Historie a evoluce peněz

Před samotným zavedením peněz se platilo vším od mušle přes drahé kovy či drahokamy. Směnný obchod nebo také barterový obchod byl původním způsobem placení. Přímý obchod výměny zboží za zboží nebo za služby však vyžadoval hodně času. Dohodnout podmínky, co by vyhovovaly oběma stranám obchodu, mohlo trvat dlouho a tak se postupně v průběhu staletí vyvíjely druhy obchodovatelného zboží.

Postupně se ujaly vzácné kovy a ve staré Mezopotámii se u v 5. tisíciletí před naším letopočtem se začalo používat vážené stříbro.

Moderní minci připomíná předmět, který vytvořili ve starověké Číně, asi kolem roku 770 před naším letopočtem. Ale až v Evropě se mince jako váhová jednotka objevila v 6. století před naším letopočtem v Řecku pod názvem Statér. Stejným názvem se nazývají další mince, například keltské nebo gallské.

Na papírovou měnu přešli v Číně asi v 11. století, i když první zmínky o papírové měně pocházejí už o čtyři století dříve. Evropa se o užívání papírových peněz dozvěděla od objevitelů a cestovatelů, jakým byl například slavný Marco Polo, který o konceptu informoval během 13. století. O pět století později to byl Napoleon, který vytiskl papírové bankovky. První pokus vytisknout peníze centrální bankou proběhl v roce 1661 ve švédském Stockholmu, později s moderní verzí permanentních bankovek, jenž byly kryté různými komoditami (převážně zlatem a stříbrem), následovala Velká Británie, Indie a další země. Složení bankovek se vyvíjelo, byla přidaná různá vlákna, plast, konfety, zapracoval se ochranný proužek, vodotisk a další ochranné prvky, jako hologram, číslování bankovek.

PHOTO by Pxhere, Public Domain CC0

V padesátých letech minulého století přišla novinka – platební karta. První byla Diners Club, jenž vznikla ve Spojených státech amerických. Obchodní model funguje jako ostatní moderní platební systémy, které jsou založené na smluvních vztazích: držitele karty, vydavatele, organizátora trhu, obchodníka a jeho banky.

S 21. stoletím vznikly hned dvě nové formy: mobilní platby a virtuální měny. Vzhledem k růstu nákupů on-line a celkovým nástupem e-commerce se osvědčila platební metoda e-peněženky. První zavedl gigant Amazon se svou Amazon Pay, dále Apple Pay, Google Pay a tak dále. Mnoho těchto platebních metod je propojených dohromady, což spotřebitelům usnadňuje kupovat zboží on-line, investovat peníze, bavit se, jako třeba hrát poker, a použít například e-peněženku Neteller, která přijímá Bitcoin – nejpopulárnější kryptoměnu. A tím se dostáváme k dalšímu obrovskému posunu ve finanční sféře, a tudíž ke kryptoměnám.

Přestože kryptoměny existují už od roku 1998, jejich vývoj nebyl dotažený do konce až do 2009, kdy se objevila první kryptoměna, jenž nebyla vůbec závislá na centrálních bankách či vládách. S rapidním zájmem o kryptoměny se s nimi tak zvaně roztrhl pytel a dnes jsou na trhu populární další jako Stellar, Solana, Dogecoin, Polkadot, NEM, NEO, EOS, XRP (Ripple), Cardano, Ethereum nebo Litecoin a mnohé další. Kryptoměny představují nadějný platební trend do budoucna a vzhledem k digitálnímu světu, ve kterém žijeme, je klidně možné, že se jednou stanou všeobecně přijímaným platidlem. Kdo ví, ale například ve středoamerické zemi Salvador se na začátku září letošního roku kryptoměna zavedla jako národní platidlo. Anebo nás ve světě financí překvapí úplně jiný objev?

Pár zajímavých fakt na konec.

Průměrná dolarová bankovka vydrží asi rok a půl, než se opotřebuje, stodolarová pak skoro devět let.

Za kryptoměnou Bitcoin je skryté tajemství, protože ji sice představil pan Satoši Nakamato, ale má se za to, že je jím ve skutečnosti Adam Back. Ten v současnosti řídí společnost Blockstream, co dominuje vývoji sítě Bitcoin. Jedná se nicméně jen o spekulace a domněnky, vynálezce či skupina vynálezců je stále anonymní.

Mince se recyklují. Roztaví se, aby z nich byly vytvořené nové mince.

Jen kolem 8 % světových měn existují ve fyzické podobě. Většina má podobu digitální.

Inkoust, který se používá k tisku bankovek je vysoce technicky pokročilý, má magnetické vlastnosti, mění barvu a dá se vysledovat.

Jeden z nejúspěšnějších obchodníků světa Warren Buffet vydělal většinu svého majetku, až když překročil věk 52 let. Přestože začal podnikat už ve veku 11 let, až po padesátce vydělala přes 99,6 % svého ohromného majetku.

Přejít nahoru