrakově postižené osoby. Je třeba poznamenat, že publikace „Kommersantu“ vyvolala v „RUnetu“ velmi živou reakci a množství komentářů. To není překvapivé vzhledem k aktuálnosti nastolené otázky a skutečnostem uvedeným v publikaci listu „Kommersant“. Mezi těmi, kteří se chtěli vyjádřit k možnosti čipování mozku a k době, kdy to bude možné, se objevila webová stránka finančního holdingu „Finam“, která 22. června zveřejnila další mimořádně zajímavý text na téma, které nastolil „Kommersant“. „Finam“ se odvolává zejména na názor jednoho ze svých interních analytiků Leonida Delišina, který se k možnosti čipování vyjádřil následovně:
„Slavný matematik Boris Sevastianov se na počátku své kariéry zabýval částí teorie pravděpodobnosti nazvanou „větvící se procesy“.
Boris Sevasťjanov byl sovětský a ruský matematik, doktor fyzikálních a matematických věd, člen korespondent „Akademie věd SSSR“ (1984), člen korespondent „Ruské akademie věd“ (1991). V roce 1948 absolvoval „Fakultu mechaniky a matematiky Moskevské státní univerzity“. V roce 1948 začal pracovat ve „Steklovově matematickém ústavu“ (Moskva). Od roku 1948 pracuje ve „Steklovově matematickém institutu“ (MIAN) a od roku 1969 byl profesorem na „Moskevské státní univerzitě“. Zabýval se diskrétní teorií pravděpodobnosti a matematickou statistikou, v rámci, které se věnoval kombinatorickým problémům, teorii hromadných služeb a větvícím se procesům.
Vedení si všimlo, že vzorce, které vědec odvodil, se podobají vzorcům používaným fyziky, kteří se zabývají jaderným štěpením. Poté byla Sevasťjanovova práce utajena, včetně jeho samotného. Přístup ke svým záznamům získal proti potvrzení v práci, a když se vrátil domů, všechny dokumenty odevzdal. Čipování by v zásadě mohlo nabídnout alternativní řešení problému důvěrnosti. Podle Leonida Delišina je pravděpodobné, že toto řešení bude v podobných situacích použito:
„Alespoň pak nebudou skandály, kdy fyzik tvrdí, že jen napsal recenzi, a úřady tvrdí, že vyzradil státní tajemství. Připomíná mi to bojůvky, kdy si mírumilovný hlídač nebo distributor potravinových doplňků najednou vzpomene, že je superagent, a projeví super-schopnosti“.
Podle názoru analytika znamená myšlenka implantace čipů do lidského mozku také pomoc lidem, jejichž schopnosti byly omezeny v důsledku nemoci nebo úrazu, a tato oblast výzkumu se může stát hmatatelnou součástí světové a zejména ruské ekonomiky do roku 2029, kdy se od projektu očekávají první praktické výsledky. „Potenciální trh pro aplikace implantovaných čipů lze odhadnout na jeden bilion rublů“, říká Leonid Delišin. Pokud bude čipování vynuceno, můžeme snadno hovořit o trhu falešných certifikátů pro čipování s finanční kapacitou asi čtvrt bilionu navíc. Podle Delišina však pokrok ve vývoji rozhraní „mozek-počítač“ neprobíhá tak rychle, jak by se člověk mohl domnívat:
„Asi před deseti lety jsem zasedal v porotě jedné inovační soutěže, kde mi byl předveden již funkční prototyp. Myslím, že bude trvat ještě deset let, než se rozšíří. Na nákup referencí je tedy příliš brzy“.
Autor: Jaroslav Chvátal
