Jako je lidské tělo jeden organismus, kdy pouze souhra všech jeho složek dává dohromady funkční celek, tak i planeta Země je jednotným globálním organismem, kde, pokud všechny její systémy fungují tak, jak mají, i ona je zdravá. Bylo tomu tak na počátku stvoření, kdy všechno bylo na této planetě v rovnováze a kdy i první lidé žili v souladu s přírodou, ctili ji, respektovali a podřizovali se jejím zákonitostem. Byli totiž její vědomou součástí.
Pak se však stalo něco, co změnilo chování člověka. Byl infikován podivným virem, jenž mu přivodil zhoubnou duševní nemoc a s ní utrpení. Mezi její hlavní příznaky patří strach ze smrti a touha po nesmrtelnosti, strach z nedostatku a touha po moci, strach z odloučenosti od celku a touha tento celek si podmanit. Sám člověk se tak stal virem v organismu Země, člověkovirem. Rakovinné bujení v podobě lidské činnosti se začalo šířit na Zemi a s ním devastace všeho, co se na Zemi nachází.
Člověk začal v sobě utvrzovat pocity nadřazenosti nad ostatními tvory a šířit kolem sebe pocit své výjimečnosti. V počátku se díky dobré imunitě Země dařilo tento virus držet v mezích ještě zdravého fungování systému planety, přičemžtomu napomáhal i fakt, že samotný virus-člověk má mnoho mutací. Tyto mutace totiž mezi sebou bojovaly, čímž ničily sami sebe navzájem a hlavní organismus tak zůstával funkční. Tisíciletí mezi sebou lidé válčili kvůli moci, území, náboženství. Příroda však pro ně zůstávala v pozadí a
sloužila jim pouze jako zásobárna zdrojů pro boj. Období po druhé světové válce však zásadně změnilo úhel pohledu na soupeření. Ačkoli se navenek zdálo, že jsou zde bloky mocných mutací, které mezi sebou hodlají soupeřit, postupně se v pozadí utvářela strategie vedoucí k tomu, že místo toho, aby jednotlivé skupiny člověkovirů válčily mezi sebou, bude pro jejich růst výhodnější, když se spojí a začnou systematicky vysávat a tím likvidovat svého nositele – planetu Zemi.
Člověk se tak stal nejzhoubnějším nádorem na planetě. A aby dosáhl maximální rezistence vůči obraně organismu Země, zahájil vědecký výzkum na ovládnutí všech funkcí planety. Převzal hospodaření s energií, čerpání surovin, distribuci živin, řízení počasí a klimatu a postupně zaplavuje celý organismus toxickým odpadem ze své činnosti. Přitom důsledně monitoruje stav organismu, aby uměl varovat jednotlivé člověkoviry před napadením. Křivka populace začala strmě růst a toto nekontrolované bujení se stává hrozbou pro paralyzování celého systému Země pod absurdní zaslepenou vizí, že se člověk stane bohem na Zemi. Ve své pýše však lidstvo naprosto zapomnělo na důležitou věc, a to že pokud ovládne organismus Země, tento organismus se zhroutí a ono zahyne spolu s organismem, stejně jako rakovinové buňky umírají se svým nositelem.
Člověkovir se však vyznačuje svojí hierarchií – tedy existují řídící jednotky člověkovirů, nazývané vládnoucí elity. Tyto elity si začaly uvědomovat, že lidské bujení může přivodit zkázu nositele, tedy planety Země, a velmi dobře pochopily, že jedinou záchranou je zastavit růst a nejlépe i snížit počet člověkovirů. S ohledem na dosavadní vývoj se však dostaly do svízelné situace – a tou bylo najít způsob, jak z vnitřku, bez nějakých velkých problémů či protestů, ideálně s dobrovolnou spoluprací jednotlivých člověkovirů, dosáhnout cíle spočívajícího v zastavení nekontrolovaného bujení. Válečný konflikt mezi mutacemi nebyl pro elity výhodným řešením, neboť si velmi dobře uvědomovaly, že výsledek současné války není předvídatelný, a tedy může postihnout i je samotné. Ale něco bylo potřeba udělat a to rychle! Řešení se tedy naskýtalo v oblasti, která doposud pomáhala lidstvu růst, tj. vědě. I věda totiž může mít dva směry – jeden prospěšný a druhý škodlivý. A to bylo něco, čeho bylo možné využít. Málokterý člověkovirje totiž v běžném procesu schopen tyto směry rozeznat. Stačilo tedy vědu obrátit proti těm, kterým dosud pomáhala. (Proto se pro současnu situaci nehodí elitám náboženství, neboť Boží zákony obrátit nelze). Lidská věda řízená elitami tedy začala vyvíjet nové umělé viry, jako třeba HIV, SARS, Covid (v tomto případě se elitám navíc povedl mistrovský tah – a to, zároveň spolu s virem, vyvinout i umělou vakcínu, která posiluje jejich záměr), a nasměrovala je proti samotnému lidstvu. Plán byl ustaven a my jsme nyní v určité etapě jeho realizace. Jen zatím nevíme, jaký je výpočet úbytku lidí, aby planeta přežila. Bude padesát procent stačit?
Osobně se elitám nedivím, že se takto rozhodly. Být na jejich místě, málokdo by se rozhodl jinak. Málokdo by měl totiž odvahu přijít v dnešní době prachpodivné demokracie s programem záchrany planety Země, jehož prvotním postulátem bude prohlášení: „Planeta Země je přelidněna! Abychom zde přežili jako druh, je potřeba, aby si každý člověk uvědomil, že je nutné snížit počet obyvatel na planetě. Protože jinak zahyneme všichni.“
Uvědomujete si to, lidé? Uvědomte si to a začněte o tom přemýšlet. Neboť každý z vás bude muset přinést oběť. Bude potřeba si připustit, že třeba:
– nebudeme podporovat rození nových obyvatel, tedy např. ukončíme veškeré aktivity spojené s umělým oplodněním, přestaneme podporovat rodiny s dětmi a zvýhodníme bezdětné, budeme podporovat interupce, zdravotně zakážeme možnost narození nezdravých jedinců, atd.;
– přestaneme léčit závažné civilizační nemoci (rakovinu, nádory, infekční nemoci, diabetes,
kardiovaskulární onemocnění, AIDS, následky kouření, alkoholismu, drogových závislostí, atd.), zachraňovat nemocné např. dárcovskými orgány či materiálně (potraviny, léky, apod.) podporovat vybrané regiony, atd.;
– zavedeme eutanázii jako běžný zdravotní výkon, který může podstoupit kdokoliv a v jakémkoliv věku pouze na základě svého rozhodnutí;
– a tak bych mohl pokračovat…
Zdá se vám to nehumánní, tedy nelidské? Pak tedy ale počítejte, že bude potřeba, aby zemřeliza mnohem horších podmínek i ti, kteří by jinak mohli prožít dlouhý bezstarostný život. O takovýto zásah se už ale postará někdo jiný. Jelikož záchrana planety bez redukce počtu největšího škůdce, kterým je pro planetu člověkovir, není možná! V dávných civilizacích se smrt považovala za běžný projev života, stejně jako narození. Nejen ve
východních náboženstvích je smrt pouze dokončením jednoho putování na Zemi, aby pak přišlo jiné vtělení, neboť tělo není věčné, zato duše, duch, ano. Jako naprogramované viry jsme na to zapomněli. Je nejvyšší čas si to opět připomenout.
Jaké dopady a přínosy můžeme očekávat snížením populace na Zemi? A o kolik potřebujeme populaci snížit? Určitě by se na toto téma dalo udělat mnoho studií a je jisté, že tyto studie mají elity k dispozici. Možná by stačilo snížit populaci jen o 30 %. Z Wikipedie podle amerického úřadu pro sčítání lidu žilo k 1. 11. 2021 na Zemi 7,9 miliardy lidí, tedy 30 % činí 2,37 miliardy. Co by to přineslo?
O dané procento se sníží produkce potravin, potřeba nemovitostí, omezí se výroba, sníží se spotřeba energií, odpadů, dopravních prostředků, bude potřeba vyrobit méně textilu, plastů, obalů, myček, ledniček, praček, telefonů, televizorů, počítačů, atd., atd. Planeta si oddechne, neboť konečně přestane honba za růstem, ale bude možné využít přebytky, které zbydou po těch, co odejdou. Nebude už nutné řešit omezování čehokoli, protože najednou bude všeho dostatek. Bude však důležité, jak s tímto přebytkem lidstvo naloží. Pokud si vezme ponaučení z úbytku obyvatelstva, mělo by dojít k pokoře a omezit spotřebu. Každý růst je konečný, každá honba za něčím, ještě lepším, vždy vede k pádu. To již poznali staří Babyloňané, když chtěli vystavět věž až do nebe. Dnes mají elity možnosti, aby řekly sofistikovaně STOP. Stop růstu, protože lidstvo žije v blahobytu. Může tedy započít éra konsolidace a zklidnění. Pokud přitom dojde k úbytku populace, zbývající obyvatelé planety budou na dlouhou dobu materiálně zabezpečeni a bude možné se z kvantity zaměřit na kvalitu, a to zejména duchovní. Je mnoho rovin a aspektů, které tímto mohou z člověka – zákeřného viru udělat člověka přínosného pro organismus Země. Dokáží ovšem toto lidé pochopit? Elity dnes tahají za záchrannou brzdu, jde jen o to, zda jsou schopny tímto způsobem populaci účinně snížit a zastavit tak zhoubné bujení člověka na Zemi. Je totiž také možné, že jako my se snažíme odstraňovat z našeho těla nežádoucí viry a bakterie, přijde někdo jiný, kdo bude chtít Zemi zachránit a odstranit člověka
jako vřed v těle planety navždy. K tomu jde říct jen jedno: vyvarujme se tohoto řešení.
Protože pak bude člověk zažívat muka na Zemi, která se mu stane peklem. Žijeme v převratné době a dnešní pandemie je, jak jsem již naznačil, pouze začátek dalekosáhlého
plánu. Elity to dobře vědí a my s tím můžeme udělat jediné – přijmout svoji roli v této hře. Jakou roli si však vybereme, záleží jen a jen na nás.
Autor: Daniel Podnecký
