Jenže některé archeologické nálezy naznačují, že lidstvo možná existuje déle, než jsme předpokládali. A je z nich také zřejmé, že naši předkové nebyli takoví primitivové, za jaké je považujeme. Podívejte se na některé z artefaktů, které odporují zdravému rozumu.
Mechanismus z Antikythéry
Toto zařízení, které bylo zhotoveno před 2000 lety, bylo objeveno v roce 1901 ve vraku římské lodi, jež se potopila roku 67 př. n. l. Šlo o starobylý antický počítač, který dokázal vypočítat postavení Měsíce, Slunce, planet i data konání olympijských her. V nitru přístroje byl objeven složitý systém ozubených koleček a diferenciální přechody, u kterých se předpokládalo, že byly poprvé užity až v 16. století. Navíc – zjevně nešlo o první mechanismus svého druhu. Římský politik Cicero (106 př. n. l. – 43 př. n. l.) zmiňoval „zařízení, které nedávno sestrojil náš přítel Poseidónios, které s každou otáčkou napodobuje tytéž pohyby Slunce, Měsíce a hvězd“.
Skalní malby – Val Camonica
V italské Val Camonice bylo objeveno množství skalních maleb starých přibližně 10 000 let. Někteří záhadologové na nich vidí lidi ve skafandrech. Ať už je na nich kdokoli, spíš překvapí, že pravěcí tvůrci, které si představujeme primitivně oděné do zvířecích kůží, zobrazovali lidi oblečené do kalhot, košilí, bot a klobouků.
Kladivo z texaského Londonu
Velmi zajímavý artefakt byl nalezen v Londonu ve státě Texas v roce 1936. V neporušeném kamenném bloku bylo zapuštěno kladivo ze dřeva a železa. Geologové odhadli stáří křídových vrstev, ve kterých leželo, na 110 až 115 miliónů let.
Zašlápnutý trilobit
V roce 1968 byl v utažském Carsten City učiněn ojedinělý archeologický nález: dva zkamenělé otisky podrážek bot velikosti 11,5, jejichž majitel rozšlápl trilobita. Ti ale vyhynuli před 260 milióny let. O čí stopy mohlo jít?
Jaderný reaktor v Gabonu
V roce 1972 byly v africkém Gabonu objeveny důkazy o tom, že jaderné reaktory existovaly již před dvěma miliardami let. V nalezišti Oklo v jihovýchodním Gabonu bylo zjištěno 16 reaktorových zón. V každé z nich docházelo k jaderné reakci o výkonu asi 100 kilowattů, což je výkon srovnatelný s dnešními výzkumnými reaktory. Soudí se, že v daném případě došlo k samovolné iniciaci štěpného procesu. Jak je ale možné, že tato reakce nepřerostla v nekontrolovanou produkci energie, který by vedla k roztavení ložisek nebo dokonce k jaderné explozi?
(procproto.cz, foto titulní: Pixabay)
